Turecká centrální banka zvedla úrokové sazby navzdory Erdoganovým výzvám

Turecká centrální banka zvýšila úrokové sazby o 6,25 procentního bodu na 24 procent. Učinila tak navzdory výzvám tureckého prezidenta Erdogana, který chce, aby se sazby snížily. Banka přitom nyní uvedla, že v případě potřeby přikročí k dalšímu zpřísnění měnové politiky.

Centrální banka zvýšila úrokové sazby v době, kdy se země potýká s nejvyšší mírou inflace od konce roku 2003 a poklesem kurzu domácí měny. Spotřebitelské ceny v Turecku se v srpnu ve srovnání se stejným obdobím loni zvýšily o 17,9 procenta. 

Zvýšení úroků podpořilo kurz turecké liry a podle analytiků by mohlo zmírnit obavy investorů z Erdoganova vlivu na měnovou politiku. Současná hlava státu se staví proti růstu sazeb – jejich zvyšování totiž považuje za spouštěč inflace, nikoli nástroj na její zmírnění. Podle něj je vysoká inflace v Turecku důsledkem špatných kroků centrální banky.

„Turecká centrální banka v pozitivním smyslu trhy překvapila. Zvýšila totiž základní úrokovou sazbu více, než trhy očekávaly. Ty měly ještě v živé paměti červencové šokující rozhodnutí centrální banky navzdory dramaticky zrychlující inflaci ponechat sazby beze změny. Nyní však centrální banka prokázala naopak větší než předpokládanou razanci,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.

Turecko tak podle něj učinilo dosud nejrazantnější krok k potlačení hrozící měnové krize a potenciálně i recese. „Rozhodnutí tamní centrální banky by mohlo pomoci nejen turecké ekonomice, ale i rozvíjejícím se trhům jako celku, které se ocitly pod výprodejním tlakem, jenž mimo jiné stahoval i českou korunu,“ dodal.

Alarmující pokles důvěry v turecké ekonomice

Kovanda přitom upozornil na to, že poslední srpnové údaje signalizovaly pád důvěry napříč tureckou ekonomikou. „Meziměsíční pokles důvěry postihl všechny klíčové segmenty, od maloobchodu přes služby až ke stavebnictví. Celkově klesla nejníže od března 2009, tedy za poslední takřka desetiletí. To už je docela alarmující,“ podotkl.

Rapidně se horšící nálada řadových Turků podle něj může vést ke změně Erdoganova jednání. „Jde totiž o jeho voliče,“ řekl Kovanda. 

Hrubý domácí produkt Turecka se ve druhém čtvrtletí meziročně zvýšil o 5,2 procenta, avšak analytici v době zveřejnění dat uváděli, že jde o poslední solidní růstový údaj. Ve druhé části roku se čeká zpomalení hospodářství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU se předběžně dohodla na legislativě, která má završit obchodní dohodu s USA

Evropská unie (EU) v noci na středu dosáhla předběžné dohody o legislativě, která má zrušit dovozní cla na průmyslové zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem, která by měla zabránit zavedení vyšších amerických cel na výrobky z EU. Informovaly o tom agentury Reuters a DPA s odvoláním na kyperské předsednictví EU a europoslankyni Željanu Zovkovou, hlavní vyjednavačku pro obchodní dohodu.
03:58Aktualizovánopřed 33 mminutami

Video„Malá čínská lavina.“ Nabídka elektromobilů roste, Češi je ale příliš nekupují

Největší tuzemská firma Škoda Auto v úterý ve světové premiéře ve Švýcarsku představila svůj třetí plně elektrický model. S novými vozy plánují přijít i další výrobci. Šéfredaktor portálu Automakers Erich Handl v této souvislosti mluví o modelech některých asijských značek, čekat dle něj lze „malou čínskou lavinu“. Zájem o elektromobily je ale v Česku ve srovnání s některými dalšími státy stále malý.
před 8 hhodinami

Zemědělce trápí rostoucí náklady. Ovlivnit mohou i ceny potravin

Zemědělcům podle jejich profesního svazu rostou náklady až o pětinu. Důvodem je válka na Blízkém východě, která zvedla ceny nafty i hnojiv. Pro letošek má sice většina farmářů hnojiva zajištěná a další budou nakupovat nejdřív na podzim, ale drahá nafta se v nákladech projevila okamžitě. Výkupní ceny však zůstávají nízké. Zemědělci proto žádají podporu, a to nejlépe na unijní úrovni. Evropská komise v úterý představila Akční plán, jak posílit domácí produkce hnojiv a podpořit farmáře.
před 9 hhodinami

VideoPolská ekonomika dál roste, pomáhají i firmy z ciziny

Polsko pokračuje v rychlém hospodářském růstu. Podle Mezinárodního měnového fondu tamní ekonomika loni vzrostla o tři a půl procenta. V Evropské unii je to čtvrtý největší posun. Pomáhají tomu i zahraniční firmy, které stále častěji volí Varšavu jako sídlo svých evropských centrál. Přestože se zemi ekonomicky daří, mezi samotnými Poláky pracovní síly ubývá. K dalšímu rozvoji proto bude podle ekonomů potřeba udržet dobré podmínky i pro přistěhovalce.
před 21 hhodinami

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí. Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů korun a od roku 2030 po plném zavedení a v souvislosti nynějším nízkým počtem narozených asi 3,6 miliardy ročně.
18. 5. 2026Aktualizováno18. 5. 2026

USA opět prodloužily výjimku umožňující nákup ruské ropy na tankerech

Spojené státy podruhé prodloužily o třicet dní výjimku, která zemím umožní nakupovat sankcionovanou ruskou ropu naloženou na tankerech, oznámil v pondělí americký ministr financí Scott Bessent. Tvrdí, že výjimka umožní stabilizovat trh s ropou a dopravit surovinu do energeticky nejzranitelnějších zemí.
18. 5. 2026Aktualizováno18. 5. 2026

Banky poskytly v dubnu hypotéky za 61,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypoteční úvěry za 61,5 miliardy korun, což je o 11 procent více než před měsícem a o 90 procent více než před rokem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 44,2 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,52 procenta z březnových 4,43 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
18. 5. 2026Aktualizováno18. 5. 2026

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
17. 5. 2026
Načítání...