Vláda musí se zvýšením DPH zpět do sněmovny

Praha - Levicí ovládaný Senát podle očekávání zamítl vládní stabilizační balíček. Soubor novel mimo jiné zahrnoval zvýšení daně z přidané hodnoty od příštího roku na 15 a 21 procent. Sociální demokraté i komunisté argumentují tím, že zvýšení DPH zpomalí ekonomiku, dopadne také tvrdě na nejchudší vrstvy obyvatel. Aby Nečasův kabinet senátní veto přehlasoval, bude ve sněmovně potřebovat hlasy nejméně 101 koaličních poslanců. Některým z nich se ale balíček nelíbí. Náměstek ministra financí Ladislav Minčič v rozhovoru pro ČT24 dokonce přiznal, že ze zvýšení DPH není nadšeno ani samo ministerstvo financí.

„Je to kompromis. Z tohoto nepopulárního opatření nikdo nadšen není ani v ODS, ani na ministerstvu financí,“ přiznal Minčič. Toto opatření je však nezbytné, pokud chce vláda srazit deficit veřejných financí pod 3 procenta HDP. Minčič ovšem zároveň souhlasí i s argumentem levice, že podobný krok českou ekonomiku poškodí. Zvýšení DPH na 15 a 21 procent by mělo platit v letech 2013 až 2015. Od roku 2016 by se sazby měly sjednotit na 17,5 procenta.

Ladislav Minčič

„Kdyby byl úkol ke snižování schodků řešen pouze na výdajové straně, tak by to samozřejmě z hlediska ekonomiky bylo daleko méně škodlivé než řešení, které předpokládá zvyšování daní. O tom není pochyb.“

Ministerstvo financí se obává toho, že kdyby nesrazilo deficit veřejných financí pod 3 procenta HDP, mohlo by Česko ztratit důvěru investorů a financování státního dluhu by se tím výrazně prodražilo. Vzrostly by totiž úroky, které musí země platit ze svých dluhopisů. „Jedno procento se pohybuje kolem 7 miliard,“ vypočítal již dříve ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).

Kabinet podle šéfa státní kasy z více než dvou třetin státní deficit snižuje pomocí úspor na výdajové straně, zvyšování příjmů si podle něj vynucuje stávající hospodářská situace země. „Není to nic, co by jakákoliv vláda dělala ráda. Potom volíme menší zlo, tedy zdanění spotřeby, nikoliv výkonu. Cílem je totiž konkurenceschopnost,“ podotkl Kalousek.

Miroslav Kalousek

„Chceme-li, aby byla Česká republika suverénní, aby nebyla rukojmím v rukou finančních trhů, pak nám nezbývá nic jiného než konsolidovat veřejné rozpočty a chovat se odpovědně. Konsolidovat rozpočty je v současném světě nezbytnost.“

Vláda se při protlačení balíčku ještě zapotí

Stabilizační balíček nyní poputuje zpět do Poslanecké sněmovny. To by mohlo znamenat komplikace. Vládní strany – ODS, TOP 09, LIDEM – mají ve sněmovně 100 poslanců. Na přehlasování senátního veta jich ale potřebují 101. Navíc není ani jisté, že novelu při opakovaném hlasování podpoří všichni poslanci vládních stran. „To skutečně záleží na argumentaci ministra a premiéra,“ podotkla v rozhovoru pro portál ČT24 senátorka Alena Palečková (ODS).

Při předchozím hlasování ve sněmovně pro úsporný balíček hlasovalo 95 poslanců ze 185 přítomných. Kromě vládní koalice podpořil návrh také Milan Šťovíček z Věcí veřejných. Jenže proti návrhu se nyní začali stavět i někteří členové ODS, kteří při prvním hlasování ve sněmovně novelu podpořili. Jedním z nich je například předseda rozpočtového výboru Pavel Suchánek.

Dnes pak hlasoval proti i senátor za ODS Jaroslav Kubera. „Zvyšovat daně v období recese je nesmysl. Daně je možné zvyšovat v období růstu, abychom si naspořili,“ vysvětlil Kubera.

Historický vývoj DPH od roku 1993
Zdroj: ČT24

Názory analytiků na změny v DPH 

David Marek, analytik Patria Finance

„Dříve nebo později se bude muset zvýšit DPH. Otázkou je, zda to o rok neodložit a nepočkat, až bude v lepší kondici.“ 

Aleš Michl, analytik Raiffeisenbank

„Podle mě by bylo nejlepší nezvyšovat žádné daně a nechat ekonomice klid na práci, hlavně firmám a lidem.“

Ani po přehlasování senátního veta nebude mít novela vyhráno

Pokud by se ve sněmovně podařilo případné senátní veto přehlasovat, poputuje zákon k podpisu prezidentovi Václavu Klausovi. Ani tady by ale nemusel mít na růžích ustláno. Klaus s Nečasem si v posledních dnech kvůli DPH vyměnili ostrá slova. Klaus zvýšení daně z přidané hodnoty označil za nerozumný tah. „Zvýšení všech daní a DPH zvláště poškozuje naši ekonomiku, brzdí ji. Je to nerozumný tah, já jsem zásadně proti tomu, aby tato vláda zvyšovala daně,“ prohlásil prezident. Premiér na jeho slova později reagoval tím, že luxus takových vyjádření si může dovolit pouze někdo, kdo nenese odpovědnost za státní rozpočet. Podle předsedy senátorského klubu ČSSD lze nyní předpokládat, že by sněmovně mohl vrátit zákon k novému projednání ještě prezident.

Stabilizační balíček není jen DPH

DPH je jednou z nejvíce diskutovaných součastí stabilizačního balíčku, o kterém dnes rozhodoval Senát. Avšak do balíčku patří i celá řada dalších opatření, například omezení výdajových paušálů, v rámci kterého by živnostníci užívající paušály v budoucnu nemohli uplatňovat daňovou slevu na děti a manželku. Balíček dále obsahuje také tzv. solidární zvýšení daně. Jde o sedmiprocentní daň pro lidi s příjmem nad 100 tisíc korun měsíčně. Současně s tím ruší stropy u pojistného na veřejné zdravotní pojištění pro roky 2013 až 2015.

Petr Vícha, předseda senátorského klubu ČSSD

„Na tom balíčku je nešťastné právě to, že je to balíček 16 novel zákonů. Kdyby byly předloženy jednotlivě, tak si dovedu představit, že některé z nich by mohly mít i podporu sociální demokracie.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
před 1 hhodinou

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
11:03Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
včeraAktualizovánovčera v 15:55‌‌

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
včeraAktualizovánovčera v 14:03‌‌

E.ON a Pražská plynárenská zdražily fixace energií pro nové zákazníky

Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny a plynu. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Vyplývá to z ceníků firem, které zdražení potvrdily. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
včera v 08:00‌‌

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
22. 9. 2026‌‌

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
22. 9. 2026‌‌

Dva tisíce pro důchodce? Raději peníze do domovů pro seniory, navrhuje opozice

Opozice kritizuje plošný příspěvek dva tisíce korun pro důchodce, jak se na něm v pondělí dohodla vláda v souvislosti s rozhodováním o valorizaci penzí. Příspěvek, o kterém hovoří opozice jako o předvolebním dárku voličům, chce koalice ANO, SPD a Motoristů prosadit pomocí pozměňovacího návrhu k novele zákona o penzijním pojištění.
22. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.