Žaloby o regulovaném nájemném se zamítají, rozhodl Štrasburk

Praha - Evropský soud ve Štrasburku zamítl první dvě žaloby kvůli regulovanému nájemnému. O odškodné žádají desítky majitelů domů, celkem mají požadovat až padesát miliard korun. Podle advokátky Kláry Samkové ale bylo toto rozhodnutí předem dohodnuté s Českou republikou. Navíc padesátimiliardovou sumu považuje místopředseda Občanského sdružení majitelů domů a bytů Robert Axamit, který byl hostem Studia ČT24, za novinářský bonmot, takové číslo prý zatím nikdo nevyslovil. Regulace nájemného je podle majitelů domů protiústavní, porušuje lidská práva a deformuje trh s nemovitostmi.

Podle Axamita se tak soud rozhodl zejména proto, že se nevyčerpaly všechny domácí opravné prostředky u soudu. Myslí si proto, že další žaloby, které nemají tuto procesní vadu, uspět mohou. „U dalších kauz musíme vyčerpat všechny soudní stupně až k Ústavnímu soudu a teprve potom to asi Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku bude považovat za podstatné. Tedy až ve chvíli, kdy se vyčerpají všechny prostředky na domácí půdě,“ vysvětlil.

Do Štrasburku přišlo až pět tisíc stížností

„V podstatě to znamená, že se Štrasburk nebude zabývat ani jednou stížností z masy asi pěti tisíc stížností a majitelé domů za dvacetiletou regulaci nájemného nedostanou žádné odškodné. Upřímně řečeno, to je lepší část té zprávy. Horší spočívá v tom, jak Štrasburk rozhodl směrem k našemu Ústavnímu soudu,“ uvedla advokátka Klára Samková.

Advokátka Klára Samková:

„Já považuju tento rozsudek či usnesení Evropského soudu - abych to řekla kulantně - za předem vymediované… Tedy domluvené s Českou republikou (kdy se čekalo, až zruší regulaci).“

Podle ní Evropský soud rozhodl, že nebyly vyčerpány vnitrostátní opravné prostředky. Přitom už Ústavní soud prohlásil, že takto nastavená regulace nájemného je nejen protiústavní, ale je i v rozporu s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod a standardní judikaturou Evropského soudu.

Sdružení nájemníků ČR rozhodnutí soudu vítá. Od počátku přitom tvrdilo, že stížnosti majitelů domů na regulaci nájemného u štrasburského soudu nemají příliš velkou naději na úspěch. Prohlásil to dnes šéf sdružení Milan Taraba, který deregulaci kritizoval. „Zákon o jednostranném zvyšování nájemného výrazně zasáhl do práv nájemců bytů, když jim neumožnil se vyjádřit k výši nájemného podle polohy, vybavení, velikosti a stavu bytu,“ dodal.

„Bližší informace zatím nevíme a uvidíme, k čemu se v dalších soudních sporech dospěje,“ dodal místopředseda Občanského sdružení majitelů domů a bytů.

Regulace nájemného v Česku skončila posledním dnem loňského roku. Tento proces začal v roce 2007, ve většině krajských měst, ve velkých městech Středočeského kraje a v Praze ale ještě v roce 2012 platilo regulované nájemné. Postupná deregulace vedla ke snížení tržních nájmů. Stovky tisíc domácností, které dosud platily regulované činže, však za bydlení platí výrazně víc. Celkem se v Česku regulace týkala přibližně 700 tisíc bytů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoVolkswagen změny potřebuje, nedýchá s trhem, soudí Špicar

Volkswagen potřebuje ozdravnou kúru, co se týká celého fungování i zaměstnanců, reagoval v Interview ČT24 viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar na úmysl koncernu výrazně omezit výrobu a zredukovat modelovou řadu. V pořadu moderovaném Danielem Takáčem zmínil kontrast mezi nízkou ziskovostí VW a opakem ve Škodě Auto. Upozornil, že i pro další německé firmy je těžké „dýchat s trhem“, tedy propouštět v krizi a nabírat při růstu.
před 5 hhodinami

