Průměrná úroková sazba hypoték v lednu dále stoupla na tři procenta z prosincových 2,91 procenta. Vyplývá to z údajů Fincentra Hypoindexu. Na minimu byla sazba v prosinci 2016, a to na 1,77 procenta. Loni v lednu byla na 2,28 procenta. Rostoucí sazby přilákaly do bank nejméně klientů za posledních pět let. Lidé podle analytiků teď zvolili vyčkávací taktiku, zda se ceny nemovitostí a úrokové sazby přece jen nevydají zase směrem dolů.
Do bank si letos v lednu pro hypotéku přišlo 4764 klientů. Meziměsíčně se snížil počet uzavřených hypotečních úvěrů o 1801. Objemy během prvního měsíce letošního roku klesly o čtyři miliardy na 10,93 miliardy korun. V meziročním srovnání je pokles ještě větší, a to o 5,5 miliardy korun.
„V letošním lednu hypoteční trh téměř zamrzl. Bylo sjednáno nejméně úvěrů za posledních pět let. Jediné rostoucí veličiny v lednové statistice Hypoindexu jsou průměrná výše úvěru z důvodu nadále rostoucích cen nemovitostí a průměrná úroková sazba,“ uvedl hlavní analytik Fincentra Josef Rajdl. Objemy byly nižší naposledy v únoru 2014 a počty v lednu téhož roku.
Hypotéky by teď nemusely zdražovat rychlým tempem, lidé vyčkávají
Hypotéky by podle něj nyní nemusely zdražovat tak rychlým tempem jako doposud. Česká národní banka na svých posledních dvou zasedáních nechala úrokové sazby beze změny. Odborníci odhadují, že ČNB letos zvýší úrokové sazby jen dvakrát. Loni centrální banka přistoupila ke zvýšení sazeb celkem pětkrát.
„Objem nových hypoték významně klesl ze dvou důvodů. Stále doznívá efekt předzásobení, kterého jsme byli svědky ve čtvrtém kvartále loňského roku, kdy bylo na trhu naopak velmi živo a trh se na nějakou dobu vyčerpal. Za druhé, začátek roku není sezonou hypoték, i v minulých letech byla poptávka spíše nižší. V součtu tyto okolnosti přispěly k extrémně nízkým výsledkům,“ řekl ředitel hypotečních úvěrů Raiffeisenbank Milan Voldřich. Trh se podle něj nejspíše začne zvedat s příchodem jara.
Leden prolomil psychologickou hranici tří procent, což se výrazně podepsalo na chuti lidí půjčovat si na vlastní bydlení. Hypotéky pro ně začaly být jednoduše drahé, doplnil hypoteční specialista společnosti ChytryHonza.cz Daniel Horňák.
Češi ztrácí zájem o hypotéky i kvůli přísnější regulaci jejich poskytování, platné od loňského října. „Ta od možnosti získat hypotéky odstřihla až dvacet procent domácností. Například v Praze je nyní obtížné dosáhnout na hypotéku i pro řadu domácností s celorepublikově nadprůměrným příjmem,“ připomíná hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.
- Česká národní banka zpřísnila od října 2018 pravidla pro poskytování hypoték o požadavky na výši příjmu. Výše dluhu žadatele o hypotéku by neměla překročit devítinásobek jeho ročního čistého příjmu. Žadatel by měl současně na splátku dluhu vynakládat maximálně 45 procent svého měsíčního čistého příjmu.
Klienti tak podle Horňáka zvolili vyčkávací taktiku, zda se nepohnou ceny nemovitostí a úrokové sazby tím správným směrem, tedy dolů. Sazby v mezibankovním sektoru meziměsíčně klesly a banky tak opět rozjely konkurenční boj o klienta z pohledu nižší úrokové sazby proti veřejně nabízené, podotkl.
„Rozdíly v nabídkách hypotečních úvěrů jsou mezi jednotlivými finančními institucemi veliké a úrokové sazby se mohou výrazně lišit. U průměrné výše hypotéky na dvacet let se přitom růst úrokové sazby o jeden procentní bod projeví zvýšením měsíční splátky o více než tisíc korun,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Také ředitel realitní kanceláře Bidli Ondřej Mašín uvádí, že od října spousta klientů čekala na pokles cen. To se podle něj ovšem ve většině republiky neděje. Hodně klientů, jejichž příjem nedosahuje potřebné výše, tak v tuto chvíli preferuje nájem, dodal.
Kovanda míní, že letos skutečně neporoste průměrná sazba hypoték tak rychle jako loni, kdy od ledna do prosince vzrostla z 2,28 na 2,91 procenta. Důvodem je zastavení růstu tržních úrokových sazeb, a posléze i jejich propad. „K tomuto zvratu došlo loni v říjnu, respektive v listopadu. Od té doby mírně poklesla například dvanáctiměsíční sazba mezibankovního trhu PRIBOR. Poklesl také výnos desetiletých dluhopisů vlády v České republice,“ vysvětluje.
Pokles sazeb souvisí s vývojem na světových trzích. Na nich právě od posledního loňského čtvrtletí ochabla inflační očekávání, což zastavilo, či dokonce zvrátilo růst tržních úrokových měr. „Kvůli propadům burz na přelomu roku pak od plánu na další zvyšování úrokových sazeb upustila samotná americká centrální banka. Se svými plány na zvyšování úroků přibrzdila vlivem tohoto vývoje i Česká národní banka,“ dodává Kovanda.
Podle člena bankovní rady České národní banky Tomáše Holuba je nějaká normální neutrální dlouhodobá úroveň krátkodobých úrokových sazeb na peněžním trhu kolem tří procent. „Řádově si myslím, že průměrná sazba hypoték, která by tomu odpovídala, by byla lehce pod čtyřmi procenty,“ uvedl.
Na trhu je navíc kvůli předloni skončené intervenci ještě větší nadbytek korun než před jejím zahájením. Tento nadbytek zvyšuje poptávku po českých dluhopisech, což vytváří tlak stlačující jejich výnosy. „Průměrná sazba hypoték je přitom z tržních úrokových sazeb nejvýrazněji korelována s výnosem dlouhodobých tuzemských vládních obligací. Přebytek korun na trhu tak v důsledku rovněž tlumí tempo růstu hypotečních úroků. To vše ovšem znamená, že ani průměrná sazba hypoték by letos příliš růst neměla,“ říká Kovanda.
Koncem roku 2019 tak lze podle něho očekávat průměrnou sazbu hypoték kolem úrovně 3,5 procenta.
