Stát chce do konce roku rozhodnout, jak zaplatí nový jaderný reaktor

Nahrávám video

Do konce letošního roku by se mělo rozhodnout o finančním modelu stavby nového tuzemského jaderného bloku. Po pátečním ranním jednání premiéra Andreje Babiše (ANO), příslušných ministrů a energetické společnosti ČEZ to novinářům řekla ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO).

Dále pak bude následovat jednání s Evropskou komisí o veřejné podpoře stavby a další kroky, uvedla mistryně.

„Základní model bychom ale měli rozhodnout do konce roku,“ zdůraznila Nováková. Babiš nechtěl možný způsob financování bloku komentovat. Uvedl pouze, že jednání státu s ČEZ budou pokračovat. „Budeme se snažit do Vánoc mít nějaké jasné stanovisko,“ dodal.

Rozhodnutí o stavbě nového jaderného zdroje v Česku dlouhodobě brzdí právě nejasnosti o způsobu financování.

Vicepremiér Jan Hamáček doplnil, že jednání o záležitosti na vládní úrovni se teprve uskuteční. ČSSD podle něj podporuje státní energetickou koncepci, kde je kladen důraz na rozvoj jaderné energetiky. „Je pro nás klíčové, aby rozhodnutí (o stavbě) padlo v dohledné době, abychom také uklidnili naše občany v regionech,“ uvedl.

Nováková v pátek uvedla, že role ČEZ při stavbě nového zdroje musí být významná. „Všichni odborníci v České republice, kteří k jaderné energetice a výstavbě nových jaderných bloků mají co říci a rozumí tomu, jsou v ČEZ. Takže ČEZ z toho nikdy nemůžeme vynechat,“ uvedla. Jednání v podobném složení jako nyní by se podle ní mělo znovu uskutečnit do 14 dnů.

„Neřekl bych, že by zrovna dnešní den znamenal nějaký posun,“ řekl po jednání k plánům na stavbu nového zdroje generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Tato schůzka se podle něj netýkala pouze jaderné energetiky, ale státní energetické koncepce celkově. „Byly to konzultace, které souviseli s obnovitelnými zdroji a energetickým mixem,“ uvedl. To potvrdil i Babiš. „Bylo to první jednání, výkop,“ dodal.

Výhody i nevýhody jádra

„Energetika je strategická záležitost pro Českou republiku. Energii, elektřinu si nějakým způsobem musíme opatřit. Z tohoto důvodu je intervence státu jasná. Pokud by to mělo být až na sto procent, je to jistě cesta,“ poznamenal v pořadu 90' ČT24 předseda Komise pro energetiku Akademie věd Jiří Plešek.

Za nevýhody výstavby označuje mimo jiné obrovské investice. Zato velkou výhodou podle Pleška je, že jaderné elektrárny mají poměrně levný provoz.

Kdo jiný než stát by to měl garantovat, pokud to má být strategická investice důležitá pro energetickou bezpečnost státu.
Jiří Gavor
ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií

„Základní výhodou je, že jaderná elektrárna je velice stabilní zdroj. Druhá věc je, že neemituje CO2, takže nezatěžuje životní prostředí. Další výhodou je, že zásoby paliva jsou obvykle v elektrárně na několik let, takže je to i o energetické bezpečnosti,“ souhlasí vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Ján Štuller.

Kritici ale vidí ještě další negativa, například riziko havárie. „Zůstává vám vyhořelé jaderné palivo, které je nebezpečné dalších sto tisíc let,“ doplnil vedoucí energetické a klimatické kampaně Greenpeace Jan Rovenský. Upozorňuje také na vyvolání geopolitcké závislosti na zemích, které by dodávaly technologii.

Nahrávám video

O stavbu nového jaderného bloku v Česku se podle dřívějších informací zajímá šest společností. Jde o ruskou státní společnost Rosatom, francouzskou EDF, jihokorejskou KHNP, čínskou China General Nuclear Power, společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea a americký Westinghouse.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
včera v 12:55

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...