Superhrubou mzdu plánuje ministerstvo financí zrušit

Se zrušením superhrubé mzdy a zavedením sazeb daně z příjmů fyzických osob 19 a 24 procent počítá ministerstvo financí od ledna příštího roku. Vyplývá to z návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní od roku 2019. Další změny, které ministerstvo plánuje, se týkají například odpočtů DPH u veřejnoprávních médií nebo zdanění zahřívaného tabáku.

Ministerstvo financí poslalo zákon, který počítá se zrušením superhrubé mzdy,  k připomínkovému řízení. V současnosti je superhrubá mzda a 15procentní daň zavedena u daně z příjmu fyzických osob. 

Superhrubá mzda vyčísluje základní hrubou mzdu zaměstnance zvýšenou o pojistné na zdravotním a sociálním pojištění placené zaměstnavatelem. Lidé s příjmem nad zhruba 1,2 milionu ročně kromě toho odvádějí sedmiprocentní solidární přirážku k dani z příjmů.

Materiál ministerstva financí, který počítá se zrušením superhrubé mzdy, navíc obsahuje změny i u zákona o dani z hazardních her, zákona o Finanční správě ČR, zákona o dani z přidané hodnoty (DPH), zákona o spotřebních daních nebo daňového řádu.

Podle ministerstva to má zvýšit přehlednost zákonů. „Zařazením těchto změn do jednoho právního předpisu se pro daňové subjekty zvyšuje přehlednost, neboť nejsou prováděny řadou samostatných zákonů, ale jsou obsaženy v návrhu jednoho právního předpisu,“ uvedlo MF.

Opoziční ODS, která je druhou nejsilnější stranou ve sněmovně a odmítá se podílet na vzniku vlády s hnutím ANO, vzkázala, že s návrhy nesouhlasí a považuje je za marketingový trik. „Návrh ministerstva financí je laciný marketingový trik, ke zlepšení ani zjednodušení daňového systému nepovede. Hnutí ANO jen dělá, že něco dělá. A odvádí pozornost od vyjednávání s komunisty a menšinového vládnutí bez důvěry. My navrhujeme nižší a jednodušší daně,“ uvedl předseda ODS Petr Fiala.

Superhrubou mzdu má nahradit zdanění příjmu ve výši 19 procent

Vláda Andreje Babiše (ANO) v demisi v programovém prohlášení navrhla zrušení superhrubé mzdy a její nahrazení daní z příjmu fyzických osob 19 procent. Solidární zvýšení daně chce zachovat zavedením 24procentní sazby z hrubé mzdy.

  • Zaměstnanec, jehož hrubá mzda činí 25 tisíc korun, dnes platí 15procentní daň ne z této hrubé mzdy, ale ze sumy, která je o třetinu vyšší – patnáctiprocentní daň, kterou platí, se vypočítává z částky 33 500 korun. Háček je totiž v tom, že platí i daň z pojistného, které za něj odvádí zaměstnavatel (to je oněch 8500 korun navíc). Tím se ale daň vyšplhá na více než 20,1 procenta z hrubé mzdy. 

Podle odborníků změny nechají daňové zatížení prakticky na současné úrovni.

„Tato změna je změnou pouze ‚na oko‘. Nynější efektivní zdanění zaměstnanců s příjmy nedosahujícími limitů pro uplatnění solidárního zvýšení daně činí 20,1 procenta, jejich reálné zdanění se tak sníží pouze o 1,1 procenta. U fyzických osob majících jiné druhy příjmů než příjmy ze zaměstnání pak zdanění kvůli zvýšení sazby daně vzroste,“ uvedla již dříve daňová poradkyně ve společnosti Mazars Gabriela Ivanco.

Další změny vychází z požadavků Evropské unie

V případě novely zákona o daních z příjmu MF navrhuje zavést požadavky EU ohledně pravidel proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem.

V oblasti DPH materiál v rámci tzv. řádné novely zákona navrhuje kvůli neslučitelnosti s právem EU zrušit loni zavedené opatření, podle kterého veřejnoprávní Česká televize a Český rozhlas v současnosti mohou uplatňovat nárok na odpočet DPH za pořízené zboží nebo služby ve stejném rozsahu, jako ho mohou uplatňovat komerční rozhlasové a televizní stanice. Dále MF do novely promítlo požadavky EU ohledně uplatňování DPH v případě poukazů a přeshraničního poskytování digitálních služeb.

V zákoně o spotřebních daních MF navrhuje zavést daň ze zahřívaných tabákových výrobků. Týká se to například výrobků iQOS od společnosti Philip Morris, ve kterých se na rozdíl od cigaret tabák jen zahřívá. „Úprava zdanění zahřívaných tabákových výrobků vychází ze stávající úpravy zákona o spotřebních daních týkající se ‚tradičních‘ tabákových výrobků,“ uvedlo MF.

