Tempo růstu české ekonomiky v letošním i v příštím roce zpomalí. Očekává to Evropská komise, která však ve své jarní prognóze odhadovaný růst pro letošní rok přece jenom mírně zlepšila z 3,2 procenta na 3,4 procenta. Příští rok se pak má hrubý domácí produkt zvýšit o 3,1 procenta.
Prognóza Evropské komise se řadí k těm skeptičtějším. České ministerstvo financí očekává růst o 3,6 procenta, MMF pak 3,5 procenta. Nicméně instituce se rozcházejí i v hodnocení loňského růstu. Zatímco podle zpřesněných informací Českého statistického úřadu se loni zvýšil HDP o 4,6 procenta, Evropská komise uvádí 4,4 procenta.
Navzdory zpomalení v letošním a příštím roce má nicméně podle Komise nadále růst tuzemského HDP zůstat nad svým potenciálem. Soukromá spotřeba se zvýší o 3,9 procenta, téměř stejným tempem jako loni, a to díky růstu mezd a důvěry spotřebitelů. Investice mají stoupnout o 5,4 procenta. K vyšším investicím přispějí firmy i veřejný sektor.
Nejvíc rizik plyne z trhu práce
Komise si nicméně všímá, že míra nezaměstnanosti v České republice je nyní nejnižší v EU. Míra nezaměstnanosti loni klesla na 2,9 procenta a letos a příští rok by se měla stabilizovat na 2,4 procenta. Právě rostoucí nedostatek pracovní síly by podle komise mohl v nejbližší budoucnosti zbrzdit ekonomický růst.
S napjatým trhem práce je aktuálně spojeno nejvíce rizik, které ohrožují ekonomický růst. Na růst mezd lze sice podle Komise pohlížet v kontextu sbližování s EU a růstem produktivity, nicméně mohl by rovněž přispět k přehřátí ekonomiky a snížit schopnost firem reagovat na případné ekonomické šoky. Mzdové tlaky a nedostatek pracovníků může ovlivnit rovněž přímé zahraniční investice, zvláště ve zpracovatelském průmyslu.
Inflace sice na přelomu let 2016 a 2017 zrychlila, díky zpevnění koruny a zvýšení úrokových sazeb centrální bankou se ale podle Komise podařilo dostat inflační tlaky pod kontrolu. Letos by měla inflace klesnout na 2,1 procenta z loňských 2,4 procenta. K růstu nejvíce přispějí ceny služeb a potravin. Přesto však Komise varovala, že inflační tlaky zůstávají silné kvůli růstu mezd a silné domácí poptávce.
EU poroste podle odhadu přes dvě procenta
Česká ekonomika by pak měla vykázat lepší výsledek než Evropa. Ekonomika eurozóny i celé Evropské unie letos, přes mírný pokles na počátku roku, podle Komise poroste o 2,3 procenta.
V roce 2019 ovšem výkon ekonomiky celého bloku i zemí s eurem zpomalí na procenta dvě kvůli rostoucím problémům v některých zemích i sektorech hospodářství, potřebě úprav měnové politiky a zpomalení světového obchodu.
„Evropa pokračuje v solidním růstu, což pomohlo dostat nezaměstnanost na desetileté minimum. Rostou investice a zlepšují se veřejné finance,“ komentoval předpověď komisař pro hospodářské a měnové otázky, daně a cla Pierre Moscovici.
Pro rok 2019 Komise stále počítá s Británií jako členem EU. Upozornila ale, že prognóza je kvůli brexitu, tedy odchodu Británie z bloku na jaře příštího roku, čistě technická, založená na předpokladu prodloužení stávající situace, a nebere do úvahy zatím nejasné důsledky pokračujících jednání o podobě odchodu a následném přechodném období.
Hospodářský růst ostatních 27 unijních zemí pro rok 2019 Komise předpokládá na úrovni 2,2 procenta. Pro Británii letos čeká růst 1,5 procenta a v roce 2019 zpomalení na 1,2 procenta.
