Velká fúze českých zdravotních pojišťoven na spadnutí

Ostrava - Zdravotní pojišťovna Agel z impéria třineckého podnikatele Tomáše Chrenka se sloučí s Hutnickou zaměstnaneckou pojišťovnou. Rozhodly o tom správní rady obou institucí. Vznikne tak zdravotní pojišťovna, která se bude starat o více než 400 tisíc klientů, nejvíce na severní Moravě. Aby se mohla fúze uskutečnit, musí ji ještě schválit ministerstva zdravotnictví a financí. Pokud se tak stane, mohla by spojená instituce začít fungovat zhruba od poloviny letošního roku. Pracovat bude pod názvem Hutnická zaměstnanecká pojišťovna. Pro klienty Agelu a Hutnické pojišťovny se zatím nic nemění, to podstatné se dozví poštou. Stejně tak prý změnu nepocítí ani 280 zaměstnanců obou ústavů.

Podle dřívějších zpráv by Agel bez spojení se strategickým partnerem nepřežil. „Další samostatná existence pojišťovny je nereálná,“ vyplývá ze zprávy, kterou správní rada Agelu projednala už v březnu. Ředitel Agelu ale jakékoliv spekulace o problémech své pojišťovny popřel. Má prý na účtu přes 100 milionů a je zdravá.

Fúze, kterou obě strany označují za sňatek z rozumu, si prý vynutily jiné faktory. Jedním z nich je odklad plánované privatizace, druhým pak hospodářská krize, která se promítne do snížení příjmů ze zdravotního pojištění. „Pojišťovny se rozhodly předejít možným poblémům v budoucnosti,“ dodává Vladimír Mata, generální ředitel zdravotní pojišťovny Agel.

Chrenek jako věno dává celý svůj zdravotnický byznys

Předpokládané datum svatby je 1. červenec. Ženich Hutnická pojišťovna si nechá značku. Nevěsta Agel nabízí zázemí deseti nemocnic, šesti poliklinik i lékáren, jinými slovy celý zdravotnický byznys třineckého miliardáře Tomáše Chrenka.

Soukromí lékaři v regionu mají obavy, aby pojišťovna nezačala líp platit spřízněným ordinacím. Úřad na ochranu hospodářské soutěže si však ústy svého šéfa na dodržování antimonopolních pravidel posvítí i v tomto sektoru.

Milan Kubek, prezident České lékařské komory pro ČT:

Pojišťovnu Agel založil miliardář Chrenek loni v dubnu. Ještě v srpnu měla pouhých osm tisíc pojištěnců a hrozilo jí tak, že přijde o licenci. Do konce roku musela podle pravidel pro fungování zdravotních pojišťoven překročit hranici padesáti tisíc klientů. Díky štědrým bonusům nakonec uspěla. Aktuálně má kolem 60 tisíc pojištěnců.

Druhý účastník fúze - Hutnická zaměstnanecká pojišťovna - má za sebou mnohem delší historii. Vznikla v roce 1992 na žádost největších hutních a hutnicko-strojírenských podniků severomoravského regionu. Figurovaly mezi nimi například Třinecké železárny či Nová huť. S více než 340 tisíci pojištěnci je Hutnická zaměstnanecká pojišťovna největší regionální pojišťovnou v Česku. I po ohlášené fúzi zůstává největším hráčem na trhu Všeobecná zdravotní pojišťovna se 6 miliony klientů. Druhou příčku dále drží pojišťovna ministerstva vnitra, u ní je více než milion lidí.

  • Zdravotní pojišťovna Agel autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/809/80810.jpg
  • Milan Kubek autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/809/80808.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěSněmovna se začala zabývat novelou k rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Sněmovna po zhruba deseti hodinách od začátku jednání schválila program srpnové schůze, jejímž hlavním bodem je novela rozpočtových pravidel. Rozhodla o tom v úterý večer po sérii vystoupení zástupců opozice, kteří kromě sdílení výhrad k novele vetované prezidentem Petrem Pavlem navrhovali řešit i jiná témata, zejména opatření proti suchu. Koalice ale podle očekávání pět desítek opozičních návrhů na doplňky programu odmítla hlasy zpravidla stovky ze 169 přítomných poslanců.
03:15Aktualizovánopřed 15 mminutami

Kanada zavede cla na zboží z USA ve výši od patnácti do padesáti procent

Kanada zavede cla ve výši od patnácti do padesáti procent na zboží dovážené ze Spojených států. Odvetné opatření za americké tarify vstoupí v platnost 8. září, oznámila v úterý podle agentury Reuters kanadská vláda. Ta zároveň představila podpůrná opatření pro kanadské podniky a pracovníky, na které eskalující obchodní válka dopadá.
17:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Masky a anti-age krémy místo hraček. Trend skincare u dětí sílí, odborníci varují před riziky

Osmileté dívky, které přesně vědí, k čemu slouží sérum, toner nebo kolagenová maska. Ještě před několika lety to byla spíš výjimka. Dnes se péče o pleť stává běžnou součástí života části dětí z generace alfa. Inspiraci hledají na sociálních sítích. Nevhodná kosmetika může ale podle odborníků dětskou pleť nevratně poškodit a vyskytují se i psychické problémy související s obsedantním používáním velkého množství produktů na pleť. Tématu skincare, generaci alfa a rizikům s tím spojeným se věnoval nový publicistický podcast Bilance.
před 4 hhodinami

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 6 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 10 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánovčera v 18:04

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánovčera v 16:20

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
včeraAktualizovánovčera v 16:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.