Novela zákona o dani z hazardních her, kterou materiál rovněž obsahuje, se snaží zjednodušit a zefektivnit správu daně. Například prostřednictvím změny způsobu, jakým se v základu daně zohledňují vrácené vklady tak, aby bylo méně často nutné podávat dodatečná daňová přiznání. Nově by podle materiálu měl tuto daň spravovat Specializovaný finanční úřad, což obsahuje návrh novely zákona o Finanční správě ČR.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPříliv zahraničních investic zpomaluje. Podle experta Česko usnulo na vavřínech

Příliv zahraničních investic do Česka v posledních letech zpomaluje. Důvodem je podle některých expertů například nedostatek připravených lokalit nebo zdlouhavé povolování. „Dá se říct, že Česko je v současné chvíli obětí svého úspěchu tím, že bylo dlouho lídrem v lákání přímých zahraničních investic – tak se zaplnila velká část připravených městských průmyslových zón a klesla míra nezaměstnanosti. (...) To vytváří určité prostředí pro to, aby se velcí investoři podívali jinam,“ uvedl v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Milanem Brunclíkem ředitel odboru investic a zahraničních aktivit z CzechInvest René Samek. Podle čestného předsedy Sdružení pro zahraniční investice – AFI Kamila Blažka Česko „usnulo na vavřínech“ a na tento vývoj dostatečně nereagovalo – nepokračovalo se dle něj například v rozvoji ploch určených k podnikání.
před 1 hhodinou

Léčba Čechů v zahraničí loni stála přes 1,7 miliardy. Roste zájem o polské zubaře

České zdravotní pojišťovny loni zaplatily za léčbu svých pojištěnců v zahraničí více než 1,75 miliardy korun. Vyplývá to z dat Kanceláře zdravotního pojištění (KZP). Celkem šlo o 183 tisíc případů, což je číslo srovnatelné s předchozím rokem. Lidé mají podle oslovených pojišťoven větší zájem o stomatologické vyšetření v Polsku a plánované operace v zahraničí.
před 2 hhodinami

Válka s Íránem zdražuje plyn zejména pro nové zákazníky

Ceny zemního plynu na burze tento týden klesly, přesto zůstávají zhruba o třetinu vyšší než před začátkem americko-izraelských útoků na Írán. I proto začínají dodavatelé v Česku upravovat ceníky.
včera v 06:00

Spor o zahrnutí plateb kartou do EET může skončit u Ústavního soudu

Nová elektronická evidence tržeb (EET) nejspíš opět skončí u Ústavního soudu. Opozici vadí, že součástí povinnosti mají být i platby kartou. Z předchozí EET je právě Ústavní soud vyjmul. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) ale už není možné tak snadno karetní transakce dohledat.
8. 5. 2026

Zpětně zdražovat letenky není možné, uvedla Evropská komise

Aerolinky nesmějí podle Evropské komise (EK) účtovat palivové příplatky k již zaplaceným letenkám kvůli situaci na Blízkém východě. Evropa se potýká se zdražováním kerosinu kvůli blokádě Hormuzského průlivu. Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) nově otevřela cestu k využívání amerického leteckého paliva Jet A v EU.
8. 5. 2026

Soud částečně zablokoval Trumpova nejnovější cla

Nejnovější globální desetiprocentní cla uvalená v únoru prezidentem USA Donaldem Trumpem podle obchodního zákona z roku 1974 jsou nezákonná, rozhodl ve čtvrtek americký soud pro mezinárodní obchod. Zablokoval je však pouze pro dva soukromé dovozce a americký stát Washington. Rozhodnutí soudu ponechává dočasné celní poplatky, které by měly vypršet v červenci, v platnosti pro všechny ostatní dovozce, zatímco soudy projednají případné odvolání vládou. Píše o tom agentura Reuters.
8. 5. 2026

Trump tlačí EU ke schválení obchodní dohody, vyhrožuje vyššími cly

Evropská unie musí do 4. července uvést v platnost loni sjednanou obchodní dohodu se Spojenými státy, jinak bude čelit výrazně vyšším clům, prohlásil americký prezident Donald Trump. V březnu dohodu podmíněně schválil Evropský parlament. Na její konečné podobě se však ještě musí dohodnout s členskými státy EU.
7. 5. 2026Aktualizováno7. 5. 2026

ODS se možná kvůli novým pravidlům rozpočtové odpovědnosti obrátí na ÚS, říká Skopeček

Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) je možné, že se klub ODS přidá ke Starostům, kteří oznámili, že nová pravidla pro rozpočtovou odpovědnost, pokud projdou legislativním procesem, napadnou u Ústavního soudu. Považuje za vhodné případnou žalobu řešit až poté, co nová rozpočtová pravidla schválí dolní komora. Nutné je podle něj zvážit, zda je žaloba k Ústavnímu soudu opodstatněná. V návrhu je podle něj i to, že vláda by nově měla rozhodovat i o kapitolách rozpočtu sněmovny, Ústavního soudu či Nejvyššího kontrolního úřadu – „instituce, která de facto vládu kontroluje“. „To bylo vždycky vyhrazeno rozpočtovému výboru,“ dodal Skopeček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
7. 5. 2026
Načítání...