Stát ukončí podporu pro kotle na uhlí. Dotace se zaměří na biomasu nebo tepelná čerpadla

Nahrávám video

V chystané třetí vlně kotlíkových dotací už stát nebude přispívat na kombinovaná zařízení, která umí spalovat kromě biomasy i uhlí. Změnu schválil výbor, který řeší unijní dotace pro životní prostředí. Podpora kotlů na uhlí se nelíbila Evropské komisi, zájem o ně navíc klesal.

Podíl lokálních topenišť na emisích
Zdroj: ČT24

Lokální topeniště mohou až za tři čtvrtiny prachových mikročástic, které poletují v ovzduší. Že se ho nedaří vyčistit, kritizovala Evropská komise. V lednu dokonce hrozila sankcemi. Přislíbený odklon od uhlí ji uspokojil.

„Evropská komise jasně deklarovala, že uhlí pro ni prostě nepředstavuje podporovatelný zdroj energie, souvisí to i s klimatickou politikou,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Ve třetí vlně kotlíkových dotací tak příspěvek dostanou kotle na biomasu nebo plyn či tepelná čerpadla.

  • S dotací se už vyměnilo, nebo se tak v nejbližší době stane, skoro 60 tisíc topenišť. Stát chce, aby jich bylo celkem až 100 tisíc. V prvním kole, které odstartovalo v létě roku 2015, bylo možné pořídit i kotle pouze na uhlí. Největší zájem ale tehdy byl o kombinovanou variantu – na uhlí a biomasu.
  • Ve druhé vlně už lidé dávají přednost tepelným čerpadlům a čtvrtina přechází na plyn. Některé kraje žádosti nadále přijímají.
  • Třetí kolo dotací se rozběhne na jaře. Kromě změny v postoji k uhlí zůstanou podmínky i výše příspěvku stejné. Lidé v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji by ale nově mohli dostat na koupi i bezúročnou půjčku.

Podle ekologů se musí změnit i energetika a průmysl

„Lepší později než nikdy, myslím, že doba uhelná už skončila,“ poznamenal ředitel organizace Čisté nebe Nikola Caric. „Vítáme konec dotování uhlí, ale je potřeba provést opatření také k omezování spalování fosilních paliv v dopravě,“ dodal ředitel asociace ekologických organizací Zelený kruh Daniel Vondrouš.

Kromě domácností se podle ekologů musí změnit i energetika a průmysl. Navrhují proto vyšší energetickou daň z uhlí nebo poplatky z těžby.

Vzduch by pak mělo pročistit ještě jedno opatření. Už v roce 2022 lidé musí odstavit kotle první a druhé emisní třídy, tedy ty nejméně ekologické – a těch zůstává v provozu ještě asi 300 tisíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoEvropa je rozdělená, říká k emisním povolenkám Nerudová. Pokorná Jermanová mluví o rozcestí

Evropské instituce mají hledat řešení, jak omezit prudké výkyvy emisních povolenek, prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO). Systém vyvolává mezi unijními státy silný nesoulad. I proto Česko s dalšími členy V4 tlačilo na zdržení nástupu ETS 2. Několik zemí nakonec prosadilo přezkoumání ze strany Evropské komise. Evropa je rozdělená, míní europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), na země, které v dekarbonizaci běží rychleji (...) a na země (...), které podle ní mají s dekarbonizací problém. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) souhlasila s tím, že „Evropa je na rozcestí“. Za „výbušnější“ téma považuje víceletý finanční rámec. Ten by měl začít platit od roku 2028, vyjednávání podle ní nebude jednoduché. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 5 mminutami

Trump pozastavil nový balík protiruských sankcí

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým pozastavuje uplatňování nového rozsáhlého balíku sankcí namířených proti ruské ekonomice. Kongresu sdělil, že je to v „národním zájmu Spojených států“, píše agentura AP.
05:10Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 12 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 22 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
včera v 06:00‌‌

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.