Schillerová navrhne růst platů ve veřejné sféře pro příští rok kolem tří procent. Čeká se vyšší inflace

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) navrhne růst platů ve veřejné sféře pro příští rok kolem tří procent místo dosud navrhovaných dvou procent, informovala o tom ČT. Důvodem je aktuálně vyšší odhad inflace.

Ministerstvo nově očekává, že růst spotřebitelských cen bude letos 2,7 procenta, zatímco v červenci předpokládalo 2,5 procenta. Zvýšil se i odhad pro příští rok: z  2,2 na 2,4 procenta. Vyplývá to z materiálů resortu na čtvrteční jednání Výboru pro rozpočtové prognózy. 

Odbory chtějí výrazně více

Navrhovaný růst platů bude předmětem konfrontace mezi vládou a odbory. Ty už dříve oznámily, že pro učitele žádají přidání o 15 procent, pro nepedagogické pracovníky a zdravotníky o deset procent a pro ostatní o osm procent. Chtějí o tom ještě vyjednávat s kabinetem. Agentuře ČTK to v polovině srpna řekl šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.

Ministerstvo financí navrhuje pro příští rok zvýšení platů učitelům o deset procent. Ostatním původně o dvě procenta, nyní to zvyšuje na tři procenta. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) by se výdělky zdravotníků měly zvednout nejvýš o tři procenta, aby měly nemocnice na investice do oprav a modernizace.

Odbory se nechystají měnit své požadavky na růst platů ve veřejné správě a službách pro příští rok. „V této chvíli není důvod naše požadavky upravovat. Podle nové ekonomické predikce by HDP v příštím roce mělo být ještě o 40 miliard korun vyšší,“ uvedl Středula.

Schůze tripartity (zástupců vlády, odborů a zaměstanvatelů) o platech bude 9. září. O týden později by pak měla jednat vláda jednat o rozpočtu 2020. Jednání se má zúčastnit i prezident republiky Miloš Zeman. Kabinet musí konečnou verzi státního rozpočtu předložit do sněmovny do konce září.

Hlídači rozpočtů a prognóz

Úkolem Výboru pro rozpočtové prognózy je posuzovat makroekonomické a rozpočtové prognózy ministerstva financí. Jde o prognózy, které při sestavování rozpočtu a střednědobých rozpočtových výhledů použije nejen stát, ale také státní příspěvkové organizace, státní fondy, veřejné vysoké školy, zdravotní pojišťovny a další veřejné instituce.

Členy výboru, kterému předsedá Pavel Sobíšek, jsou přední čeští ekonomové ze soukromé, veřejné i akademické sféry jmenovaní vládou na návrh Národní rozpočtové rady v čele s Evou Zamrazilovou. Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti. Národní rozpočtová rada je tříčlenná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...