Praha - Senátoři dnes podpořili odmítavé stanovisko české vlády k evropskému návrhu na zavedení nové bankovní daně. Vybrané peníze mají podle představ Evropské komise plynout na případnou záchranu finančních ústavů. Česko si ale minulý týden na summitu v Bruselu vymohlo výjimku. Senát tuto výjimku ocenil s tím, že nepovažuje zavedení daně z bankovních transakcí za vhodný nástroj k řešení krize i k prevenci závadného chování bank. Senát se také vyslovil za nezávislost národních regulátorů bankovního sektoru, tedy v případě Česka České národní banky.
Jeden z argumentů, proč plošnou bankovní daň neprosazovat, přednesl například senátor Luděk Sefzig (ODS). Dodatečná bankovní daň by podle něj byla paušálním trestem i pro takovou banku, která se během krize chovala důvěryhodně a která krizi nezavinila.
Místopředsedkyně senátu Alena Gajdůšková (ČSSD) návrh na zavedení bankovní daně naopak podpořila. Zdůraznila, že v tuzemsku žádné skutečně české banky nejsou, jsou to jen dceřiné společnosti zahraničních bank, které vesměs s novou daní souhlasí. „Náklady na krizi by měli nést všichni spravedlivě, a to včetně bank, které ji zavinily,“ uvedla.
Většina evropských lídrů nové poplatky pro finanční ústavy požaduje proto, aby už v případě opakování finanční krize nemusely státy zachraňovat banky z peněz daňových poplatníků. Podle řady z nich občané nemají nést náklady za krizi, kterou nezavinili. K zavedení bankovní daně se ve společném prohlášení v úterý přihlásily Německo, Francie a Velká Británie.
Premiér Jan Fischer odmítavý postoj české vlády zdůvodnil minulý týden například tím, že množství otázek kolem nové daně zůstává nezodpovězeno. Banky by podle něj mohly novou daň promítnout do poplatků pro klienty. Neví se ani, jakou přesně bude mít podobu, zda půjde o čistě daň, či spíše určitý poplatek. Známo není ani to, jaké bude načasování ani jaké by mohly být dopady nového opatření.
