V rozpočtu EU po odchodu Británie škrtat nebudeme, řekl Juncker. Bude tak žádat větší příspěvky

Nahrávám video
Události: Budoucnost evropských fondů
Zdroj: ČT24

Evropský rozpočet bude muset být – pokud bude chtít Unie po odchodu Británie zvládnout všechny své stávající i budoucí priority – vyšší než současné jedno procento evropského hrubého domácího produktu. Uvedl to předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker na úvod dvoudenní konference o budoucím víceletém finančním rámci EU pro roky 2021 až 2027. Členské státy by tak podle něho měly přispívat více než nyní. Přesnou částku, která bude nutná na pokrytí těchto potřeb, ale uvádět nechtěl.

Podle komisaře pro rozpočet Günthera Oettingera nechá britský odchod v rozpočtu EU každoroční mezeru mezi 12 a 13 miliardami eur (300 až 325 miliard korun).

Juncker však nechce po roce 2020 škrtat v unijní politicie soudržnosti, tedy evropských fondech. 

„Nejsem pro škrty v politice soudržnosti. Je stále významná nejen pro země, které z ní mají prospěch, ale také pro ty ostatní,“ upozornil předseda Komise. Je podle něj třeba pomoci překonat zatím stále trvající rozdíly v příjmech a životním standardu mezi státy Unie. „Musíme zajistit, že se těchto rozdílů mezi regiony a státy EU zbavíme,“ podotkl Juncker. Podle něho je ale třeba modernizace fondů, mezi jejichž příjemci je i ČR.

„Některé snížit, zajistit větší pružnost, ale snažit se vyřešit problémy rozpočtu v příštích letech zastavením či drastickou redukcí kohezní politiky není politický přístup, který bych mohl podporovat,“ poznamenal.

O omezení peněz z fondů některé státy EU mluví například v souvislosti s odmítáním zemí z centrální a východní části Unie podílet se na určitých aspektech řešení migrační problematiky.

Juncker také upozornil, že Komise se hodlá soustředit na své zásadní priority, i když jako strážce unijních smluv musí posílat k evropskému soudu země, které své závazky neplní.

„Na uprchlíky jsme z unijního rozpočtu vyčlenili 17 miliard (asi 425 miliard korun),“ připomněl šéf Komise s tím, že na nové výzvy EU zatím reagovala přesměrováním finančních toků a ne škrty. „Ale dostali jsme se nejdál, co to šlo,“ poznamenal Juncker.

V příštím víceletém finančním rámci však podle něj čekají na EU nové výzvy a ani zvýšená pružnost rozpočtu na jejich zvládnutí nebude stačit. Proto je podle Junckera potřeba přestat s předstíráním, že Unie nemá s vlastními finančními zdroji problém.

Rozhodnutí v této věci tak podle něj bude muset summit EU přijmout ještě před volbami do europarlamentu v roce 2019. „Potřebujeme to dokončit včas, aby EU mohla do budoucnosti plout v klidných rozpočtových vodách,“ řekl Juncker.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Chmelař o financování EU po roce 2020
Zdroj: ČT24

Chmelař: Česko je připraveno platit víc

Dřívější kompromis jednoho procenta pochází podle českého státního  tajemníka pro evropské záležitosti Aleše Chmelaře (ČSSD) z období škrtů a úspor. Teď je jiná situace, kdy ekonomiky rostou a před Evropou jsou nové výzvy. Proto se podle něho hovoří o navýšení, ale malém. Z jednoho procenta na 1,1 či 1,2 procenta.

To je něco, co je Česká republika připravena diskutovat, řekl Chmelař.  Dodal, že Česko je připraveno přispívat více tak, aby celková přidaná hodnota pro něj a pro celou Evropu byla vyšší. Za podmínku považuje to, že se zachovají současné priority a to, co je pro Česko důležité, a nebudou se vytvářet zbytečné nástroje. 

