Praha - Stovky tisíc, či dokonce miliony nových pracovních míst a biliony korun navíc ročně má Evropě a Spojeným státům přinést dohoda o zóně volného obchodu. Jednání o jakési ekonomické obdobě NATO se mělo konat tento týden, ale americká strana je na poslední chvíli kvůli platební neschopnosti USA zrušila. Podle hlavního vyjednavače Evropské komise, eurokomisaře pro obchod Karla de Guchta, se ale zpoždění podaří dohnat ještě letos. I díky tomu doufá, že obchodníci by mohli ze zóny volného obchodu těžit už v roce 2016. Řekl to v exkluzivním rozhovoru pro Ekonomiku ČT24.
„Myslím, že dokončit dohodu do konce roku 2014 není jen teoretická naděje, ale i praktická možnost. Budeme se snažit pracovat co nejrychleji, ovšem rychlost nemůže jít na úkor kvality,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro ČT24 de Gucht.
Jednání se teď podle něj dostávají k velmi obtížným kapitolám. Jednoduchá témata jsou totiž vyřešena a zbývá diskutovat o těch složitějších, jakými jsou například otázky veřejných zakázek nebo třeba tradiční chráněná zeměpisná označení. „To je koncept, který je Spojeným státům zcela cizí,“ poznamenal komisař. „Myslím, že do konce roku budeme mít jasnou představu, co je možné a co možné není, kde jsou potíže a co s nimi,“ dodal.
Jednání o zóně volného obchodu je podle něj v kompetenci Evropské unie a schvalovat je bude Rada ministrů a pak Evropský parlament. V rámci dohody jsou ale i kapitoly, které mají v kompetenci jednotlivé státy, a ty budou vyžadovat národní ratifikaci. De Gucht je ale přesvědčen, že přijetí dohody se tím nezadrhne: „Po schválení Radou a Europarlamentem může dohoda začít platit v takzvaném provizorním modu. Pak to státy mohou ratifikovat, což může trvat roky, ale to je jen technikálie.“
Euroatlantický trh
…by měl obsloužit 800 milionů lidí na obou březích Atlantiku a už dnes generuje 54 procent celkového světového HDP. Ambiciózní plán zóny volného obchodu staví také na tom, že mezi EU a USA, tedy největší světovou ekonomikou, dosahuje každoroční výměna zboží a služeb téměř bilionu dolarů (zhruba 19,2 bilionu korun). Nová dohoda by přitom měla odstranit bariéry, které americkým a evropským firmám brání podnikat na druhém trhu. Podle doporučující zprávy by EU díky dohodě měla posílit svou ekonomickou produkci do roku 2027 o 0,5 procenta, tedy o 86 miliard eur (2,2 bilionu korun).
José Manuel Barroso, předseda Evropské komise: „Bude to dohoda, která jde za hranice tarifů. Spojí trhy a odstraní bariéry. Odhaduje se, že až nabyde účinnosti, evropská ekonomika vzroste o půl procenta HDP, což v překladu znamená desítky miliard eur a desítky tisíc nových pracovních pozic každý rok.“
