Těžba ropy v Rusku v říjnu vystoupila na maximum za 30 let, cena suroviny klesá

2 minuty
Těžba ropy roste, cena klesá
Zdroj: ČT24

Rusko zvýšilo těžbu ropy na nejvyšší úroveň za posledních třicet let a cena suroviny začala na trzích prudce klesat. Severomořská ropa Brent se v pátek prodává zhruba za 73 dolarů za barel – oproti pětaosmdesáti dolarům v polovině října. Tehdy vyhnaly ceny nahoru obavy z protiíránských sankcí, které vyhlásily Spojené státy. USA nyní ale přicházejí s výjimkou pro osm zemí.

Ceny ropy aktuálně prudce klesají, jsou nejníže od června. Zvýšené dodávky největších ropných producentů totiž převyšují poptávku na trhu. Těžba ropy v Rusku se v říjnu zvýšila na 11,41 milionu barelů denně, což je maximum za 30 let. K růstu přispěly hlavně velké ropné firmy, jako je Rosněfť a Lukoil, vyplývá z údajů, které zveřejnilo ruské ministerstvo energetiky.

V září těžba činila 11,36 milionu barelů denně. V tunách se těžba zvýšila na 48,262 milionu ze 46,478 milionu tun v září. Vývoz přes ropovody vzrostl o 5,8 procenta na 4,526 milionu barelů denně.

Rusko v současnosti dodává na trh rekordní množství suroviny v postsovětské době, denně je to v průměru více než 11 milionů barelů. Těžba ropy v Rusku je tak nyní o 460 tisíc barelů denně vyšší, než kolik zemi stanovuje dohoda o omezení těžby dojednaná v prosinci 2016 s Organizací zemí vyvážejících ropu (OPEC). V té se Rusko zavázalo k těžbě 10,947 milionu barelů denně.

Letos v červnu se účastníci ujednání shodli, že budou plnit svůj závazek na 100 procent, když předtím těžili výrazně méně. Ke zvýšení těžby je ale přiměly vysoké ceny ropy kvůli očekávaným nižším dodávkám po zavedení sankcí vůči Íránu.

Obavy z vlivu obnovených amerických sankcí však v posledních dnech na ropném trhu polevily. „Jeden z těch důvodů je, že Spojené státy oznámily, že osmi zemím, které obsahují mimo jiné Japonsko, Indii a Severní Koreu, dává výjimku na íránské sankce, čili mohou odebírat ropu od Íránu,“ vysvětluje hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. S odvoláním na zdroje z administrativy prezidenta Donalda Trumpa to v pátek uvedla agentura Bloomberg. Výjimky by měl ministr zahraničí USA Michael Pompeo oznámit ještě ve stejný den.

Jakkoli je cílem Trumpovy administrativy oslabit íránskou ekonomiku, výjimky jsou udělovány výměnou za snižování dovozu tak, aby nevedly k růstu cen ropy. Další zemí, která dostane výjimku, je podle zdrojů zřejmě Čína, o níž se ale stále jedná. Zbylé čtyři státy jmenovány nebyly.

Navíc ve středu zveřejněný průzkum agentury Reuters monitorující produkci Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) prokázal, že kartel se na pokles dodávek z Íránu připravuje. Říjnovou produkci navýšil na nejvyšší hodnoty od roku 2016. Růst těžby ve Spojených arabských emirátech a v Libyi překonal pokles dodávek z Íránu kvůli blížícím se americkým sankcím.

Další série sankcí proti Íránu přijde v sobotu

Druhá série amerických sankcí proti Íránu vstoupí v platnost 4. listopadu. Kromě energetického sektoru se budou týkat lodní dopravy nebo íránského bankovního sektoru.

Na cenu ropy by tak ani v příštích týdnech neměly mít větší dopad politické vlivy. A ropná krize, jakou svět zažil třeba v 70. letech, podle analytiků nehrozí. Hlavně proto, že nyní působí na trhu víc hráčů a tradičním producentům, jako je Saúdská Arábie nebo Rusko, konkurují těžaři ropy z břidlicových ložisek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...