Superhrubou mzdu plánuje ministerstvo financí zrušit

Se zrušením superhrubé mzdy a zavedením sazeb daně z příjmů fyzických osob 19 a 24 procent počítá ministerstvo financí od ledna příštího roku. Vyplývá to z návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní od roku 2019. Další změny, které ministerstvo plánuje, se týkají například odpočtů DPH u veřejnoprávních médií nebo zdanění zahřívaného tabáku.

Ministerstvo financí poslalo zákon, který počítá se zrušením superhrubé mzdy,  k připomínkovému řízení. V současnosti je superhrubá mzda a 15procentní daň zavedena u daně z příjmu fyzických osob. 

Superhrubá mzda vyčísluje základní hrubou mzdu zaměstnance zvýšenou o pojistné na zdravotním a sociálním pojištění placené zaměstnavatelem. Lidé s příjmem nad zhruba 1,2 milionu ročně kromě toho odvádějí sedmiprocentní solidární přirážku k dani z příjmů.

Materiál ministerstva financí, který počítá se zrušením superhrubé mzdy, navíc obsahuje změny i u zákona o dani z hazardních her, zákona o Finanční správě ČR, zákona o dani z přidané hodnoty (DPH), zákona o spotřebních daních nebo daňového řádu.

Podle ministerstva to má zvýšit přehlednost zákonů. „Zařazením těchto změn do jednoho právního předpisu se pro daňové subjekty zvyšuje přehlednost, neboť nejsou prováděny řadou samostatných zákonů, ale jsou obsaženy v návrhu jednoho právního předpisu,“ uvedlo MF.

Opoziční ODS, která je druhou nejsilnější stranou ve sněmovně a odmítá se podílet na vzniku vlády s hnutím ANO, vzkázala, že s návrhy nesouhlasí a považuje je za marketingový trik. „Návrh ministerstva financí je laciný marketingový trik, ke zlepšení ani zjednodušení daňového systému nepovede. Hnutí ANO jen dělá, že něco dělá. A odvádí pozornost od vyjednávání s komunisty a menšinového vládnutí bez důvěry. My navrhujeme nižší a jednodušší daně,“ uvedl předseda ODS Petr Fiala.

Superhrubou mzdu má nahradit zdanění příjmu ve výši 19 procent

Vláda Andreje Babiše (ANO) v demisi v programovém prohlášení navrhla zrušení superhrubé mzdy a její nahrazení daní z příjmu fyzických osob 19 procent. Solidární zvýšení daně chce zachovat zavedením 24procentní sazby z hrubé mzdy.

  • Zaměstnanec, jehož hrubá mzda činí 25 tisíc korun, dnes platí 15procentní daň ne z této hrubé mzdy, ale ze sumy, která je o třetinu vyšší – patnáctiprocentní daň, kterou platí, se vypočítává z částky 33 500 korun. Háček je totiž v tom, že platí i daň z pojistného, které za něj odvádí zaměstnavatel (to je oněch 8500 korun navíc). Tím se ale daň vyšplhá na více než 20,1 procenta z hrubé mzdy. 

Podle odborníků změny nechají daňové zatížení prakticky na současné úrovni.

„Tato změna je změnou pouze ‚na oko‘. Nynější efektivní zdanění zaměstnanců s příjmy nedosahujícími limitů pro uplatnění solidárního zvýšení daně činí 20,1 procenta, jejich reálné zdanění se tak sníží pouze o 1,1 procenta. U fyzických osob majících jiné druhy příjmů než příjmy ze zaměstnání pak zdanění kvůli zvýšení sazby daně vzroste,“ uvedla již dříve daňová poradkyně ve společnosti Mazars Gabriela Ivanco.

Další změny vychází z požadavků Evropské unie

V případě novely zákona o daních z příjmu MF navrhuje zavést požadavky EU ohledně pravidel proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem.

V oblasti DPH materiál v rámci tzv. řádné novely zákona navrhuje kvůli neslučitelnosti s právem EU zrušit loni zavedené opatření, podle kterého veřejnoprávní Česká televize a Český rozhlas v současnosti mohou uplatňovat nárok na odpočet DPH za pořízené zboží nebo služby ve stejném rozsahu, jako ho mohou uplatňovat komerční rozhlasové a televizní stanice. Dále MF do novely promítlo požadavky EU ohledně uplatňování DPH v případě poukazů a přeshraničního poskytování digitálních služeb.

V zákoně o spotřebních daních MF navrhuje zavést daň ze zahřívaných tabákových výrobků. Týká se to například výrobků iQOS od společnosti Philip Morris, ve kterých se na rozdíl od cigaret tabák jen zahřívá. „Úprava zdanění zahřívaných tabákových výrobků vychází ze stávající úpravy zákona o spotřebních daních týkající se ‚tradičních‘ tabákových výrobků,“ uvedlo MF.

Novela zákona o dani z hazardních her, kterou materiál rovněž obsahuje, se snaží zjednodušit a zefektivnit správu daně. Například prostřednictvím změny způsobu, jakým se v základu daně zohledňují vrácené vklady tak, aby bylo méně často nutné podávat dodatečná daňová přiznání. Nově by podle materiálu měl tuto daň spravovat Specializovaný finanční úřad, což obsahuje návrh novely zákona o Finanční správě ČR.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
před 13 hhodinami

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
před 16 hhodinami

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
14. 7. 2026

USA podle Trumpa obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzu. Růst cen ropy zrychlil

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatky. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Hormuzským průlivem procházela pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, než nad klíčovou lodní trasou na začátku konfliktu uplatnil kontrolu Írán. Počet lodí proplouvajících Hormuzským průlivem v neděli klesl na nejnižší úroveň za několik týdnů, ukázala data o lodní dopravě.
13. 7. 2026Aktualizováno13. 7. 2026

Kurýři jako zaměstnanci? Rozvoz jídla může zdražit

Nová směrnice Evropské unie, kterou musí členské státy zavést do letošního prosince, změní způsob, jakým jsou pracovníci rozvážkových služeb klasifikováni. Zákazníkům se kvůli tomu pravděpodobně zvýší ceny rozváženého jídla.
13. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.