Do deseti let se ve Velké Británii zavřou všechny zbylé uhelné elektrárny – v současné době pokrývají zhruba třetinu výroby elektrické energie v zemi. Británie se tak stala první velkou světovou ekonomikou, která kvůli omezení skleníkových plynů stanovila konkrétní datum konce uhelných elektráren. Uhlí ale nenahradí obnovitelné zdroje, nýbrž zemní plyn a jádro.
Plyn se stane „ústředním“ zdrojem energetické budoucnosti Británie – tak to alespoň stojí v řeči pro média ministryně energetiky Amber Ruddové. Budování nových plynových elektráren se stane „naléhavým požadavkem doby“, uvede na tiskové konferenci podle BBC Ruddová.
Nízkoemisní elektrárny na plyn a jádro by měly Británii pomoci splnit závazný cíl snížit emise oxidu uhličitého do poloviny století o 80 procent pod úroveň roku 1990. Oproti uhlí vypouští například výroba elektřiny z plynu do ovzduší o polovinu méně emisí.
Velkou měrou se má ale na výrobě elektřiny podílet také jaderná energie. Ta by v příštích 15 letech mohla díky projektům nových elektráren ve Walesu a na severozápadě Anglie zajišťovat téměř třetinu dodávek elektrické energie v zemi.
Stárnoucí uhlí musí pryč
Spoléhat na „stárnoucí a často nespolehlivé“ uhelné elektrárny už „tak vyspělé ekonomice, jakou je Británie, nemůže stačit,“ sdělí Ruddová podle textu projevu, který dostala agentura Reuters. Mnohé z těchto zařízení budou muset navíc v příštích letech ukončit provoz kvůli zpřísnění norem Evropské unie.
Některé uhelné elektrárny nicméně svůj provoz už ukončily. Když se k tomu přičtou široce dotované výstavby obnovitelných zdrojů, dojdeme k tomu, co se v Británii už několik let děje – maloobchodní ceny prudce vzrostly a objevily se obavy ze systematických výpadků dodávek.
Že by Británii skutečně hrozily časté výpadky, provozovatel rozvodné sítě National Grid odmítá. Faktem ale je, že už sám musel počátkem listopadu požádat velké odběratele o omezení spotřeby, aby vyřešil náhlé problémy vzniklé kvůli napětí mezi omezenými produkčními kapacitami a spotřebou.
Vysoce nákladné subvence na obnovitelné zdroje omezila nová konzervativní vláda hned po květnových vítězných volbách. Ruddová uvedla, že se tyto subvence musejí pečlivě zaměřovat na nejefektivnější technologie.
Německá sázka na obnovitelné zdroje
Německo se po havárii v japonské atomové elektrárně Fukušima rozhodlo, že se odkloní od jaderné energie a mnohem více se zaměřilo na plyn a obnovitelné zdroje. Už v roce 2011 trvale uzavřelo osm starších jaderných elektráren a další plán pro období 2015 až 2020 je vyřazení zbývajících devíti jaderných bloků, které zajišťují asi pětinu spotřeby elektrické energie ve Spolkové republice.
Výstavba obnovitelných zdrojů ale přináší Německu starosti, a to kolísavý výkon. Vláda se proto rozhodla investovat letos do stavby přenosové soustavy 300 milionů eur (8,3 miliardy korun). Provozovatelé německých přenosových sítí se navíc obávají většího zatížení vlastní soustavy, až Česká republika a Polsko spustí transformátory, které mají nekontrolované přetoky německé elektřiny zastavit.
