Stát zaplatí za výkup pozemků víc, shodli se poslanci

Praha – Poslanci dnes schválili novelu, která zvyšuje ceny za výkup půdy pro dopravní stavby. Měla by například odblokovat výstavbu rychlostní silnice R35 nebo modernizaci IV. tranzitního železničního koridoru. Svoji půdu potřebnou pro pozemní komunikace dosud mnozí majitelé odmítali kvůli nízkým cenám  prodat. Vše tak končilo vyvlastňováním a především velkým zdržením staveb. O půdu přicházeli za mizivý peníz třeba i lidé, které už kdysi stát o majetek obral. Vláda předložila návrh poslancům tak, aby ho mohli schválit již dnes v prvním čtení. Tento postup ale vetovaly ODS a TOP 09, jak jim umožňuje jednací řád. Sněmovna by mohla zákon schvalovat na své červnové schůzi.

Když stát staví dálnici, vede takřka celá po soukromých pozemcích. Když modernizuje železniční trať, často potřebuje půdu například pro druhou kolej, nové sloupy trakčního vedení nebo celé přeložky. Od loňského roku ale začal nabízet majitelům pozemků pouhých 30 korun za metr čtvereční a méně. Oproti minulosti to byl asi osminásobný propad.

Za tu cenu své pozemky neprodají

Zdeněk Doležal, od kterého chtělo Ředitelství silnic a dálnic pozemky pro hradecko-olomouckou rychlostní silnici R35, tak dostal nabídku na 169 tisíc korun, zatímco odhadní cena činila 1,4 milionu. Odpověď Zdeňka Doležala byla jasná: „Já jsem řekl, že za cenu, kterou mně nabízejí, to neprodám.“ Stejně reagovaly desítky dalších oslovených vlastníků půdy potřebné pro R35 nebo například rekonstrukci železnice mezi Prahou a Českými Budějovicemi. Silničáři a železniční správa přitom jiné ceny nemohly nabídnout. „My si ty ceny nevycucáváme z prstu ani si je sami nestanovujeme. Držíme se platné legisltavy a platných vyhlášek ministerstva financí,“ podotkl mluvčí SŽDC Jakub Ptačinský.

Situace je neúnosná pro všechny strany – majitelé se cítí okrádáni, například Zdeněk Doležal přirovnal postup státu k průběhu kolektivizace. Stát zase kvůli délce vyvlastňovacího řízení nemůže se stavbami začít. „Dneska jsme v situaci, kdy se za nabídnutou cenu plus dvojnásobek, který nám současná právní úprava umožňuje, se de facto výkupy zastavily. My jsme dnes v řádu několika stovek vyvlastňovacích řízen,“ podotkl ministr dopravy Antonín Prachař (ANO).

Stát by měl při výkupu pozemků nabízet více, novelu mají v rukou poslanci

Novela o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury předpokládá, že pokud se vlastníci pozemků rozhodnou prodat státu požadované pozemky dobrovolně, budou moci získat za čtvereční metr zemědělské půdy až 525 korun jako bonus k ceně stanovené znaleckým posudkem. Počítá tedy s tím, že stát bude štědřejší než před rokem 2013. „Nově budou moci vlastníci pozemků získat až osminásobek ceny, kterou ustanoví znalec. Ve výjimečných odůvodněných případech pak až šestnáctinásobek,“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold.

Výkup by měl zvýhodňovat ty, kteří půdu prodají dříve. „Největší starost je s R35 mezi Olomoucí a Hradcem Králové, kde skutečně těch vyvlastňovacích řízení počítáme v řádu několika stovek,“ uvedl ministr. Potíže jsou podle něj i s úsekem D1 mezi Říkovicemi a Přerovem, s R6 v Karlovarském kraji či s pražským okruhem.

Loňské razantní snížení cen pozemků mělo stát ochránit před spekulanty. Změna spočívala v tom, že byly vykupované pozemky oceněny tak, jak byly využívány, bez ohledu na to, že se na nich má začít stavět. Většinou tak šlo o zemědělskou půdu. Před loňskou novelou to bylo jiné. „Výkup pozemků byl oceňován tak, že pokud bylo vydáno územní rozhodnutí, automaticky se z pozemků stávaly stavební parcely,“ srovnala mluvčí ŘSD Martina Vápeníková. Stát očekával, že díky snížení cen ušetří a výkupy se díky pozměněným podmínkám zrychlí. Nakonec ale dosáhl opaku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili úpravu systému ETS 2

Poslanci Evropského parlamentu schválili úpravu emisního systému ETS 2 s cílem kontrolovat ceny chystaných povolenek pro silniční dopravu a budovy. Nová pravidla zavádějí cenový strop 45 eur (1100 korun) za tunu CO2, po jehož dosažení se do oběhu začnou automaticky uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability. To má růst cen omezit. Úprava vstoupí v platnost poté, co ji schválí také členské státy. Europoslanci rovněž navrhli změnu návrhu Evropské komise, který se týká systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1. Chtějí zachovat rušení emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Na návratu karenční doby se koalice neshodla, řekl ministr Šťastný

Vládní koalice se nedohodla na znovuzavedení karenční doby, tedy prvních tří dnů nemoci bez náhrady výdělku. Proti byla část ANO a SPD, uvedl pro Českou televizi ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). S obnovením nesouhlasili ani zástupci opozice nebo odbory, kteří vyzvali vládu i premiéra, aby záměr odmítl. Karenční doba přestala platit v roce 2019 poté, co ji zrušila tehdejší vláda Andreje Babiše.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

EU prodloužila sankce proti ruským občanům zatím jen o sedm dní

Členské státy EU se zatím nedohodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy o dalších šest měsíců. Protože bez dohody by sankce přestaly v úterý platit, shodly se alespoň na prodloužení o sedm dní do 22. září, aby státy získaly více času na další jednání. Informoval o tom mluvčí irského předsednictví.
14. 9. 2026Aktualizováno14. 9. 2026

Útok ochromil saúdskoarabský ropovod na týdny, píše AP

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022.
14. 9. 2026Aktualizováno14. 9. 2026

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
14. 9. 2026

Tajné ruské „obchvaty“ sankcí. Jedna z tras vede přes ostrovní ráj

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.
14. 9. 2026

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
13. 9. 2026

Čeští ovocnáři i zemědělci hlásí obří ztráty, úroda bude nízká

Čeští ovocnáři zaznamenali obrovské ztráty. Komise ministerstva zemědělství vyrazila do tuzemských sadů a vyčíslila je zatím na 1,27 miliardy korun. Část ovocných stromů poškodily už jarní mrazy. V létě pak přišlo intenzivní sucho. Kvůli výkyvům počasí bude letošní úroda oproti té průměrné asi poloviční. Na jihu Čech dokonce jen třetinová. To se projeví i na cenách. Také Agrární komora odhaduje, že výkyvy počasí zemědělce připraví přibližně o patnáct miliard. Menší úrodu měli i drobní farmáři a zahrádkáři.
13. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.