Nikósie - Uvalovat jednorázové majetkové daně v rámci finanční pomoci v jiných zemích eurozóny než na Kypru je vyloučeno, řekl šéf Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem. Kyperská vláda už předala parlamentu upravený návrh jednorázového zdanění vkladů. Vklady do 20 tisíc eur (zhruba 512 tisíc korun) mají být od daně osvobozeny, ostatní sazby zůstávají. Mluvčí vlády uvedl, že parlament opatření zřejmě neschválí. Kypr přitom bude pravděpodobně muset bez finanční pomoci vyhlásit platební neschopnost. Prezident Anastasiadis chce ještě jednat s lídry stran. Není zatím jasné, zda nebude hlasování opět odloženo.
Lidé začali ve strachu o své peníze úspory masově vybírat, banky proto zůstávají do čtvrtka uzavřeny, stejně tak i kyperská burza.
Vládní návrh u ostatních vkladů do 100 tisíc eur nadále počítá se sazbou 6,75 procenta a u vyšších vkladů se sazbou 9,9 procenta. Guvernér kyperské centrální banky Panikos Demetriades nicméně doporučuje, aby byly od daně osvobozeny vklady až do 100 tisíc eur. Předpovídá totiž, že z kyperských bank bude v případě schválení daně po jejich čtvrtečním otevření vybráno více než deset procent vkladů.
„Jednání bude podle všeho dramatické. Podle kyperských médií je velmi obtížné, aby zákon o ostříhání vkladů prošel. Je třeba 29 hlasů (z celkem 56 poslanců) a pravicové strany, které mají 30 hlasů, sice zákon většinou podpoří, ale podle všeho jim chybí tři hlasy,“ podotkla Soňa Dorňáková Stamu, spolupracovnice ČT v Řecku. Ve schválení zdanění vkladů příliš nevěří ani Anastasiadis. „Mám pocit, že parlament tento návrh odmítne,“ řekl. „Máme své vlastní plány,“ odpověděl na otázku, co bude následovat v případě, že návrh nebude schválen.
Kypr je pro další země daňový ráj - oficiálně tam sídlí třeba i 2 000 českých firem. Účty v tamních bankách ale mají třeba i britští vojáci, kteří působí na kyperských základnách. Británie už se proto nechala slyšet, že vojákům peníze doplatí.
Na Kypru se očekávají další protesty veřejnosti
„Veřejnost je silně pobouřena. Lidé hlasitě protestují. Mají totiž pocit, že jsou podvedeni a okradeni vlastní vládou. Očekávají se proto protesty po celý den, hlavně před prezidentským palácem,“ řekla spolupracovnice ČRo v Řecku Pavla Smetanová. Řada lidí se obává, že se něco podobného stane v budoucnu znovu. „Co mám dělat, posílat peníze do jiné země? Kdo mi teď vlastně může říct, jestli to samé neudělají třeba za 6 měsíců? Jestli mi nevezmou další procenta?,“ ptá se majitel obchodu s rybami Constantinos Pittas.
Zavedení daně porušuje pravidlo pojištění vkladů, podle něhož jsou vklady v unijních bankách bezpečné do úrovně 100 tisíc eur. Řekl to výkonný ředitel Ústavu pro mezinárodní finance (IIF) Tim Adams. Návrh na zdanění bankovních vkladů na Kypru podle něj stanovuje „neuvěřitelně nebezpečný precedens“ a podkopává důvěru v to, že si Evropa bude schopná poradit s dluhovou krizí, vybudovanou v posledních měsících.
Euroskupina částečně ustupuje, drobní střadatelé by měli být od daně osvobozeni
Rozhodnutí vyvolalo na Kypru protesty a ministři eurozóny ještě v pondělí v noci sami vydali prohlášení, ve kterém požadují, aby drobní střadatelé s vklady nižšími než 100 tisíc eur byli od daně osvobozeni a místo toho se zvýšila daň u vyšších vkladů, a to na 15,6 procenta. Snaží se tak rozptýlit obavy dalších evropských zemí.
Kypr se ale zároveň obává odlivu peněz od zahraničních subjektů. Dvě třetiny vkladů v zemi jsou ze zahraničí. Podle řady kyperských ekonomů je rozhodnutí o zdanění vkladů tragické. „Někteří z nich říkají, že to vypadá na válku severu Evropy proti jihu a že je třeba, aby unie zvážila toto rozhodnutí a aby jej opravila,“ konstatovala Dorňáková Stamu.
Soňa Dorňáková Stamu o uzavření bank na Kypru:
„To zoufalství se proměnilo v paniku a hněv, protože podle všech ekonomických zákonů ty vklady v bankách jsou bezpečné. Lidé teď v podstatě nemohou vybírat z bank, to znamená, že se veškerá ekonomická činnost děje pouze v hotovosti. Nefunguje vůbec žádná finanční činnost, což je pro kyperskou ekonomika katastrofa.“
Juncker: Opatření jsou navržena pro Kypr, nedotknou se jiných zemí
Bývalý předseda Euroskupiny Jean-Claude Juncker se snažil uklidnit obyvatele dalších evropských států: „Řešení navrhovaná v tomto případě jsou pro konkrétní problémy Kypru. Nepanují žádné obavy, že by byly ohroženy úspory lidí v jiných zemích Evropské unie. To není ten případ.“
Ministři financí zemí eurozóny se v noci na sobotu dohodli na programu pomoci Kypru a jeho ztrátovým bankám v objemu až deseti miliard eur (asi 256 miliard korun). Kypr však má k záchraně přispět částkou 5,8 miliardy eur. Tyto peníze má podle původního oznámení získat jednorázovou daní 9,9 procenta z bankovních vkladů nad 100 tisíc eur a 6,75 procenta u vkladů nižších.
IIF je největší lobbistickou skupinou finančních firem. Má více než 450 členů. Zastupovala soukromý sektor při vyjednávání o odpisu řeckého dluhu v loňském roce. Do jednání o Kypru nebyla zapojena.