Ministerstvo snížilo počet akceleračních zón pro obnovitelné zdroje

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) snížilo počet oblastí vymezených pro zrychlenou výstavbu větrných nebo solárních elektráren na 61. Původně bylo přitom vymezeno 110 takzvaných akceleračních zón. Spolu s tím úřad stanovil ještě několik podmínek pro výstavbu – například zpracování detailních studií, použití nejúčinnějších a ověřených technologií, minimalizaci záborů zemědělské půdy či ochranu živočišných druhů. Dle resortu omezení zón výrazně snížilo jejich negativní dopady.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Česko poslalo na zbraně pro Ukrajinu zhruba 140 milionů, řekl Okamura

Podle předsedy SPD Tomia Okamury poslalo Česko do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) 140 milionů korun. Jde podle něj o nevratný krok. Oznámil to po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO), které nahradilo původně plánované jednání koaliční rady, svolané na popud SPD, která s českou účastí v programu PURL zásadně nesouhlasí. Pomocí tohoto programu evropské země a Kanada financují americké vojenské vybavení určené pro napadenou zemi.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ženy v EU kvůli odkladu pravidel pro transparentnost odměňování přicházejí o miliardy eur

Ženy v celé Evropské unii přicházejí každoročně o miliardy eur kvůli prodlevám při zavádění nových pravidel pro transparentnost odměňování, vyplývá z výzkumu Evropského odborového institutu.
před 10 hhodinami

VideoKrásně se to četlo, ale vláda svůj program v oblasti obrany neplní, míní Flek

Podle předsedy sněmovního obranného výboru Josefa Fleka (STAN) nynější vláda svůj program v oblasti obrany nenaplňuje. Míní, že část programového prohlášení kabinetu Andreje Babiše (ANO) pro tento segment se krásně četla, ale nakonec „vzniká velký chaos“. „Když jsme přišli s rozpočtem na rok 2026, tak vláda seškrtala z výdajů na obranu 21 miliard,“ prohlásil Flek v pořadu Interview ČT24. „Pak najednou přišlo od vlády, že tam ty peníze vrátí, pak zase, že nevrátí (…) a ministr Jaromír Zůna (za SPD) několikrát na výboru deklaroval, že na příští rok budou tyto peníze vráceny,“ tvrdí Flek. Kladně hodnotí nábor nových vojáků. Podle Zůny je celoroční plán splněn na 111 procent. „To je jedna z věcí, které můžeme vládě částečně přiznat, že pokračují v tom, co my nastavili,“ komentuje Flek a dodává, že bude jenom rád, když to bude pokračovat dál. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 19 hhodinami

Volkswagen ohlásil omezení výroby, k propouštění se nevyjádřil

Německý automobilový koncern Volkswagen po čtvrtečním zasedání dozorčí rady ohlásil drastické omezení výroby. K možnému propouštění se ale nevyjádřil. Modelová řada by měla být postupně zredukována až o padesát procent a počet možných variant výbavy by měl klesnout až o tři čtvrtiny, uvedla společnost v tiskové zprávě. „Díky našemu plánu do budoucna vstupujeme vlastními silami do další fáze transformace,“ sdělil šéf Volkswagenu Oliver Blume.
9. 7. 2026

Úroda ovoce bude letos podle odhadu poloviční

Úroda ovoce v Česku letos kvůli silným jarním mrazům klesne meziročně o 53 procent na 68 445 tun. V porovnání s průměrem posledních pěti let sklizeň propadne o 44 procent. Vyplývá to z odhadu sklizně, který k 15. červnu provedl Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Podle Ovocnářské unie přesáhnou ztráty ovocnářů na tržbách miliardu korun.
9. 7. 2026Aktualizováno9. 7. 2026

Zemědělský fond: EU proplatila květnové dotace firmám z Agrofertu

Evropská unie proplatila všechny peníze, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) poskytl letos v květnu firmám z holdingu Agrofert, potvrdila na dotaz ČTK mluvčí fondu Eva Češpiva. Fond v květnu poskytl koncernu 204 milionů korun, dosud ale nebylo jasné, zda je Unie zpětně proplatí. Posuzovala, zda premiér Andrej Babiš (ANO) vložením Agrofertu do svěřenského fondu vyhověl pravidlům zakazujícím střet zájmů. Evropská komise ale sdělila, že platby se vztahují k žádostem podaným ještě před jmenováním Babiše premiérem.
8. 7. 2026Aktualizováno8. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.