Už ani jeden mobil z USA. Turecký prezident vyhlásil bojkot americké elektroniky

Turecko bude bojkotovat elektroniku ze Spojených států, prohlásil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Už v pondělí uvedl, že je jeho země terčem ekonomické války. USA tento měsíc zavedly sankce vůči tureckým ministrům vnitra a spravedlnosti a zdvojnásobily cla na dovoz oceli a hliníku z Turecka. Země se poslední měsíce potýká s výrazným propadem kurzu turecké liry.

Agentura AP upozornila, že zatím není jasné, jakým způsobem chce Erdogan bojkot americké elektroniky zajistit. Prezident nicméně podle AP naznačil, že Turecko přestane nakupovat americké telefony iPhone a nahradí je telefony od jihokorejské společnosti Samsung či turecké firmy Vestel.

Zhoršené vztahy Turecka se Spojenými státy už mají negativní dopad na tureckou liru, která od začátku letošního roku ztrácí vůči americkému dolaru více než 40 procent. Erdogan v úterý zopakoval výzvu, aby Turci směňovali své dolary za liry.

Turecká lira si dopoledne připisovala zhruba pět procent po pondělním propadu na nové rekordní minimum. Turecká centrální banka v pondělí v reakci na pokles domácí měny slíbila zajištění dostatečné likvidity bankovního sektoru a snížila požadavky na kapitálové rezervy komerčních bank.

V pátek se turecká lira vůči dolaru propadla až o 18 procent, což mělo negativní dopad na světové akciové trhy i na kurz eura. Investoři se obávají, že turecké podniky budou mít kvůli slabé liře potíže se splácením dluhů v cizích měnách.

Podle Erdogana je pád liry důsledkem spiknutí, a nikoli ekonomických podmínek. Turecká prokuratura podle televizní stanice CNN Türk zahájila vyšetřování osob podezřelých z podílu na aktivitách, které ohrožují ekonomickou stabilitu země. Turecké ministerstvo vnitra oznámilo, že již iniciovalo vyšetřování 346 účtů na sociálních médiích kvůli údajnému zveřejňování informací podněcujících pokles turecké měny.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov po úterním jednání s tureckým protějškem Mevlütem Çavuşogluem uvedl, že Spojené státy zvýšeným uplatňováním sankcí způsobí oslabení role dolaru jako hlavní rezervní měny. Dodal, že sankce odrážejí snahu Washingtonu získat dominantní postavení a zajistit svým podnikům jednostranné výhody.

Podnikatelé chtějí přísnou měnovou politiku

Investoři podle agentury Reuters upozorňují, že pondělní opatření centrální banky neřeší základní příčiny, kvůli nimž turecká lira oslabuje. „My chceme vidět přísnou měnovou politiku, přísnou rozpočtovou politiku a také přiznání, že může přijít určitá krátkodobá ekonomická bolest,“ uvedl ekonom Craig Botham ze společnosti Schroders.

Prezident Erdogan se staví proti zvyšování úrokových sazeb v Turecku, což přispívá k tlaku na pokles liry. Vlivná turecká podnikatelská sdružení TUSIAD a TOBB dnes vyzvala vládu, aby zpřísněním měnové politiky pomohla nynější měnovou krizi překonat. Vyslovila se také pro diplomatické kroky k řešení sporu se Spojenými státy a ke zlepšení vztahů s Evropskou unií.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 13 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 16 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
29. 6. 2026Aktualizováno29. 6. 2026

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
29. 6. 2026

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
29. 6. 2026

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
29. 6. 2026

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled