Ukrajina bude mít v zimě plyn, Moskvě zaplatí dočasnou cenu

Kyjev – Ukrajinský prezident Petro Porošenko potvrdil rámcovou dohodu o ceně za ruský plyn dojednanou v pátek v Miláně. Kyjev tak zaplatí za 1 000 krychlových metrů suroviny 385 dolarů. Už dříve to oznámil šéf ruského energetického gigantu Gazprom Alexej Miller. Porošenko nyní upřesnil, že se jedná o „zimní“ cenu platnou do konce března příštího roku.

Porošenko v sobotu večer dohodu prezentoval jako úspěch ukrajinské strany. „Na základě výsledků konzultací mohu říci, že Ukrajina bude mít plyn. Ukrajina bude mít teplo. To je výsledek pátečních dohod. Ale za podmínky ochrany ukrajinských národních zájmů,“ citoval prezidenta list Ukrajinska pravda.

Porošenko dodal, že Moskva trvala na tom, aby cena 385 dolarů platila po celý rok. Podle ukrajinské hlavy státu ovšem „musejí být ceny dvě – jedna v zimním období, kdy se poptávka zvyšuje, a druhá v létě, kdy poptávka klesá“. Kyjev a Brusel proto společně navrhují zimní cenu 385 dolarů a letní 325 dolarů.

Jelikož Moskva souhlasila s tím, aby cena 385 dolarů platila do konce března příštího roku, podle Porošenka „fakticky přijala ukrajinskou pozici“. Jak se ruská strana staví k zavedení nižší letní ceny, ale není zatím jasné. Další jednání o plynu mezi představiteli Ukrajiny, Evropské unie a Ruska se uskuteční v úterý 21. října v Bruselu.

S placením účtů by Ukrajině měla pomoct EU, tvrdí Rusko

Šéf Gazpromu Alexej Miller v sobotu oznámil, že Ukrajina souhlasila se všemi podmínkami vyrovnání dluhu za plyn, které jí Rusko předložilo, včetně aktuální ceny. Zároveň však poukázal na to, že Kyjev nemá dostatek finančních prostředků, a proto by mu měla pomoci Evropská komise. „Mohlo by jít o překlenovací úvěr, posunutí tranše Mezinárodního měnového fondu z ledna na prosinec,“ nastínil Miller.

S podobným nápadem přišel taky ruský prezident Vladimir Putin. „Na dluh už Rusko nic dodávat nebude,“ prohlásil. Ukrajinské dluhy následně vyčíslil na nejméně 5,5 miliardy dolarů (asi 118 miliard korun). Kreml je nicméně ochoten zpětně poskytnout Ukrajině slevu a spokojit se s částkou o jednu miliardu dolarů nižší.

Ruská plynařská firma Gazprom
Zdroj: Dmitry Beliakov/Isifa/Rex Features

Ukrajina podle Millera kromě aktuální ceny souhlasila s tím, že první splátku ve výši 1,45 miliardy dolarů poskytne ještě před zahájením nových dodávek. Rovněž prý souhlasila s uhrazením částky 3,1 miliardy dolarů do konce tohoto roku, a nikoliv do konce prvního čtvrtletí 2015, jak původně Kyjev navrhoval.

Cena plynu vytváří napětí mezi Ukrajinou a Ruskem už několik měsíců. Gazprom ji krátce po převratu, jenž koncem února zbavil moci prorusky orientovaného ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, skokově zvýšil na 485 dolarů za tisíc krychlových metrů. To je nejvyšší cena v Evropě. Za vlády Janukovyče přitom Rusko účtovalo Ukrajincům 268 dolarů. Alespoň částečný pokrok přinesla jednání na konci září, kdy se Moskva s Kyjevem dohodly na zaplacení části dluhu ve výši přes 3 miliardy dolarů (čtěte víc).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Spotřeba energií roste navzdory zdražování na trhu

