Praha - Dvě novely exekučního řádu, které by měly celkově řešit problémy ohledně exekucí a exekutorů, na svém dnešním zasedání schválila vláda. Ministerstvo spravedlnosti navrhlo zejména posílit dohled nad zabavováním majetku a zvýšit odpovědnost exekutorů. První z návrhů má usnadnit práci soudům, druhý pak zajistit fungování Exekutorské komory, kterou v poslední době destabilizovaly spory ve vedení.
Podle takzvané sankční novely by měl nadále dva členy prezidia stavovské organizace exekutorů jmenovat ministr spravedlnosti. Rozhodnutí a usnesení komory by mohl kontrolovat soud a organizace by byla odpovědná za správní delikty. V případě problémů by pak mohl být ustaven její správce. Návrh podle ministerstva reaguje na zjištění, že exekutorská komora není schopná a ochotná plnit své zákonné povinnosti. Zároveň prý povede k lepší spolupráci mezi ministerstvem a exekutory.
Sama Exekutorská komora se k novele staví odmítavě. Novopečené prezidentce komory Janě Tvrdkové vadí hlavně nejasnosti v otázce jmenování členů prezidia ministerstvem. „Považujeme to za nestandardní krok, protože není ani v předkládací zprávě zdůvodněno, podle jakých kritérií by mělo ministerstvo spravedlnosti tyto dva členy prezidia exekutorské komory vybírat,“ zdůraznila.
Jana Tvrdková, prezidentka Exekutorské komory:
„Vnímám to jako zásah do stavovské samosprávy. Není to jenom můj postoj, tohle máme vydiskutováno i s ostatními profesními komorami.“
Přísnější pravidla pro exekutory
Střednědobá novela se soustřeďuje především na ochranu práv účastníků řízení a na vymezení povinností a pravidel při postupu exekutorů. Jednou z hlavních změn je zavedení institutu přiměřenosti exekuce, který zabraňuje exekutorovi prodat například nemovitost dlužníka, po kterém věřitel vymáhá třeba jen stokorunovou částku.
Novela zákona také umožňuje výjimku ze zákazu dispozice s majetkem, poté co byla nařízena exekuce. Osoba stižená exekucí tak může prodat část majetku, pokud prodej slouží ke splnění povinnosti vymáhané exekuce.
Náměstek ministra spravedlnosti Pavel Staněk:
„Je tam určitá spolupráce mezi povinným a exekutorem, není to striktně o tom, že exekutor půjde a hned prodá majetek, který má povinný ve vlastnictví.“
Norma přináší také možnost vyškrtnutí věci ze soupisu. To znamená, že pokud exekutor zapsal věc, která patří třetí osobě, může soudní exekutor rozhodnout o vyškrtnutí této věci. Dalším vstřícným krokem vůči věřitelům je stanovení lhůty 30 dnů, v níž bude exekutor povinen vyplatit oprávněnému vymoženou částku.
Exekucí přibývá
Počet exekucí v Česku loni narostl na téměř půl milionu a kvůli hospodářské recesi budou mít exekutoři napilno zřejmě i letos. „Většina věřitelů se dnes snaží do oběhu dostat co nejvíc pohledávek,“ připouští jeden z exekutorů Jan Grosam. „Dlužník se zase dostal do situace, kterou často sám nezavinil. Spousta lidí přišla o práci, ale před tím se zadlužila a dnes není schopna své dluhy splácet,“ dodává.
Nejvíc peněz dluží lidé bankám a splátkovým společnostem, díky nimž si pořizují elektroniku nebo jedou na dovolenou. Průměrná vymáhaná částka se podle odhadu několika exekutorů pohybuje nejčastěji kolem dvaceti tisíc korun. I když asi tři čtvrtiny dlužníků jsou lidé, kteří neplatí za půjčky a služby, exekuce dopadají i na podnikatele, kteří dluží státu na daních.
