Udženija: Místo nezbytné důchodové reformy vláda jen zvyšuje penze. Rozpočet není ambiciózní

Nahrávám video
Alexandra Udženija hostem Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Poslanci ve středu v prvním čtení schválili základní parametry státního rozpočtu pro rok 2020. Ruku pro něj zvedli zástupci hnutí ANO, ČSSD a také komunistů, naopak pravicová opozice rozpočet kritizovala. 1. místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija označila rozpočet za málo ambiciózní, v době ekonomického boomu by se podle ní měly dělat klíčové ekonomické reformy včetně reformy důchodů: „V těchto letech, kdy by mohlo dojít k zásadní důchodové reformě, se v podstatě jen navyšují důchody a nic koncepčního se nedělá,“ kritizovala v Interview ČT24. Rozhovor vedl Daniel Takáč.

Ministryně financí mluví o tom, že rozpočet rekordně investuje do nedostatečné infrastruktury. 

Tak já řeknu čísla. Jestliže v roce 2009, kdy byla krize, se na silnice a infrastrukturu dávala částka 88,33 miliard korun, a dneska je tam 83,2 miliard, tak je to míň. 

Asi po vás nezbylo dost projektů, které by se daly realizovat. 

Já bych tomu rozuměla, kdyby tady byla tato vláda rok a říkala: my nemáme projekty. Ale Andrej Babiš už je ve vládě šest nebo sedm let. 

Na tom se přeci všichni shodnou, jak dlouho trvá stavební řízení a veškerá administrativa…

Ale ty výmluvy na nás už prostě nefungují, to je od nich velmi legrační a myslím si, že zesměšňují spíš sami sebe, když říkají, že za něco dneska může ODS. Já chci jenom říct, že se za nás stavělo, na infrastrukturu bylo víc peněz. 

A když jsme u investic celkově, jak říkala paní ministryně, že jsou rekordní. Ale já tu mám údaj, že pouze devět procent výdajů jde na investice. A například v tom roce 2009, kdy byla krize, šlo na investice 11 procent. Takže to není žádná rekordní částka. Je pravda jedna věc: oni možná na investice prostředky nedávají, protože je neumějí proinvestovat. 

Ale ono 11 procent z tehdejších výdajů státního rozpočtu vychází výrazně méně, než 9 procent z letošního rozpočtu. Takže celkově tato vláda investuje víc. 

Když se podíváme na tu absolutní částku, tak ano, je to víc. Ale když se podíváme na ta procenta v rámci celého rozpočtu, tak to prostě víc není. A to si vezměme, že je ekonomická prosperita, tady by se opravdu mohlo víc investovat – to je doba, aby se dělaly klíčové reformy. A tady se prostě neděje nic.

Když jste na začátku říkal, že kritizujeme, že rozpočet není ambiciózní, to je přesně to správné slovo. Protože v těchto letech by ty rozpočty měly být ambiciózní, mělo by se dávat na ty věci, na které se v době krize dávat nemůže.

Další argument vlády jsou rekordní výdaje na vzdělávání. Česko přeci potřebuje peníze na vzdělávání a ten rozpočet je zajišťuje. 

Ano, je pravda, že dochází k nárůstu platů učitelů, s tím naprosto souhlasíme. Ale já opravdu doufám, že tato vláda bude umět proinvestovat peníze na investice – ne tedy pouze na ty platy, ale na vědu a výzkum, na školské investice.

Na vědu a výzkum je to taky historicky nejvíc, říká ministryně financí. 

Paní ministryně má všechno historicky nejvíc, tady bychom se opravdu mohli přít. Ale jak říkám, ten rozpočet není sestaven ambiciózně, hlavně uvidíme, jak oni budou investovat. Ono je jedno, co si tam dají na investice, ale pak je problém, že to ani neproinvestují. Tam já vidím klíčový problém vlády Andreje Babiše a i té minulé vlády.

Alena Schillerová mluví také o tom, že rozpočet přinese vyšší produktivitu a posune potenciál české ekonomiky. Ani z tohoto důvodu není záhodno rozpočet podpořit?

A jak tedy chce posunout produktivitu nahoru, když investuje z našeho pohledu málo? Jenom si vemte to, že od roku 2013 je tady přes 15 tisíc státních zaměstnanců – a to nepočítám učitele, policisty ani hasiče. To znamená, že to je ohromný nárůst byrokracie. Jestli chceme vyšší produktivitu a jestli chceme prosperovat, tak dokud neuděláme něco s byrokracií – protože to dusí nejvíc naše hospodářství. To vám řekne každá firma.

Takže vy byste propouštěli lidi pracující pro stát, aby šli někam do výroby? 

