Praha - V Česku kvete obchod s osobními údaji. Specializované agentury prodávají marketingovým společnostem telefonní čísla, e-maily nebo adresy. Obchodování s osobními daty je v Česku legální, avšak do databází firem se dostávají kontakty lidí, kteří k tomu nikdy vědomě nedali souhlas. A ještě horší situace panuje v sousedním Německu. Tam poslanci nedopatřením umožnili prodávat osobní data bez vědomí občanů i úřadům.
Telefonní číslo za korunu? S osobními daty se v ČR čile kupčí
Kontakty a osobní údaje v Česku prodává zhruba desítka firem. „Cena jednoho kontaktu záleží na celkovém počtu nakoupených kontaktů a pohybuje se řádově od koruny do sedmi korun za jeden kontakt,“ uvedl ředitel společnosti Médea Research Jan Matějka. A protože k běžné marketingové akci je třeba v průměru 5 tisíc kontaků, vydělá agentura na jedné zakázce kolem 30 tisíc korun.
Vybírat přitom může ze stovek tisíc kontaktů. Jeden ze dvou největších hráčů na trhu disponuje údaji dokonce o každém desátém Čechovi. „Máme asi milion kontaktů v naší databázi a získáváme je z různých veřejných zdrojů,“ prozradil ředitel Soliditet David Farský.
Igor Němec, předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů
„Že se s tím (osobními údaji) bude obchodovat, to samozřejmě podle našeho zákona je možné.“
Lidé jsou nepozorní, souhlas s poskytováním údajů dají třeba při podpisu smlouvy
Jenže to platí v případě, že k tomu dá člověk souhlas. A to se může stát i pouhou nepozorností, třeba při podpisu kupní smlouvy v internetovém obchodě. Jeho pracovníci pak mohou kontakt vynést ven a prodat - i to se v Česku děje. A v komerčních databázích pak končí údaje lidí, kteří o tom nemají vůbec tušení a ani zájem, aby je někdo kontaktoval.
A jak se zneužití telefonních čísel, e-mailů nebo domovních adres bránit? Člověk, který se cítí být poškozen, může podat stížnost k Úřadu pro ochranu osobních údajů. Ten stížnost prošetří a v případě, že zjistí, že firma skutečně nakládá s osobními daty dotyčného neoprávněně, může jí dát pokutu až 10 milionů korun. V praxi ale ještě nikdy tak vysoký trest za takový prohřešek nepadl.
Kupčení s osobními daty v ČR a v Německu (zdroj: ČT24)
V Německu budou moci kupčit s daty i úřady
Vlnu pobouření nedávno vyvolal obchod s osobními údaji také v Německu. Tam totiž nyní hrozí, že citlivá data budou moci prodávat i státní úřady. Umožnit to má nový zákon o hlášení k pobytu, který zatím prošel dolní komorou parlamentu. V sále tehdy ale sedělo jen 26 poslanců a na jeho projednání během semifinálového fotbalového zápasu mezi Německem a Itálií stačilo pouhých 57 vteřin.
Na zákon se teď snáší kritiky od německých občanů i z Evropské unie. Podle eurokomisařky pro spravedlnost Viviane Redingové norma odporuje evropským předpisům o ochraně dat. Evropští zákonodárci podle ní dali přednost obchodním zájmům před právy občanů.
Viviane Redingová
„Jak chce stát od firem jako Facebook a Google věrohodně požadovat, aby lépe chránily údaje svých uživatelů, když se sám podílí na rozprodávání dat soukromým podnikům?“
Navržený zákon původně povoloval prodej osobních dat lidí firmám jen s jejich výslovným písemným souhlasem. Vláda tak chtěla dát možnost komunálním úřadům vylepšit si rozpočet. Poslanecký výbor pro vnitřní záležitosti však tuto pasáž změnil tak, že úřady nebudou moct sdělovat údaje jen o těch občanech, kteří s tím aktivně vyjádří nesouhlas. Pokud by tedy Němec nevyplnil speciální formulář, mohl by úřad prodat jeho osobní data soukromým firmám.