Sněmovna ve středu v úvodním kole schválila základní parametry státního rozpočtu na příští rok. Stát by měl stejně jako letos hospodařit se schváleným schodkem 40 miliard korun. Rozpočet podpořila rovná stovka poslanců ANO, ČSSD a KSČM. Ostatní poslanci hlasovali proti. Rozpočet přišel před poslance podpořit i prezident Miloš Zeman. Slíbil, že pokud Sněmovna rozpočet schválí, podepíše ho. Neuspěly návrhy opozice, aby Sněmovna rozpočet vrátila vládě k přepracování. Vláda měla podle těchto návrhů snížit výdaje i schodek, případně zvýšit objem peněz na investice.
Sněmovna hlasy ANO, ČSSD a KSČM schválila základní parametry státního rozpočtu
Středeční hlasování neznamená schválení rozpočtu, ale jen jeho základních parametrů. Nyní už je poslanci nemůžou měnit. Budou smět pouze navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
Celkové výdaje rozpočtu navrhuje ministerstvo financí na 1,618 bilionu korun a příjmy 1,578 bilionu korun. S deficitem 40 miliard korun, tedy stejným, jako byl schválen na letošek, úřad počítá i v letech 2021 a 2022.
K hlavním výdajovým prioritám vláda řadí zvýšení průměrného důchodu o 900 korun a růst rodičovského příspěvku o 80 tisíc korun na 300 tisíc korun. Kabinet vyzdvihuje také vyšší objem peněz na platy ve školství a meziroční zvýšení částky na investice téměř o 24 miliard korun.
Jednání Poslanecké sněmovny začalo v devět dopoledne, poslanci zprvu hovořili o státním závěrečném účtu za rok 2018. Před desátou dorazil prezident Zeman, který vystoupil zhruba s desetiminutovým projevem. Na začátek ujistil, že má rozpočet v zásadě jeho podporu, i když má některé námitky. Již dříve dal najevo, že má připomínky například k počtu úředníků, nelíbí se mu množství daňových výjimek ani dotace na obnovitelné zdroje energie.
Události: Sněmovna projednala základní parametry státního rozpočtu (zdroj: ČT24)
„Pokud Poslanecká sněmovna návrh zákona schválí, tak ho podepíšu. Na druhé straně i přátelská kritika může být kritikou,“ řekl prezident v úvodu svého projevu. Hovořil o vnějších vlivech na českou ekonomiku, varoval před chováním Německa, kde je podle prezidenta nulový růst. Přičítá to přístupu k energetice. „Obrat k zvlášť drahým zdrojům elektrické energie vedl k tomu, že v Německu je nejdražší cena elektřiny v Evropě. Plánované odstavení elektráren se už dnes promítlo do nulového růstu německé ekonomiky,“ míní prezident.
Vyzval proto k „diverzifikaci exportu do dalších teritorií, zejména pak tam, kde klimatičtí alarmisté nemají příliš na růžích ustláno“. V souvislosti s obnovitelnými zdroji energie kritizoval Zeman dotace: „Jenom pan ministr průmyslu má ve své rozpočtové kapitole na účel solárů 27 miliard korun. Co by se za to udělalo?“
Podle Miloše Zemana má také stát zbytečně mnoho úředníků a vyzval vládu, aby část z nich propustila. Personální úspory si slibuje od možné elektronizace státní správy. „Doporučuji místo nemotorných a vysokých výdajů na finanční systémy využít to, co už funguje v bankovním systému. Takzvaný robot, což je počítačový algoritmus, který může obsloužit klienta. V bankovním systému díky tomu došlo k úspoře pracovních sil,“ poznamenal.
Daňové výjimky potom podle něj připravují rozpočet o 318 miliard korun ročně. „Zdroje jsou. Ale tyto zdroje by byly dosažitelné pouze v případě, že by byly zrušeny všechny daňové výjimky. Obávám se, že za každou z nich je lobbistická skupina, která bude bojovat. Ale tvrdím, že podobně jako každý energetický zdroj by měl mít rovné podmínky, a neměl by tedy být dotován, tak i pokud jde o daňové výjimky, uvědomte si, že na ně doplácí lidé, kteří daně řádně platí,“ uzavřela hlava státu.
Rozumný kompromis, hodnotí návrh šéfka sněmovního rozpočtového výboru
Ke schválení zákona vyzvala ministryně financí. „Domnívám se, že návrh státního rozpočtu na rok 2020 vytváří předpoklady pro realizaci vhodných politik, které přispějí ke zvýšení produktivity a posunou potenciál naší ekonomiky. Ať již investicemi do infrastruktury, nebo do vzdělání, vědy výzkumu či inovací,“ řekla Schillerová.
Schválení základních parametrů státního rozpočtu doporučuje sněmovní rozpočtový výbor. „Stav ani výhled české ekonomiky není natolik zlý, aby ji bylo nutné stimulovat schodkově, aktuální rozpočtové schodky jsou ale dány jinými důvody,“ poznamenala nyní předsedkyně výboru Miloslava Vostrá (KSČM). V minulosti totiž byla podle ní řada sektorů podfinancována a narovnání poměrů tak v tuto chvíli stojí více peněz.
„Předložený návrh určitě není dokonalý, chybí mi tam například témata jako efektivnost sociálního státu či promyšlenější vládní kapitálové výdaje, to nevypadá, že by bylo prioritami tohoto rozpočtu. Nicméně považuji za důležité, že v polovině září návrh podpořili na zasedání tripartity odbory i zaměstnavatelé. Shrnula bych to: vládní návrh rozpočtu je rozumným kompromisem,“ dodala Vostrá.
Události, komentáře: Zbyněk Stanjura a Karel Havlíček o rozpočtu (zdroj: ČT24)
I ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) poznamenala, že výsledek je kompromis – není prý dokonalý, ale je dobrý. Povedlo se podle ní odvrátit kolaps některých služeb a likvidaci užitečných dotačních programů.
Rozpočet se podle ní nesmí posuzovat jenom nicneříkajícím údajem o přebytku či deficitu. „Proškrtat se k přebytku je snadné, ale jak jsme se přesvědčili v době pravicových vlád, tupé škrty nejenže nevedou k prosperitě, ale aktivně jí brání. Prosperitu přinášejí jen investice,“ upozornila.
Pokud ekonomika zpomaluje, je důležité nezaškrtit investice. S evropskými penězi dáváme do investic skoro 147 miliard, z národních zdrojů to bude 88 miliard, je to zatím po dlouhé době nejvyšší číslo.
Zbytečný další dluh, kritizuje Okamura
„Návrh rozpočtu je pro nás bohužel stále stejně jednoduchá rovnice. Jejím výsledkem je absolutně zbytečný další dluh 40 miliard,“ prohlásil šéf hnutí SPD Tomio Okamura.
„Lepší časy už byly a rozpočet s tím absolutně nepočítá. Místo, aby měl rezervy na příští problémy, tak naopak rozdává na okamžitou spotřebu. Je málo investiční a snižuje připravenost naší země na stávající problémy, těmi budou pokles ekonomiky, příjmů a zaměstnanosti, a naopak růst potřeby sociálních výdajů,“ přiblížil.
Přestože SPD podle Okamury podporuje růst důchodů, platů a sociálních výdajů pro potřebné občany, tak „takto chybně strukturovaný rozpočet“ nepodpoří.
Okamura v projevu opět kritizoval především vládní ČSSD za finanční skandály některých sociálních demokratů. „Přestaňte se neustále navážet do ČSSD,“ ohradil se předseda poslanců sociální demokracie Jan Chvojka, podle něhož je Okamurova posedlost touto stranou už diagnózou. Poukázal na „kreativní účetnictví“ v Okamurových hnutích – proti tomu se ale zase ohradil šéf SPD.
Opozice chce vrátit rozpočet k přepracování nebo navrhnout úspory
„Co nám vadí nejvíc, je deficit v období dlouhého ekonomického růstu, rozpouštění rezerv a zvyšování daní a nové daně,“ shrnul výhrady předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.
Šéf poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek poznamenal: „Za určitých okolností bych byl ochotný rozpočet tolerovat – za předpokladu, že by priority mířící k budoucnosti, popřípadě k posílení obrany před riziky, které stojí před českou ekonomikou, byly v rozpočtu dostatečně obsaženy. Bohužel tam nejsou a potom stojí za kritiku nejen deficit, ale to, co v rozpočtu není nebo je tam velmi málo.“
Návrhu vytýká tři zásadní věci. Jednak mu vadí, že tak jako v předchozích letech nebude v rozpočtu „jediná koruna“ na nezbytné systémové změny, které mají zajistit udržitelnost penzijního a zdravotního systému. „Druhá výhrada je jeho nízká investiční aktivita,“ uvedl Kalousek. Jako poslední věc kritizoval to, že rozpočtová politika vlády trvale oslabuje odolnost státního rozpočtu vůči budoucímu ochlazení ekonomiky.