Kvůli válce s Íránem v prvním pololetí vzrostly velkoobchodní ceny na energetickém trhu – u plynu o více než polovinu, u ropy o pětinu. Ve stejném období stoupla také spotřeba plynu i elektřiny asi o tři procenta. Více energií odebíraly domácnosti i podnikatelé, analytici v tom vidí důkaz ekonomického oživení. Zároveň upozorňují na pomalejší plnění zásobníků plynu než v minulých letech, a to po celé Evropě. V těch tuzemských je momentálně 64 procent. Podle resortu průmyslu by ale v zimě mělo být suroviny dost.
před 4 hhodinami

Na opravy silnic kraje příspěvek od státu nedostanou, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) potvrdil, že kraje příští rok nedostanou ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) peníze na opravy silnic nižších tříd. Regiony podle něj mají na účtech na opravy peněz dost z rozpočtového určení daní. Pravidelnou podporu dostávaly kraje od roku 2015, to bylo ale podle premiéra jen něco navíc. O postoji vlády v uplynulém týdnu informoval liberecký hejtman a předseda komise Rady Asociace krajů ČR pro dopravu Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Systém penzí letos zřejmě skončí s nižším přebytkem, než se očekávalo

Ministerstvo práce a sociálních věcí zpřesnilo odhady a očekává, že systém penzí letos nakonec skončí zhruba s desetimiliardovým přebytkem. Původní predikce resortu přitom počítala s výrazně vyšší částkou – kolem dvaceti miliard korun. Konečnou bilanci ale může ještě ovlivnit třeba to, jak se promítne schválené snížení záloh pro živnostníky. To platí od července.
15. 8. 2026

Kvůli suchu bude ovoce menší a poškozené, hlásí pěstitelé

Některé ovocné plody budou kvůli suchu menší, mohou mít také popálené slupky, týká se to hlavně jablek a hrušek, uvedl předseda Ovocnářské unie České republiky Martin Ludvík. Podle unie poškození snižuje kvalitu ovoce a nejvíce trpí sady na jižní Moravě. Úrodě škodí i hmyz, který v normálních podmínkách ovocnářům naopak pomáhá.
15. 8. 2026

VideoFarmářům chybí voda i krmivo pro dobytek, někteří snižují stavy

Někteří farmáři se kvůli suchu potýkají s nedostatkem vody a krmení pro dobytek. Podobné problémy řeší velká část Evropy – krmiva je proto na trhu méně a jeho cena roste. Hospodářům, jako je Jiří Kunc, hrozí, že budou muset stavy dobytka postupně snižovat. Už dnes má ve stáji o dvacet kusů méně, aby zvířata uživil. Krávy navíc nemají co spásat a zimní zásoby krmení jim teď hospodář dát nemůže.
14. 8. 2026

Trump zavedl až stoprocentní cla na drony

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal výnos, který zavádí až stoprocentní cla na dovoz bezpilotních letounů a jejich součástí. Na drony dovážené z Evropské unie a některých dalších zemí se bude vztahovat 15procentní clo. Bílý dům krok zdůvodňuje národní bezpečností a snahou snížit závislost Spojených států na zahraničních dodavatelích.
14. 8. 2026

„Je to neopravitelné“. Novela stavebního zákona v Senátu zřejmě narazí

Rozsáhlé změny v povolování staveb nespíš neprojdou Senátem. Čtyři desítky členů horní komory se totiž kloní k zamítnutí novely stavebního zákona, řada dalších pak k jejím úpravám, vyplývá ze zjištění ČT. Zamítnutí doporučuje i trojice výborů, která se předlohou ve středu zabývala. Návrh, který zavádí jeden centrální úřad, cílí na zrychlení a zefektivnění stavebního řízení. Podle opozičních senátorů má ale zákon řadu nedostatků. Vadí jim i to, že jde o poslanecký návrh.
13. 8. 2026

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
12. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.