Chmelař se domnívá, že do budoucna nastane mix vyšších příspěvků členských států a snižování některých nákladů. Celkový evropský rozpočet se podle něj navýší, byť to bude mírné. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Poslance čeká projednávání sporné novely rozpočtových zákonů

Poslance ve středu čeká závěrečné kolo projednávání sporné vládní novely zákonů týkajících se veřejných rozpočtů. Předlohu kritizuje opozice, obává se toho, že změny v zákonech umožní vládě nekontrolovatelné utrácení, a tím i nebezpečný nárůst státního dluhu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) naopak vnímá opoziční kritiku jako „bouři ve sklenici vody.“
před 1 hhodinou

VideoFramatome a Centrum výzkumu Řež podepsaly smlouvu o spolupráci v jaderné energetice

Francouzská společnost Framatome a Centrum výzkumu Řež podepsaly smlouvu o spolupráci na vývoji jaderného paliva a technologií jaderné bezpečnosti. I to má přispět k postupnému odchodu od paliva z Ruska. Dodávky ruského paliva do Temelína nahradila americká společnost Westinghouse. V případě Dukovan byla podle mluvčího ČEZ Ladislava Kříže situace složitější, protože palivo se muselo zcela nově vyvinout – nikde na trhu nebyla nabídka paliva pro tamní typ reaktorů. Dukovany tak budou ruské palivo ještě zhruba rok a půl odebírat.
před 8 hhodinami

Mrazy zničily půlku úrody, škody půjdou do stamilionů, odhadují ovocnáři

Dubnové mrazy v sadech tuzemských pěstitelů podle předběžných odhadů zničily polovinu letošní úrody ovoce. Největší ztráty budou u jablek, která jsou hlavním ovocným druhem. Škody zřejmě půjdou do vyšších stovek milionů korun, řekl v úterý předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.
před 15 hhodinami

Nezaměstnanost v dubnu mírně klesla, volných míst přibylo

Nezaměstnanost v tuzemsku v dubnu klesla oproti březnu o desetinu procentního bodu na 4,9 procenta. Důvodem jsou mimo jiné pokračující sezonní práce. Úřady práce evidovaly 364 472 uchazečů, přibližně o osm tisíc méně než v březnu. Volných míst přibylo zhruba o tři tisíce na 94 483.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Obchodníci a potravináři chtějí odklad nařízení o obalech. Resort chystá „non-paper“

Evropské nařízení o obalech, které by mělo vstoupit v účinnost letos 12. srpna, kritizují tuzemští potravináři i obchodníci jako nepromyšlené a nákladné. Svaz obchodu a cestovního ruchu a Obalový institut SYBA proto žádají, aby byla účinnost odložena. Ministerstvo životního prostředí s Evropskou komisí aktivně komunikuje, uvedl pro ČT24 resort. Ten také připravuje dokument (takzvaný non-paper) k oblasti účinnosti nařízení, pro který bude shánět podporu dalších členských zemí.
před 21 hhodinami

Maloobchodní tržby v březnu zrychlily meziroční růst na 4,9 procenta

Maloobchodní tržby v březnu zrychlily meziroční růst na 4,9 procenta z revidovaných 3,7 procenta v únoru. Přispěl k tomu především internetový prodej a prodej potravin. Meziměsíčně tržby rostly o 1,2 procenta. Údaje bez započtení prodejů a oprav aut zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
11. 5. 2026Aktualizováno11. 5. 2026

Ropa zdražuje po Trumpově odmítnutí íránské odpovědi na mírový návrh

Barel ropy zdražuje na začátku týdne zhruba o čtyři dolary. Ceny ropy rostou poté, co americký prezident Donald Trump označil íránskou odpověď na americký mírový návrh za nepřijatelnou. Severomořská ropa Brent přidávala kolem 7:30 SELČ 4,2 procenta na 105,45 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu zdražuje o 4,8 procenta a jen nad 100 dolary za barel.
11. 5. 2026

VideoObsluha dluhu dramaticky poroste a vláda o reformách nemluví, varují exministři

„Vláda a premiér spoléhají, že (státní) dluh je ve srovnání s jinými zeměmi poměrně nízký, ale tempo nárůstu je zdrcující,“ řekl v Nedělní debatě bývalý ministr financí Ivan Pilip. Tento vývoj podle něj do budoucna vytěsní prostor pro další útraty, který už je nyní kvůli vysokému podílu mandatorních výdajů minimální. Taktéž bývalý šéf stejného resortu Ivan Pilný se domnívá, že problematická je v současnosti struktura daní. „Je tam spousta otázek, které by se měly řešit hlubší reformou,“ vyjádřil se s tím, že ke změnám chybí vůle. Totéž naznačil další exministr financí Miroslav Kalousek, podle něhož je potřeba zasáhnout i do mandatorních výdajů. „Nemůžete mít všechno a málo platit. Stali jsme se nárokovou společností,“ komentoval. Diskusi moderoval Martin Řezníček.
10. 5. 2026
Načítání...