Stát v průměru platí lépe než soukromý sektor. A rychleji přidává

Průměrný plat ve veřejných službách rostl v posledních letech rychleji než průměrná mzda v soukromém sektoru. Stát tak svým zaměstnancům přidával v průměru víc než firmy svým lidem.

Od roku 2011 do konce loňska si pracovník v privátním sektoru polepšil průměrně o 3200 korun hrubého, ve veřejné sféře o 5800 korun. Vyplývá to z údajů informačního systému ministerstva práce o průměrném výdělku. Průměrný plat loni činil 29 501 korun, průměrná mzda 28 969 korun. Plat se vyplácí z veřejných rozpočtů, mzda se pobírá v soukromém sektoru.

Odboráři se chystají ve čtvrtek do Prahy na shromáždění, na kterém se chtějí připravit na vyjednávání ve firmách o růstu mezd pro příští rok.

Českomoravská konfederace odborových svazů zveřejní své doporučení, o jaké přidání by si pracovníci měli říct. Podle dosavadních informací by to mohlo být o osm až deset procent. Pro zaměstnance veřejného sektoru vyjednali předáci zvýšení výdělků od letošního listopadu. Učitelům se tarif zvedne o 15 procent, ostatním o deset procent. Lékařům a sestrám se pak základ zvýší o desetinu od ledna.

Srovnání vývoje platů v podnikatelské a nepodnikatelské sféře
Zdroj: ČT24

Proti roku 2015 loni průměrná mzda vzrostla o 4,1 procenta, plat o 5,5 procenta. Polovina lidí v soukromém sektoru dostávala méně než 24 178 korun hrubého, ve veřejných službách střední hodnota činila 27 724 korun. Mzdový medián se tak meziročně zvedl o 4,8 procenta, platový o 5,3 procenta. 

Mzda v podnikatelském sektoru
Zdroj: ČT24

V prvním kvartále pracovalo v soukromém sektoru 3,1 milionu lidí. Veřejný sektor měl zhruba 670 600 zaměstnanců.

Odborová konfederace před několika lety zahájila svou kampaň Konec levné práce. Za růstem výdělků není jen tlak odborů. Odráží se v něm hospodářský růst a situace na pracovním trhu. Úřady práce v srpnu evidovaly zhruba 296 800 nezaměstnaných, což je nejméně od června 1998.

Volných míst firmy a instituce nahlásily 199 300, mnohé pozice mají problém obsadit. Letos v prvním čtvrtletí byla proti stejnému loňskému období průměrná mzda vyšší o 6,2 procenta a činila 29 607 Kč. Polovina lidí vydělávala méně než 24 736 korun hrubého.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPříliv zahraničních investic zpomaluje. Podle experta Česko usnulo na vavřínech

Příliv zahraničních investic do Česka v posledních letech zpomaluje. Důvodem je podle některých expertů například nedostatek připravených lokalit nebo zdlouhavé povolování. „Dá se říct, že Česko je v současné chvíli obětí svého úspěchu tím, že bylo dlouho lídrem v lákání přímých zahraničních investic – tak se zaplnila velká část připravených městských průmyslových zón a klesla míra nezaměstnanosti. (...) To vytváří určité prostředí pro to, aby se velcí investoři podívali jinam,“ uvedl v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Milanem Brunclíkem ředitel odboru investic a zahraničních aktivit z CzechInvest René Samek. Podle čestného předsedy Sdružení pro zahraniční investice – AFI Kamila Blažka Česko „usnulo na vavřínech“ a na tento vývoj dostatečně nereagovalo – nepokračovalo se dle něj například v rozvoji ploch určených k podnikání.
před 2 hhodinami

Léčba Čechů v zahraničí loni stála přes 1,7 miliardy. Roste zájem o polské zubaře

České zdravotní pojišťovny loni zaplatily za léčbu svých pojištěnců v zahraničí více než 1,75 miliardy korun. Vyplývá to z dat Kanceláře zdravotního pojištění (KZP). Celkem šlo o 183 tisíc případů, což je číslo srovnatelné s předchozím rokem. Lidé mají podle oslovených pojišťoven větší zájem o stomatologické vyšetření v Polsku a plánované operace v zahraničí.
před 3 hhodinami

Válka s Íránem zdražuje plyn zejména pro nové zákazníky

Ceny zemního plynu na burze tento týden klesly, přesto zůstávají zhruba o třetinu vyšší než před začátkem americko-izraelských útoků na Írán. I proto začínají dodavatelé v Česku upravovat ceníky.
včera v 06:00

Spor o zahrnutí plateb kartou do EET může skončit u Ústavního soudu

Nová elektronická evidence tržeb (EET) nejspíš opět skončí u Ústavního soudu. Opozici vadí, že součástí povinnosti mají být i platby kartou. Z předchozí EET je právě Ústavní soud vyjmul. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) ale už není možné tak snadno karetní transakce dohledat.
8. 5. 2026

Zpětně zdražovat letenky není možné, uvedla Evropská komise

Aerolinky nesmějí podle Evropské komise (EK) účtovat palivové příplatky k již zaplaceným letenkám kvůli situaci na Blízkém východě. Evropa se potýká se zdražováním kerosinu kvůli blokádě Hormuzského průlivu. Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) nově otevřela cestu k využívání amerického leteckého paliva Jet A v EU.
8. 5. 2026

Soud částečně zablokoval Trumpova nejnovější cla

Nejnovější globální desetiprocentní cla uvalená v únoru prezidentem USA Donaldem Trumpem podle obchodního zákona z roku 1974 jsou nezákonná, rozhodl ve čtvrtek americký soud pro mezinárodní obchod. Zablokoval je však pouze pro dva soukromé dovozce a americký stát Washington. Rozhodnutí soudu ponechává dočasné celní poplatky, které by měly vypršet v červenci, v platnosti pro všechny ostatní dovozce, zatímco soudy projednají případné odvolání vládou. Píše o tom agentura Reuters.
8. 5. 2026

Trump tlačí EU ke schválení obchodní dohody, vyhrožuje vyššími cly

Evropská unie musí do 4. července uvést v platnost loni sjednanou obchodní dohodu se Spojenými státy, jinak bude čelit výrazně vyšším clům, prohlásil americký prezident Donald Trump. V březnu dohodu podmíněně schválil Evropský parlament. Na její konečné podobě se však ještě musí dohodnout s členskými státy EU.
7. 5. 2026Aktualizováno7. 5. 2026

ODS se možná kvůli novým pravidlům rozpočtové odpovědnosti obrátí na ÚS, říká Skopeček

Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) je možné, že se klub ODS přidá ke Starostům, kteří oznámili, že nová pravidla pro rozpočtovou odpovědnost, pokud projdou legislativním procesem, napadnou u Ústavního soudu. Považuje za vhodné případnou žalobu řešit až poté, co nová rozpočtová pravidla schválí dolní komora. Nutné je podle něj zvážit, zda je žaloba k Ústavnímu soudu opodstatněná. V návrhu je podle něj i to, že vláda by nově měla rozhodovat i o kapitolách rozpočtu sněmovny, Ústavního soudu či Nejvyššího kontrolního úřadu – „instituce, která de facto vládu kontroluje“. „To bylo vždycky vyhrazeno rozpočtovému výboru,“ dodal Skopeček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
7. 5. 2026
Načítání...