Kalouskovo vystoupení vyvolalo rozhořčenou reakci ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD). Vytkl mu rozpočet, který prosadila jeho vláda v roce 2011, s tím, že poslal českou ekonomiku do recese. Podle něj by bývalý ministr financí vůbec neměl k rozpočtu vystupovat. Kalousek Zaorálkovi vzkázal, že je totálně nekompetentní.
GALERIE
Státní rozpočet v Poslanecké sněmovně
K návrhu rozpočtu se kriticky postavili také předsedové KDU-ČSL a STAN Marek Výborný a Vít Rakušan. Podle Výborného není rozpočet proinvestiční, jen spotřebovává a není přívětivý k rodinám.
Šéf lidovců poukazoval také na upozornění Národní rozpočtové rady o dlouhodobé neudržitelnosti veřejných financí. „Česká republika projídá tímto rozpočtem svou budoucnost,“ řekl.
Rakušan uvedl, že návrh rozpočtu je recyklací starých, kde se pouze navyšují jednotlivé položky na daný rok. Rozpočet podle něj sestavila vláda hokynářským způsobem. „Tu se přihodí tady, tu onde,“ popsal. Vláda prý nemyslí na budoucnost a uspokojuje momentální potřeby.
Návrhy pro první čtení
V prvním čtení poslanci schvalují základní parametry rozpočtu, tedy příjmy, výdaje a výši schodku. TOP 09 chtěla prosadit, aby sněmovna návrh vrátila vládě k přepracování. Výhrady má k výši výdajů, a tedy i schodku.
„Budeme navrhovat v prvním čtení snížení výdajů i salda o dvacet miliard a budeme navrhovat, aby podíl investičních výdajů vůči celkovým výdajům byl alespoň deset procent, jako byl v době krize,“ uvedl ještě před jednáním sněmovny Kalousek.
Návrh na přepracování měl avizovanou podporu i větších opozičních partají, uvedl poslanec Pirátů Mikuláš Ferjenčík. „ANO – a potažmo vláda – zcela rezignovalo na vyrovnaný rozpočet, který Andrej Babiš ještě před pár lety sliboval,“ podotkl.
Rozpočty 2016–2020
Vládní návrh rozpočtu je podle opozičních Pirátů cárem papíru
Mikuláš Ferjenčík upozornil na to, že návrh předpokládá dvoumiliardový příjem z digitální daně, ač vláda tento zákon dosud nepředložila. „Nevím, kdo tohle pokládá za realistické,“ podotkl pirátský poslanec, podle kterého je reálné digitální daň zavést až od roku 2021.
Z už předložených, ale dosud neschválených zákonů Ferjenčík zmínil daňový balíček zvyšující zejména spotřební daně z lihu a tabákových výrobků a novelu daňového řádu, která odkládá splatnost nadměrných odpočtů daně z přidané hodnoty o 15 na 45 dnů. V případě investic pirátský poslanec poukázal na loňský rok, kdy byly peníze vyčerpány jen ze dvou třetin. Předpokládá, že obdobně tomu bude letos i příští rok. „V praxi je rozpočet, jak ho schvalujeme, cár papíru,“ řekl Ferjenčík.
Piráti podle něho za šest let vlády ANO a ČSSD nevidí žádnou rozpočtovou politiku. Zhruba se třemi čtvrtinami výdajů podle Ferjenčíka nelze nic udělat bez změn zákonů, roste podle něho závislost rozpočtových příjmů na zdanění práce, které je nejvíce náchylné na výkyvy hospodářského cyklu.
S výtkami k rozpočtu vystoupil na plénu také předseda Trikolóry Václav Klaus mladší. Ten navrhl, aby ho sněmovna vrátila vládě k přepracování. Kabinet by podle něj měl snížit výdaje i schodek o 40 miliard korun tak, aby byl rozpočet vyrovnaný.
„Je to rozpočet, který je postaven na sociálnědemokratických prioritách a naplnění slibů, které sociální demokracie dala svým voličům ve volbách,“ řekl k návrhu poslanec vládní ČSSD Václav Votava. Naopak poslankyně STAN Věra Kovářová nařkla kabinet z toho, že nad schodkem mává rukou a ztrátové hospodaření vydává za úspěch. „Dokazuje, že v dobrých časech nedokáže hospodařit,“ uvedla.
„Stát se obaluje čím dál větším tukem“
Vládní návrh rozpočtu na příští rok je podle ekonomického experta nejsilnější opoziční ODS Jana Skopečka nepovedeným dílem a zmetkem. Stejně jako jeho stranický kolega Vojtěch Munzar vytkl kabinetu při středeční sněmovní debatě o návrhu mimo jiné to, že se zaměřuje na příjmovou stranu, složená daňová kvóta roste.
