Ceny bytů v Praze rostou rychleji než příjmy. Vychází to z aktuálního srovnání, které zpracovali statistici. Za posledních patnáct let byty v hlavním městě zdražily téměř 2,5 krát, jinde to byl dvojnásobek. Průměrná mzda se přitom od roku 2005 o tolik nezvedla. Zdražovaly ale i energie, jako jsou zemní plyn, elektřina nebo vodné a stočné. V porovnání s tím byl nejmenší nárůst u potravin.
Například bytové domy v Praze-Suchdole byly dokončené v roce 2000. Tehdy se tu metr čtvereční prodával za 25 tisíc korun a běžná garsonka vyšla zhruba na 800 tisíc korun. Nyní se tu prodává dvougarsoniéra za skoro 88 tisíc korun za metr čtvereční.
„Dnes se dostáváme ke čtyřnásobným cenám,“ uvedl ředitel sektoru prodeje nemovitostí Ekospolu Zdeněk Buček.
Potraviny zdražovaly nejpomaleji
V roce 2000 se lidé museli vyrovnat se skokovým zdražením zemního plynu. Zdaleka ale nešlo o poslední zdražování. Obecně spočítáno, ceny energií se za uplynulých 18 let zvedly na víc než dvojnásobek.
Ve srovnání s energiemi a cenou bytů zdražily potraviny nejméně. Zhruba o 40 procent. Ceny šly nahoru například u těstovin, hovězího, rýže nebo točeného piva.
Důležitější pohled pro život však nabídne až porovnání vývoje cen a například vývoje mezd. Z toho pak vyplyne, co si lidé opravdu mohou koupit, jaká je jejich kupní síla. Zatímco v roce 2000 byla průměrná mzda v Česku 13 219 korun, loni ve třetím čtvrtletí pak 31 516 Kč.
V roce 2006 si tak lidé mohli koupit za průměrnou mzdu 743 kilogramů banánů, loni již 1158. Tedy příznivý vývoj. Ještě lepší to bylo u cukru: z 964 kilo na 2605. Více bylo možné koupit také brambor nebo mléka.
U některých potravin to ale neplatí, například u hovězího. V roce 2006 stačily příjmy na 159 kilo, loni už jen na 141. A podobné je to u těstovin, těch se dá pořídit o 150 kilo míň.
S velmi příznivým vývojem mezd v posledních letech a celkově silným rozvojem české ekonomiky se mění také postoj Čechů k půjčování. Více si berou úvěry na běžné věci, více si věří, že zvládnou i splácení.
Zkušenost s nákupem zboží nebo služeb na úvěr má podle České bankovní asociace až 60 procent lidí. A 65 procent z nich stále ještě nějaký úvěr splácí. Odborníci ale před přílišným zadlužováním varují.
Úvěr si Češi nejčastěji berou na nákup automobilu či motocyklu (29 %) nebo na nákup spotřební elektroniky (20 %). Potvrzuje to i obchod s počítači a elektronikou Alza.cz. „Zájem zákazníků o nákup na splátky, odloženou splatnost nebo v rámci pronájmu dlouhodobě roste. Spojíme-li všechny tyto finanční služby dohromady, pak meziroční nárůst těchto služeb činí v ČR 44 procent,“ uvedla tisková mluvčí obchodu Patricie Šedivá.
Výše průměrného dluhu byla loni 28 500 korun. Ve srovnání s rokem 2017 to bylo o dvanáct stokorun méně. I přesto zadlužení domácností jen na spotřebu přesáhlo – podle České národní banky – na konci loňského roku 298 miliard korun.
„Malých mikropůjček před výplatou je méně. Lidé se cítí, že mají příjem a že práce bude nadosmrti. Může se to obrátit a je dobré si tvořit nějakou finanční rezervu,“ uvedl ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal.
