Lusaka - Cena ropy na světových trzích v posledních týdnech zase lámala rekordy. Její zvyšující se hodnota přidělávala vrásky na čele mimo jiné i zemědělcům. Proto není divu, že se mnozí z nich snaží hledat způsoby, jak na palivech ušetřit. V Zambii se navíc na jedné farmě snaží vyrábět biopaliva trochu jinak, než je to běžné. Většinou se vyrábějí z cukrové třtiny a palmového oleje. Nicméně monokulturní plantáže, na kterých se tyto rostliny pěstují, už dlouho leží v žaludku ochráncům přírody.
Plod jatrofy neboli dávivce obsahuje několik semen bohatých na viskózní olej, který se dá přetvořit na alternativní palivo. Už kdysi se jatrofě předpovídala velká budoucnost. V Zambii, nedaleko hlavního města Lusaky, se farmář Thomson Sinkala všemožně snaží o komplexní a ekologický přístup k pěstování jatrofy. Je předsedou Zambijské asociace pro biopaliva a tvrdí, že jatrofa se vyplatí.
Na této farmě se stáda koz a dobytka pasou přímo mezi rostlinami jatrofy, rovnou se tak starají o pletí a hnojení. Mezi rostlinami se také volně procházejí slepice, které vyzobávají termity a další hmyz. Farmář tak ušetří za pesticidy a slepice se hezky vykrmí. Funguje to proto, že samotná jatrofa je jedovatá a zvířata ji nežerou. Sinkala si také přímo na plantáži postavil několik úlů, a prodej medu, který včely nasbírají, je dalším vítaným zdrojem příjmů. Nejvíc se ale rostlina začne vyplácet po sklizni.
Thomson Sinkala:
Zjistil jsem, že v Zambii na jednom hektaru jatrofy vyděláte až pět tisíc dolarů. Na medu z jednoho úlu vyděláte tak 200 dolarů za rok. Na slepicích, podle toho jestli prodáváte vejce nebo celé slepice, můžete za rok vydělat více než dvacet tisíc dolarů. Když si všechny tyhle jednotlivé aspekty spočítáte, to, co vyděláte přímo na jatrofě není zas tak moc, ale zároveň je to celkem příjemná suma
Olej z jatrofy se svým skupenstvím podobá naftě
Peter Sherriff potvrzuje Sinkalovy výsledky, jeho komplexní přístup k pěstování jatrofy využívá na své farmě na severu Zambie, která zabírá více než tři tisíce hektarů. Všechny traktory a generátory a některá další dieselová zařízení tu fungují právě na bionaftu z jatrofy, kterou si sami vyrábějí. „Vylisujeme semena, surový olej je velmi hustý. Pak ho zbavíme glycerinů, čímž změní skupenství - je velmi lehké, viskózní, téměř jako má nafta. Také z něj samozřejmě odstraníme veškeré pevné částice i vodu. Teď je tedy připravený na to, abychom ho mohli bez obav nalít do motoru auta nebo traktoru, případně do generátoru,“ popsal farmář Roger Sherriff.
Zbytky po lisování se dají použít všelijak, třeba jako hnojivo na záhony. A odstraněný glycerin pak k výrobě mýdla. Jatrofa se zdá být opravdu univerzální plodinou, minimálně pro zambijské farmáře. Pomáhá jim k soběstačnosti a ke značným úsporám.
