Vláda kývla na změny DPH, ČSSD mluví o Jánošíkovi naruby

Praha - Vláda dnes schválila zvýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty (DPH) na 14 procent od roku 2012 a následné sjednocení sazeb DPH na 17,5 procenta od 2013. Nyní je základní sazba DPH 20 procent a snížená deset procent. Česko tak nejspíš čeká zdražování. Podražit by tak mohly například potraviny, léky, bydlení, městská hromadná doprava, zdravotní a sociální péče, vstupné na kulturní akce nebo knihy. Sociální demokraté dnes v souvislosti s tím znovu pohrozili, že po vyhraných volbách sníženou sazbu DPH obnoví.

„Méně bude zdaněna práce a více bude zdaněna spotřeba, celková daňová zátěž se nezvýší,“ upozornil ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Česko se kvůli změnám v DPH musí připravit na vlnu zdražování. Kalouskovo ministerstvo spočítalo, že v příštím roce navržené změny zvýšily inflaci o 1,2 procentního bodu a v roce 2013 by ji snížily o 0,2 procentního bodu.

Změny dopadnou nejvíce na důchodce a nízkopříjmové domácnosti s dětmi. Těm by ale měl stát dopady změn DPH nahradit valorizací důchodů a sociálními dávkami. Návrhy má předložit ministerstvo práce a sociálních věcí, nicméně materiál ministerstva financí, který dnes vláda schválila, již obsahuje zvýšení daňového zvýhodnění na vyživované dítě u daně z příjmů fyzických osob o 1 800 korun ročně, tedy o 150 korun měsíčně.

„Předpokládáme dopad na čtyřčlennou rodinu podle struktury spotřeby mezi 300 až 500 korunami měsíčně. To znamená - dvě děti jsou 300 korun – jedná se o velmi významnou kompenzaci,“ míní Kalousek.

Ministerstvo práce a sociálních věcí počítá s tím, že bude nárůst DPH sociálně slabým kompenzovat také navýšením životního a existenčního minima. Navýšení životního existenčního minima bude mít dopad na návazné sociální dávky, jako jsou přídavky na děti nebo porodné. Dosáhne na ně víc lidí.

A zkrátka nepřijdou ani důchodci. Právě oni totiž utrácí podstatnou část svého příjmu za potraviny a další položky, které nyní spadají do nižší sazby DPH. „Předběžně naprosto zhruba podle dosavadního vývoje těchto parametrů se dá předpokládat, že to zvýšení důchodů by mělo být někde kolem 300 korun,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09).

Ministerstvo financí: Penzijní systém se bez vyšší DPH neobejde

Peníze, které stát vybere na DPH navíc, mají krýt výpadek v průběžném důchodovém systému, který vznikne přesunem části příspěvků na sociální pojištění na individuální účty občanů. Lidé si podle plánů vlády budou moci vyvést do druhého pilíře penzijního zabezpečení 3 procenta ze svého sociálního pojištění. Podmínkou ale bude, že si 2 procenta přidají ze svého. Možnost spořit si na individuální účty u transformovaných penzijních společností lidé dostanou od roku 2013.

Ladislav Minčič, náměstek ministra financí:

„Stávající průběžný systém financování penzí trpí už několik let (asi třetí rok) deficity. Schodek na důchodovém účtu představuje třeba za loňský rok 35 miliard korun, to znamená, že v každém případě, pakliže by i nedošlo k odstartování důchodové reformy, bude nutné nějakým způsobem řešit schodek tohoto důchodového podúčtu.“

Paragrafové znění reformy zatím vláda neposvětila, podle premiéra Petra Nečase (ODS) by je ale měla posoudit během června. Pak teprve návrh poputuje do Parlamentu.

Opozice se se sjednocením DPH nehodlá smířit

Změny v dani z přidané hodnoty dlouhodbě kritizuje opoziční ČSSD. V případě, že zvítězí v příštích volbách, počítá s tím, že obnoví systém dvou sazeb a do té nižší vrátí sociálně citlivé položky. Sociální demokraté se obávají, že na sjednocení DPH doplatí nízkopříjmové skupiny a domácnosti se středními příjmy. Prohloubí se podle nich ale také schodky v rozpočtech státních institucí. „Vláda tímto svým rozhodnutím prohloubí schodek, a to nejenom schodek v systému zdravotního pojištění, ale také schodek ve výdajích a příjmech ministerstva školství,“ varoval předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Bohuslav Sobotka, předseda ČSSD:

