Výrobci stavebnin čelí slabší poptávce, někteří musejí propouštět

Praha - Většina tuzemských výrobců stavebnin čelí kvůli hospodářské krizi poklesu poptávky po svých výrobcích, někteří až o polovinu. Zájem o stavebniny přitom podle velké části firem bude během roku ještě klesat. Některé společnosti posílají zaměstnance na nucenou dovolenou, jiné již dokonce propouštějí. Existují však také podniky, které krizi zatím nijak palčivě nepociťují, vyplývá z ankety mezi producenty stavebnin v jednotlivých krajích.

Kromě ekonomické krize producenty stavebnin trápí i chladnější zima, která brání stavební činnosti. Výrobci doufají, že stavební činnost s příchodem jara znovu vzroste. Spoléhají i na to, že propad na stavebním trhu zmírní veřejné investice do infrastruktury. Vliv krize podle řady z nich půjde určit až v dubnu či květnu, ale už teď je jasné, že nervozita na trhu ovlivňuje i chování spotřebitelů a bank. Řada velkých developerských projektů je zmrazená. Průmyslové objekty se staví minimálně, logistická centra vůbec.

„Suma negativních zpráv z médií za poslední dobu je obrovská. Může to ovlivnit chování spotřebitelů, čímž se krize dále prohlubuje,“ řekl Herbert Kraus, marketingový ředitel největšího českého výrobce keramických obkladů, plzeňské skupiny Lasselsberger. Jeho prodej se loni v ČR i v cizině propadl jen o jednotky procent vinou slabšího druhého pololetí.

„Letošní pokles se ukáže až po třech měsících,“ uvedl Kraus. Navíc začátek roku ovlivňuje počasí. Za letošek odhadl propad do deseti procent. Firma na krizi zareagovala rozšířením sortimentu o velmi levné druhy, které dříve tolik nedělala. V současné době prý nelze opomíjet žádný segment.

Snížení objemu produkce minimálně o deset procent očekává letos například společnost Lias Vintířov ze Sokolovska, jeden z největších domácích producentů lehkého stavebního materiálu.

Propad odbytu přinutil některé podniky již dokonce dočasně pozastavit výrobu a poslat většinu zaměstnanců domů se sníženým platem. Nepopulární krok musela učinit například Cihelna Chmeliště z Uhlířských Janovic, která vyrábí keramické zdící materiály. Stejný osud potkal i zaměstnance z Cihelny Kryry na Lounsku. Doma musela zůstat také asi stovka ze 460 pracovníků Prefy Brno.

Výjimkou však nejsou ani firmy, které zatím krizi nijak nepociťují. Například třinecké společnosti Obklady Klinker, která prodává a montuje cihly, se prý odbyt nezměnil. Na problémy způsobené krizí si nestěžuje ani největší tuzemský kamenolom Eurovia Lom Jakubčovice. Propouštění a významnému omezování výroby se zatím v Česku vyhnuly společnosti Wienerberger a Heluz, přední producenti cihel v Česku. Naopak údajně nabírají další zaměstnance.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoChmelaři hlásí rekordně nízkou úrodu. První velký pivovar už zdražuje

Česko zažívá jednu z historicky nejhorších sklizní chmele. Podle svazu pěstitelů bude až o čtvrtinu nižší než v jiných letech. Úrodu ovlivnily vysoké teploty, výrazné sucho, ale i nepříznivé povětrnostní podmínky. Chmelu tak chybí pivovarsky důležité látky, které ovlivňují jeho kvalitu. To může společně se zvyšujícími se náklady na energie, přepravu nebo obaly ovlivnit i cenu piva. Už nyní kvůli vyšším výdajům na výrobu ohlásil zdražení první velký podnik. Další se zřejmě přidají. Zdražovat by mohly i menší pivovary, které jsou na cenové výkyvy vstupů citlivější.
před 7 mminutami

Velké podniky se děsí zdražování energií. Může dojít k zavírání provozů

Růst cen energií je pro českou ekonomiku špatnou zprávou. Některé velké podniky varují, že pokud bude energie zdražovat i nadále, budou muset uzavřít své provozy. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) České televizi řekl, že stát chystá opatření na pomoc. Jedná se třeba o plošné zastropování ceny elektřiny a plynu – u výrobců i dodavatelů. Nejvíce zasažená budou podle Svazu průmyslu odvětví jako ocelářství, chemický průmysl, sklářství nebo výrobci stavebnin. V tuto chvíli ale ještě podle Havlíčka není situace kritická.
před 37 mminutami

Europoslanci schválili úpravu systému ETS 2

Poslanci Evropského parlamentu schválili úpravu emisního systému ETS 2 s cílem kontrolovat ceny chystaných povolenek pro silniční dopravu a budovy. Nová pravidla zavádějí cenový strop 45 eur (1100 korun) za tunu CO2, po jehož dosažení se do oběhu začnou automaticky uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability. To má růst cen omezit. Úprava vstoupí v platnost poté, co ji schválí také členské státy. Europoslanci rovněž navrhli změnu návrhu Evropské komise, který se týká systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1. Chtějí zachovat rušení emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Na návratu karenční doby se koalice neshodla, řekl ministr Šťastný

Vládní koalice se nedohodla na znovuzavedení karenční doby, tedy prvních tří dnů nemoci bez náhrady výdělku. Proti byla část ANO a SPD, uvedl pro Českou televizi ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). S obnovením nesouhlasili ani zástupci opozice nebo odbory, kteří vyzvali vládu i premiéra, aby záměr odmítl. Karenční doba přestala platit v roce 2019 poté, co ji zrušila tehdejší vláda Andreje Babiše.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

EU prodloužila sankce proti ruským občanům zatím jen o sedm dní

Členské státy EU se zatím nedohodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy o dalších šest měsíců. Protože bez dohody by sankce přestaly v úterý platit, shodly se alespoň na prodloužení o sedm dní do 22. září, aby státy získaly více času na další jednání. Informoval o tom mluvčí irského předsednictví.
14. 9. 2026Aktualizováno14. 9. 2026

Útok ochromil saúdskoarabský ropovod na týdny, píše AP

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022.
14. 9. 2026Aktualizováno14. 9. 2026

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
14. 9. 2026

Tajné ruské „obchvaty“ sankcí. Jedna z tras vede přes ostrovní ráj

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.
14. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.