Praha - Národní dorovnávací platby zemědělcům pro letošní rok vzrostou o 1,5 miliardy korun. Celkem by tak zemědělci mohli na těchto platbách získat 4,5 miliardy korun. Navýšení plateb umožnila novela zákona o Pozemkovém fondu, kterou dnes přijal Senát. Nyní předloha poputuje k podpisu prezidentu Václavu Klausovi. Snazší přístup k penězům budou mít ale také školy. Těm dnes senátoři zjednodušili čerpání prostředků z fondů EU.
Podle pravidel Evropské unie by stát mohl letos zemědělcům vyplatit zhruba sedm miliard korun. Nynější stav rozpočtu to však neumožňuje. Zemědělcům podle původních návrhů kvůli úsporným opatřením ve státním rozpočtu hrozilo, že nedostanou na dorovnání přímých plateb ani korunu. Zářijové navýšení rozpočtu ministerstva zemědělství umožnilo získání 1,5 miliardy korun. Poslanecká sněmovna pak v prosinci farmářům přidala stejnou částku.
Co jsou přímé platby a jejich dorovnání?
Přímé platby dostávají zemědělci jako dotaci na obdělávanou půdu z prostředků Evropské unie. Při rozšiřování unie si však staré členské země v čele s Francií vymohly, že noví členové budou dostávat prostřednictvím přímých plateb výrazně méně peněz. V roce 2004 čeští zemědělci začínali na 25 procentech úrovně přímých plateb starých členských zemí. Nyní mají nárok zhruba na 60 procent úrovně plateb z unijních prostředků, dalších 30 procent jim může dorovnat stát. Plné výše plateb by čeští farmáři měli dosáhnout v roce 2013.
Čerpání peněz z fondů EU bude pro školy jednodušší
Senátoři dnes měli na stole také novelu, která má školám usnadnit přístup k penězům z fondů EU. Školy budou nově moci dotace získat, aniž je budou muset použít na konkrétní účel. Poskytovatel dotace bude moci u programů nebo projektů určit paušální výdaje, které se nebudou muset prokazovat. Každá škola by tak prý mohla z programu Vzdělání ke konkurenceschopnosti získat kolem jednoho milionu korun. I tato novela putuje po dnešním schválení v Senátu k podpisu prezidentovi.
Díky novele by mohly mít školy více peněz na mzdy. „Je do určité míry možné podle tohoto zákona také platit nebo částečně sanovat mzdy učitelů,“ upozornil spoluautor novely Walter Bartoš (ODS). Peníze by podle něj mohly být využity na další vzdělávání učitelů včetně jazykového, a na počítačové vybavení škol.
Platná rozpočtová pravidla neumožňují, aby peníze šly do škol přímo. Školy musejí vypracovat konkrétní projekt, který musí být schválen. Nově se nebudou schvalovat projekty, ale jen záměry. Novela je podle jejích autorů reakcí na vývoj evropské legislativy v souvislosti s nynější hospodářskou krizí. Možnost stanovit paušální výdaje podle nich zjednoduší úřadování u projektů podporovaných Evropskou unií.
Senát odmítl formu, jakou chce EK snížit chudobu
Senát přes nesouhlas levice odmítl formu, jakou chce Evropská komise v nové hospodářské strategii EU do roku 2020 snížit chudobu o 25 procent. Lepší je podle něj vytvořit podmínky pro vznik nových pracovních míst. Redukce relativní chudoby byla jednou z priorit strategie Evropa 2020, na ní se EU nedohodla ani na březnovém summitu. Ministr pro evropské záležitosti Juraj Chmiel se osobně nedomnívá, jak řekl senátorům, že plán „desetiletky“ EU povede schválit na červnovém summitu.
Senát se celkem těsnou pravicovou většinou shodl na tom, že cíl snižování chudoby nepovažuje za vhodně formulovaný, neboť je přesvědčen, že nejvhodnějším způsobem snižování chudoby je vytváření příznivých podmínek pro tvorbu nových pracovních míst spolu s odpovídajícími motivačními opatřeními. Například zástupce ODS Jaroslav Kubera prohlásil, že nový plán je opsanou neúspěšnou lisabonskou strategií a prohlásil, že nový plán je opsanou neúspěšnou lisabonskou strategií a prohlásil, že ji čeká stejný konec.