„My to rozhodnutí pokládáme za nespravedlivé. Je to rozhodnutí ve stylu Jánošík naruby, to znamená, zase se bere středně a nízkopříjmovým skupinám proto, aby si lidé s nejvyššími příjmy mohli převést část prostředků na soukromé penzijní spoření.“

Změny v DPH ale pocítí také obce. Nejenže se jim se zvýšením DPH zvednou některé náklady, součástí změn je i přerozdělení sumy, která se na DPH vybere, ve prospěch státu a v neprospěch obcí. „Krajský rozpočet na jižní Moravě to zatíží v roce 2012 osmdesáti miliony korun dodatečných výdajů, v roce 2013 180 miliony,“ podotkl jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD).

Neshoda nad reformami je pro ČR na škodu

To, že koalice a opozice zatím nenašly v otázce tak zásadní reformy, jako je ta důchodová shodu, může Česku způsobit vážné problémy. „Pokud se bavíme o takto zásadních věcech, tak z dlouhodobého hlediska by tam měl existovat konsensus, protože jinak jsou obyvatelé v trvalé nejistotě, co bude následovat po následujících volbách,“ upozornil v rozhovoru pro ČT24 partner společnosti KPMG Jan Linhart. Kdyby k rušení reforem skutečně po volbách došlo, mohlo by to také zhoršit obraz Česka v očích zahraničních investorů.

Změny v systému daně z přidané hodnoty nyní poputují do Parlamentu. Pokud je schválí a podepíše je také prezident, může stát pro příští rok podle ministerstva financí počítat se zvýšením příjmů o 21,3 miliardy korun. V roce 2013 pak změny v DPH přinesou dokonce 22,5 miliardy korun navíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

E.ON a Pražská plynárenská zdražily fixace energií pro nové zákazníky

Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny a plynu. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Vyplývá to z ceníků firem, které zdražení potvrdily. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
před 21 hhodinami

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
22. 9. 2026

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
22. 9. 2026

Dva tisíce pro důchodce? Raději peníze do domovů pro seniory, navrhuje opozice

Opozice kritizuje plošný příspěvek dva tisíce korun pro důchodce, jak se na něm v pondělí dohodla vláda v souvislosti s rozhodováním o valorizaci penzí. Příspěvek, o kterém hovoří opozice jako o předvolebním dárku voličům, chce koalice ANO, SPD a Motoristů prosadit pomocí pozměňovacího návrhu k novele zákona o penzijním pojištění.
22. 9. 2026

VideoÚspora tří miliard je dílčí úspěch, říká k rozpočtu Doležal. Svobodová: Je to výsměch

Vláda po jednání v koalici schválila nový návrh státního rozpočtu. Deficit se oproti původnímu návrhu snížil o tři miliardy na 386 miliard. I tak je ale druhý nejhlubší za dobu samostatného Česka. „Tři miliardy jsou malý dílčí úspěch, za velký úspěch bych to nepovažoval,“ sdělil poslanec Tomáš Doležal (SPD) v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Podle poslankyně Jany Murové (ANO) by pro větší změny bylo potřeba změnit legislativu, a to vyžaduje čas. Poslankyně Vendula Svobodová (Piráti) věřila, že se úspor najde více. „Tři miliardy je ostuda, je to výsměch, nepřináší to vůbec nic,“ říká. Poslanec Michal Kučera (TOP 09) zdůraznil, že konsolidovat by měla vláda už v prvním roce vládnutí.
22. 9. 2026

Spor o dva miliardáře blokuje dohodu EU na prodloužení protiruských sankcí

Členské státy EU překvapivě nestvrdily dříve avizovanou dohodu na prodloužení protiruských sankcí. Velvyslanci se znovu sejdou v úterý ráno. Slovensko totiž požadovalo vyškrtnutí ruského miliardáře Ališera Usmanova, podpořila ho Francie. Lucembursko poté přišlo s žádostí o vyškrtnutí Michaila Fridmana, který má v této zemi zmrazeno 16 miliard dolarů. S vyškrtnutím obou nesouhlasí Lotyšsko, píše Reuters. Čas na obnovení sankcí je do půlnoci na středu, pokud se to nepovede, přestanou platit pro tisíce Rusů podporujících režim.
21. 9. 2026Aktualizováno21. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.