„Stát se obaluje čím dál větším tukem díky tomu, že vysává energii ze sektoru soukromého,“ uvedl Skopeček, podle něhož se na druhé straně státní služby nezlepšují. „Silnice se nestaví, rychlovlaky také nejsou,“ poznamenal. Munzar podotkl, že levice ráda rozhoduje o cizích penězích a často se k nim chová podle hesla „z cizího krev neteče“.
„Vláda nevyužila příznivé situace hospodářského růstu pro proticyklické reformy,“ uvedl Munzar. Státní finance jsou podle něj připraveny na případnou recesi hůře než v minulosti v době ekonomické krize. Skopeček zkritizoval vládu za navrhovaný 40miliardový schodek, který by podle něho neměl existovat, když vláda má mít meziročně 113 miliard korun navíc.
Pokračuje podle něj neblahý trend zvyšování výdajů stanovených zákonem, které mají růst rychleji než ekonomika.
Občanští demokraté oznámili, že v dalších diskusích o návrhu rozpočtu předloží pozměňovací návrhy, které ušetří více než 43 miliard korun. Přesun obdobného objemu peněz z různých kapitol do obsluhy státního dluhu ODS neúspěšně navrhovala i při schvalování rozpočtu na letošek.
Poslanec vládní ČSSD Roman Onderka avizoval, že už má připravený pozměňovací návrh na navýšení částky na sociální služby. Bude chtít ještě jednat o penězích pro ministerstvo kultury, které považuje za nedofinancované a ve velkém propadu.
Schillerová má v zádech dostatek hlasů
Ministryně financí má však v zádech dostatečný počet hlasů. Kromě poslanců menšinové koalice ANO a ČSSD slíbili podporu rozpočtu také komunisté. Ti by podle poslance KSČM Jiřího Dolejše mohli požadovat změny až v dalším průběhu projednávání, základní parametry podpoří.
Hlavními prioritami rozpočtu jsou podle vlády zvýšení důchodů, platů učitelů, rodičovského příspěvku, výdajů na výzkum a vývoj nebo podpora sportu a investice.
„Opakovaně počítá s nárůstem důchodů v průměru o 900 korun. Obsahuje navýšení rodičovského příspěvku z 220 na 300 tisíc, a to i pro rodiče čtyřletých dětí, kteří nedočerpali tento příspěvek. Obsahuje další instituty, jako je zvýšení příspěvku na péči, obsahuje propad příjmů ve vztahu ke karenční době,“ shrnula ministryně Schillerová.
Odolá hospodaření negativním zahraničním vlivům?
Vláda počítá v příštím roce s příjmy ve výši 1578,1 miliardy korun a výdaji na úrovni 1618,1 miliardy. Ministerstvo financí vychází z toho, že hrubý domácí produkt poroste o víc než dvě procenta, míra nezaměstnanosti se výrazně nezvýší a růst platů a mezd dosáhne bezmála šestiprocentního tempa.
Tyto předpoklady ale může narušit horší situace v zahraničí. „Poslední měsíce se spíše zhoršil odhad vývoje německé ekonomiky, což by mohlo znamenat, že růst v zahraničí bude slabší, než očekávalo ministerstvo, a pak by daňové příjmy v příštím roce mohly začít zaostávat,“ upozornil hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
„Náš výhled pro příští rok je takový, že růst HDP bude pod potenciálem české ekonomiky. V tu chvíli deficit státního rozpočtu není chybou, naopak spíš podpoří ekonomiku v horších časech,“ míní analytik Komerční banky František Táborský. Navíc 40 miliard nevidí jako výrazný deficit s ohledem na celkový objem státního rozpočtu.
„Přidání důchodcům a zvýšení platů státních zaměstnanců podpoří spotřebu domácností, což je teď hlavním motorem tuzemské ekonomiky a stojí i za tím, že je tuzemská ekonomika odolná vůči zahraničnímu zpomalení,“ podotkl.
Někteří odborníci ale vidí nebezpečí ve velikosti podílu mandatorních výdajů. Včetně platů státních zaměstnanců, důchodů a dalších dávek, které tvoří tři čtvrtiny z celkových výdajů. „Vláda si realisticky může hrát jenom se čtvrtinou. Jakmile ale dojde k hospodářskému ochlazení, okamžitě tento podíl klesne, protože zazákonné povinnosti samozřejmě stoupnou tím, jak lidé budou brát sociální pojištění a pomoc v nezaměstnanosti,“ poznamenal ekonom společnosti Natland Petr Bartoň.
Pokud dolní komora základní údaje rozpočtu schválí, poslanci už budou moci navrhovat pouze přesuny peněz uvnitř rozpočtu.