T-Mobile zpochybnil přínos Babišova návrhu urychlit přenesení čísla při změně operátora

Přínos pro zákazníky je sporný. Tak reagovala mluvčí společnosti  T-Mobile na návrh hnutí ANO zkrátit dobu pro přenesení čísla při změně mobilního operátora. Další operátor O2 se nechtěl k návrhu vyjádřit, Vodafone pak důsledky návrhu nechtěl komentovat, protože nezná jeho detaily. Premiér Andrej Babiš (ANO) v úterý oznámil, že ve středu předloží vládě návrh, aby se doba zkrátila na dva dny místo současných deseti.

Podle mluvčí T-Mobilu Martiny Kemrové přenositelnost čísla již dobře funguje na základě loňské regulační intervence Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ). „Teoreticky by proces patrně šlo zkrátit, ale otázkou je, jak zásadní přínos by to pro zákazníka mělo,“ podotkla.

„Návrhy na změny zákonů nekomentujeme,“ uvedla mluvčí O2 Lucie Jungmannová.

Pokud se v současnosti rozhodne zákazník pro změnu operátora, svému nynějšímu operátorovi to musí oznámit předem a deset dní čekat na uvolnění smlouvy. Návrh ANO zkracuje dobu na pětinu, přechod má nově zajistit nový operátor.

Kemrová uvedla, že T-Mobile nepovažuje odchod bez kontaktování dosavadního operátora přímo klientem za bezpečný. „Preferujeme, aby stávající operátor ověřil identitu zákazníka, jinak hrozí odcizení čísla, například na falešnou plnou moc,“ doplnila.

Zmírnění sankce za předčasné ukončení smlouvy?

Novela má zároveň zmírnit sankci za předčasné ukončení smlouvy. Nyní lidé v případě změny operátora platí dosavadnímu operátorovi 20 procent z ceny, která jim ještě zbývá do data, kdy smlouva skončí. Novela počítá s tím, že by v případě ukončování smlouvy na dobu určitou lidé po třech měsících trvání smlouvy nehradili nic.

Podobný návrh, který ohlásili v neděli, v úterý představili opoziční Piráti. Pokutu za přechod k jinému operátorovi chtějí snížit z 20 na pět procent. Návrh hnutí ANO označili za vykrádání témat, Babiš se proti tomu ohradil.

Slovensko je rychlejší

Například na Slovensku trvá přenesení čísla k jinému mobilnímu operátorovi nanejvýš čtyři pracovní dny. Celý proces změny zastřešuje operátor, ke kterému zákazník přestupuje. Samotné přenesení čísla je bezplatné.

Pokud má ale klient s dosavadní telekomunikační společností uzavřenou smlouvu s úvazkem na určitou dobu, obvykle výměnou za různé výhody včetně slevy na mobilní telefon, musí při předčasném ukončení zaplatit pokutu. Někteří slovenští operátoři v rámci snahy o posílení své pozice na trhu nabízejí zájemcům, že zmíněnou sankci za ně uhradí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...