Turecká centrální banka zvedla úrokové sazby navzdory Erdoganovým výzvám

Turecká centrální banka zvýšila úrokové sazby o 6,25 procentního bodu na 24 procent. Učinila tak navzdory výzvám tureckého prezidenta Erdogana, který chce, aby se sazby snížily. Banka přitom nyní uvedla, že v případě potřeby přikročí k dalšímu zpřísnění měnové politiky.

Centrální banka zvýšila úrokové sazby v době, kdy se země potýká s nejvyšší mírou inflace od konce roku 2003 a poklesem kurzu domácí měny. Spotřebitelské ceny v Turecku se v srpnu ve srovnání se stejným obdobím loni zvýšily o 17,9 procenta. 

Zvýšení úroků podpořilo kurz turecké liry a podle analytiků by mohlo zmírnit obavy investorů z Erdoganova vlivu na měnovou politiku. Současná hlava státu se staví proti růstu sazeb – jejich zvyšování totiž považuje za spouštěč inflace, nikoli nástroj na její zmírnění. Podle něj je vysoká inflace v Turecku důsledkem špatných kroků centrální banky.

„Turecká centrální banka v pozitivním smyslu trhy překvapila. Zvýšila totiž základní úrokovou sazbu více, než trhy očekávaly. Ty měly ještě v živé paměti červencové šokující rozhodnutí centrální banky navzdory dramaticky zrychlující inflaci ponechat sazby beze změny. Nyní však centrální banka prokázala naopak větší než předpokládanou razanci,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.

Turecko tak podle něj učinilo dosud nejrazantnější krok k potlačení hrozící měnové krize a potenciálně i recese. „Rozhodnutí tamní centrální banky by mohlo pomoci nejen turecké ekonomice, ale i rozvíjejícím se trhům jako celku, které se ocitly pod výprodejním tlakem, jenž mimo jiné stahoval i českou korunu,“ dodal.

Alarmující pokles důvěry v turecké ekonomice

Kovanda přitom upozornil na to, že poslední srpnové údaje signalizovaly pád důvěry napříč tureckou ekonomikou. „Meziměsíční pokles důvěry postihl všechny klíčové segmenty, od maloobchodu přes služby až ke stavebnictví. Celkově klesla nejníže od března 2009, tedy za poslední takřka desetiletí. To už je docela alarmující,“ podotkl.

Rapidně se horšící nálada řadových Turků podle něj může vést ke změně Erdoganova jednání. „Jde totiž o jeho voliče,“ řekl Kovanda. 

Hrubý domácí produkt Turecka se ve druhém čtvrtletí meziročně zvýšil o 5,2 procenta, avšak analytici v době zveřejnění dat uváděli, že jde o poslední solidní růstový údaj. Ve druhé části roku se čeká zpomalení hospodářství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 13 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 16 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
29. 6. 2026Aktualizováno29. 6. 2026

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
29. 6. 2026

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
29. 6. 2026

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
29. 6. 2026

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled