Zátěžovými testy ECB neprošlo 25 bank eurozóny

Frankfurt – Evropská centrální banka provedla prověrku předních evropských bank. Začátkem listopadu má totiž nad 130 bankami eurozóny převzít dohled. Ministři financí EU finalizovali podobu procesu před rokem, nyní ECB zjistilo, že 24 bank je příliš slabých na to, aby překonaly tři roky případné hospodářské recese. Ke konci loňského roku pak dvacet pět bank mělo problémy s kvalitními kapitálovými rezervami.

Potíže s kapitálem se měly týkat pětadvaceti bank, kterým chyběl kapitál v celkové výši 24,6 miliardy eur. Ještě do konce loňského roku stihlo negativní zjištění napravit dvanáct z nich. Na zbývající třináctku připadá kapitál ve výši deseti miliard a právě jim nyní zbývají dva týdny, aby přinesly plán, jak tento finanční objem získat.

Na zátěžových testech, které tvořily druhý pilíř hodnocení, spolupracovala ECB s Evropským bankovním úřadem. Kondice byla zjišťována u 123 bank. Vycházelo se z jejich rozvah. Ze zkoumání vzešlo dvacet čtyři bank jako příliš slabé, měly by problém ustát tři roky trvající recesi.

Největší počet těchto bank se nachází v jižním regionu, v devíti případech jde o Itálii, ve třech o Řecko a také Kypr. Podle ekonoma Michala Mejstříka z Institutu ekonomických studií FSV UK, který byl jedním z hostů Otázek Václava Moravce, mají problémy dlouhodobě právě Eurobank nebo Monte dei Paschi (Itálie), které se týká i největší kapitálový prohřešek 2,1 miliardy eur. V hloubkové prověrce zdraví ale neuspěly i banky z Rakouska, Belgie, Francie nebo Německa.

Pozitivně se na výsledky dívá Pavel Kysilka, generální ředitel České spořitelny, další z hostů Otázek Václava Moravce. Bere to jako dobrou zprávu roku. „Celosvětová ekonomika na to čekala, protože negativní překvapení by mohlo šlápnout na brzdu,“ vysvětlil Kysilka. V případě růstu českého hospodářství byl už tak původní odhad pro letošní rok snížen z 2,7 % na 2,4 %. Na příští rok zůstává předpokládaný růst HDP na 2,5 %. Potvrdil to náměstek ministra financí Jan Gregor. Čeká se posílení na straně domácí spotřeby a investic, zatímco export oslabí nedostatkem příležitostí.

Prověrkou ECB prošly i mateřské společnosti některých tuzemských bank. Z hodnocení vyšly dobře. Erste Group (Česká spořitelna), KCB (ČSOB) či Raiffeisen Zentralbank Österreich jsou tedy ve skupině úspěšných. Testy měly za cíl rovněž posílit důvěru v bankovní systém po nedávné finanční krizi.

Přehled bank, které propadly v testech ECB

  • Eurobank
  • Monte dei Paschi di Siena (Itálie)
  • National Bank of Greece (Řecko)
  • Banca Carige (Itálie)
  • Cooperative Central Bank (Kypr)
  • Banco Comercial Portuguęs (Portugalsko)
  • Bank of Cyprus (Kypr)
  • Oesterreichischer Volksbanken-Verbund (Rakousko)
  • permanent tsb (Irsko)
  • Veneto Banca (Itálie)
  • Banco Popolare (Itálie)
  • Banca Popolare di Milano (Itálie)
  • Banca Popolare di Vicenza (Itálie)
  • Piraeus Bank (Řecko)
  • Credito Valtellinese (Itálie)
  • Dexia (Belgie)
  • Banca Popolare di Sondrio (Itálie)
  • Hellenic Bank (Řecko)
  • Münchener Hypothekenbank (Německo)
  • AXA Bank Europe (Belgie)
  • C.R.H. - Caisse de Refinancement de l’Habitat (Francie)
  • Banca Popolare dell'Emilia Romagna (Itálie)
  • Noba Ljubljanska banka (Slovinsko)
  • Liberbank (Španělsko)
  • Nova Kreditna Banka Maribor (Slovinsko)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna přerušila projednávání Pavlova veta novely k rozpočtům

Sněmovna přerušila do středečního rána projednávání vládní novely k veřejným rozpočtům, kterou vetoval prezident Petr Pavel. Vládní tábor chce veto přehlasovat. Většinu jednacího dne vyplnily debaty o programu schůze. Opozice kromě sdílení výhrad k novele navrhovala řešit i jiná témata, zejména opatření proti suchu. Koalice ale podle očekávání pět desítek opozičních návrhů na doplňky programu odmítla hlasy zpravidla stovky ze 169 přítomných poslanců.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Kanada zavede cla na zboží z USA ve výši od patnácti do padesáti procent

Kanada zavede cla ve výši od patnácti do padesáti procent na zboží dovážené ze Spojených států. Odvetné opatření za americké tarify vstoupí v platnost 8. září, oznámila v úterý podle agentury Reuters kanadská vláda. Ta zároveň představila podpůrná opatření pro kanadské podniky a pracovníky, na které eskalující obchodní válka dopadá.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Masky a anti-age krémy místo hraček. Trend skincare u dětí sílí, odborníci varují před riziky

Osmileté dívky, které přesně vědí, k čemu slouží sérum, toner nebo kolagenová maska. Ještě před několika lety to byla spíš výjimka. Dnes se péče o pleť stává běžnou součástí života části dětí z generace alfa. Inspiraci hledají na sociálních sítích. Nevhodná kosmetika může ale podle odborníků dětskou pleť nevratně poškodit a vyskytují se i psychické problémy související s obsedantním používáním velkého množství produktů na pleť. Tématu skincare, generaci alfa a rizikům s tím spojeným se věnoval nový publicistický podcast Bilance.
před 8 hhodinami

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 10 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 14 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.