Ale to není o propouštění, já neříkám, že je tam 15 tisíc lidí zbytečně, ale je to enormní číslo a je to přesně o té byrokracii a státním aparátu. Všichni si stěžují, jak je ta byrokracie dusí. To ani nemusíme chodit do firem – běžte třeba do škol. Každý úředník navíc je byrokracie navíc pro občana, pro školu, pro firmu nebo kohokoliv. A to si myslím, že je strašně špatně.

Rozpočet také zvyšuje důchody, to všichni ve sněmovně podporujete. Není to důvod rozpočet podpořit s příslušnou kritikou? 

Musíme si říct, jak to doopravdy je. Tato vláda zvyšuje důchody o 151 korun – zbytek je valorizace. Takže jak paní ministryně říká, jak ona zajistila, ona našla – ale to je valorizace, která by byla tak i tak. 

Ale i pro tu valorizaci musí peníze zajistit. Takže ona zajistila v průměru 900 korun pro každého…

Ona musela zajistit pro tu valorizaci, a 150 korun se ještě rozhodli, že přidají navíc. Naprosto v pořádku, protože i tak se ty nůžky mezi průměrnou mzdou a průměrným důchodem rozevírají, což není dobře.

Tady je ale větší problém, že v těchto letech, kdy by mohlo dojít k zásadní důchodové reformě, tak se v podstatě jen navyšují důchody a nic koncepčního se nedělá. Ale všichni odborníci i zpráva OECD varují, že pokud něco neuděláme s důchodovým systémem, tak do 15 let ten systém opravdu zkolabuje.

Je to neudržitelné – když se podíváme, že dnes 96 procent lidí pobírajících důchod je závislých na důchodu od státu – nemají žádné jiné zajištění, tak to je systém, který není udržitelný. Naše mladá generace na ty důchody prostě mít nebude.

Rozhovor je redakčně krácen, celý najdete ve videu

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rostoucí cena pohonných hmot zvyšuje zájem o elektromobily

Ušetřit tisíce korun měsíčně za dojíždění do práce je jeden z argumentů, který teď zvedá poptávku po elektromobilech. Řidiči ale míří kvůli vysokým pořizovacím cenám hlavně do autobazarů, v některých nyní u elektrických aut zaznamenávají nárůst prodejů. Zájem o elektromobilitu roste, ačkoli její rozvoj stát nijak zásadně nepodporuje.
před 4 hhodinami

České zásoby plynu se ztenčují, jeho nedostatek prý ale nehrozí

Zásoby plynu v Česku se dál ztenčují. Podle ministerstva průmyslu a obchodu jsou nádrže naplněné asi ze čtrnácti procent, loni touto dobou tam bylo 25 procent suroviny. Na rozdílu se podepsalo předchozí chladnější počasí a teď už také cena. Plyn je kvůli válce na Blízkém východě výrazně dražší. Obchodníci proto s plněním rezervoárů na další sezonu vyčkávají, přitom v dubnu s tím už obvykle začínají.
před 5 hhodinami

VideoJaro je ideální dobou pro revizi solárních panelů. Doporučuje se jednou za dva roky

Příchod jara je ideální dobou pro revize solárních panelů. Technici říkají, že zkontrolovat fotovoltaiku je potřeba hlavně kvůli bezpečnosti, ale také proto, aby fungovala na plný výkon. Rozdíl je přitom mezi servisem a revizí. „Servis děláme kvůli funkčnosti technologie, aby nám co nejlépe fungovala. Elektrorevizi děláme kvůli bezpečnosti a výstupem toho je revizní zpráva. Za nás by se měla provádět jednou za dva roky,“ říká vedoucí technické kontroly a standardizace z ČEZ Prodej Michal Kubín. Kolik za kontrolu lidé zaplatí, se liší – většinou je to mezi pěti až deseti tisíci korunami.
před 10 hhodinami

Pět zemí EU požaduje zavedení mimořádné daně pro energetické firmy, píše Reuters

Pět zemí Evropské unie požaduje zavedení mimořádné daně ze zisků energetických společností. Reagují tak na rostoucí ceny pohonných hmot kvůli válce v Íránu, napsala v sobotu agentura Reuters s odvoláním na dopis ministrů financí těchto zemí adresovaný Evropské komisi (EK), do kterého měla možnost nahlédnout.
4. 4. 2026

Rostoucí ceny plynu, elektřiny či dopravy pociťují firmy i spotřebitelé

Zdražování plynu a zčásti i elektřiny už podle provedeného šetření pociťuje většina společností sdružených ve Svazu průmyslu a dopravy. Ekonomové předpokládají, že válka na Blízkém východě zbrzdí celé tuzemské hospodářství. Pokles HDP odhadují na několik desetin procentního bodu. Rozhodujícím faktorem nicméně bude délka konfliktu. První dodavatelé energií už také přistoupili ke zvýšení cen pro domácnosti.
4. 4. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
3. 4. 2026

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
3. 4. 2026

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
3. 4. 2026
Načítání...