Výnos českého státního dluhopisu byl chvíli nejnižší na světě

Výnos dvouletých českých dluhopisů se v úterý nakrátko dostal na nejnižší hodnotu na světě, klesl až na minus 0,94 procenta (investoři tak v podstatě platí státu za to, že mu půjčují peníze). Výnos tak podle údajů agentury Bloomberg překonal i švýcarské dluhopisy. Hodnota výnosu českých dluhopisů souvisí zejména se spekulacemi investorů, kteří očekávají konec intervenčního režimu České národní banky a dluhopisy nakupují.

 „Zahraniční investoři musí své koruny někde uložit a vládní dluhopis je jedna z možností, čímž po nich zvyšují poptávku a tlačí výnosy níže. Vzhledem k tomu, že očekávají posílení koruny v řádech několika procent, jsou ochotni akceptovat i současný záporný výnos,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Makléř společnosti Conseq David Kufa řekl, že hlavním důvodem je hranice 27 korun za euro, kdy Česká národní banka intervenuje a uměle drží českou měnu oslabenou. 

„Za výnosem jsou spekulace, že ČNB z tohoto kurzového závazku odstoupí a tím posílí korunu,“ uvedl Kufa. Dvouletý český dluhopis je k tomu vhodný z toho důvodu, že jeden až dva roky je doba, kdy se čeká, že centrální banka uvolní kurz. Z této situace nyní těží i český stát, který si tímto způsobem půjčí peníze a ještě za to dostane zaplaceno. 

8 minut
Makléř Kufa: Spekulace na posílení koruny
Zdroj: ČT24

Velké fondy, spekulanti i exportéři

Kufa připomněl, že klesají výnosy i jednoletého a šestiměsíčního dluhopisu a jsou blízko těch švýcarských. Naopak rozdíl mezi českou a švýcarskou ekonomickou situací „pravdivěji“ vyjadřují desetileté dluhopisy: český je nad nulou, švýcarský či například německý jsou pod nulou. 

Mezi kupci jsou podle makléře velké investiční fondy, velké mezinárodní banky, čeští spekulanti či čeští exportéři, kteří se tak chtějí zajistit proti posílení koruny a oslabení eura, v němž získávají své příjmy.

  • Režim devizových intervencí centrální banka zahájila v listopadu 2013 s cílem oslabit korunu a držet její kurz poblíž 27 Kč/EUR. 
  • Od té doby do konce letošního srpna intervenovala v objemu zhruba 592 miliard korun.
  • Členové bankovní rady se na zasedání ve čtvrtek 29. září shodli, že není možné vyloučit zavedení záporných úrokových sazeb pro podporu režimu devizových intervencí nebo jeho hladkého ukončení. Rada zároveň uvedla, že kurzový závazek neukončí dříve než ve druhém čtvrtletí 2017.
  • Zdroj: ČTK

Klesnou ještě níže?

Výnosy českých vládních dluhopisů s krátkou splatností by podle Seidlera mohly ještě dále klesat s tím, jak se bude přibližovat konec intervenčního režimu ČNB a finanční trh bude spekulovat na následné posílení koruny.

Bankovní rada ČNB na konci září zopakovala, že jako pravděpodobný termín ukončení režimu devizových intervencí vidí polovinu roku 2017. Rada zároveň uvedla, že kurzový závazek neukončí dříve než ve druhém čtvrtletí 2017.

MF na finančních trzích prodávalo státní dluhopisy i se záporným výnosem koncem loňska i letos. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
10:26Aktualizovánopřed 17 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...