Praha - Úrokové sazby stanovované Českou národní bankou nebyly nikdy níž. Bankovní rada nečekaně rozhodla, že základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, klesne o 0,2 procentního bodu na 0,05 procenta. Po tomto kroku tam má Česká republika jedny z nejnižších sazeb v regionu.
ČNB se do snížení sazeb na úplnou nulu nebo do záporných hodnot zřejmě nepustí, říká analytik Home Credit Michal Kozub. „Práce s úrokovými sazbami pro tuto chvíli končí. Dnešní změna se projeví hlavně na sazbách hypoték, které by mohly klesnout o desetinu procentního bodu,“ dodal.
Koruna oslabila, výnos českého dluhu je na rekordním minimu
Koruna však po rozhodnutí bankéřů slábne. Navíc výnos pětiletého dluhopisu se ocitl na historickém minimu 0,935 procenta, uvádí server Patria Online. Česká republika si tak půjčuje od investorů levněji než kdy dříve.
Podnikům nižší úroky přinášejí levnější úvěry na investice a provoz, domácnostem zase levnější půjčky na bydlení.
ČNB přitom zveřejnila rozhodnutí nezvykle o hodinu později. Na přání centrálních bankéřů klesly i další úrokové sazby. Lombardní sazba byla snížena o 0,5 procentního bodu na 0,25 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze oproti zástavě cenných papírů.
David Marek, hlavní ekonom Patria Finance
„Důvody pro uvolnění měnové politiky jsou zřejmé. Česká ekonomika je již rok v recesi a ta nepovoluje. Průmyslová produkce i stavebnictví stále klesají, objem nových zakázek a pesimismus vykazovaný ve výběrových šetřeních (indikátory důvěry, index nákupních manažerů) nedávají naději na brzký obrat.“
Pokles potkal i diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry nebo neuhrazené daně. Konkrétně jde o 0,05procentní snížení na 0,05 procenta. Sazby centrální banky ovlivňují i úroky bankovních vkladů a úvěrů.
Sazby už můžou jenom růst, ale kdy?
Podle guvernéra Miroslava Singera bude centrální banka držet sazby na této úrovni v delším horizontu, a to dokud nedojde k výraznému nárůstu inflačních tlaků. „Na současných minimálních úrovních sazby pravděpodobně vydrží i celý příští rok,“ míní také analytik skupiny Citfin Jiří Šimek. Snížení úrokových sazeb má podle hlavního analytika Raiffeisenbank Michala Brožka z hlediska ekonomiky již minimální vliv.
Nyní tak má Česká republika jedny z nejnižších sazeb v regionu. Základní sazba Evropské centrální banky, která platí pro všechny země eurozóny včetně Slovenska, je 0,75 procenta. Americký Fed má sazby nastaveny v pásmu nula až 0,25 procenta, Japonsko v pásmu nula až 0,1 procenta a Švýcarsko v pásmu nula až 0,25 procenta. Bank of England má základní sazbu na 0,5 procenta. Naopak Polsko má sazbu na 4,75 procenta a Maďarsko dokonce 6,25 procenta.
