Růst cen v průmyslu zpomalil na 3,8 procenta

Ceny průmyslových výrobců v Česku v květnu zpomalily meziroční růst na 3,8 procenta z dubnových 4,3 procenta. Ceny v zemědělství naopak zrychlily růst na 10,5 procenta a ceny ve stavebnictví na 5,5 procenta, uvedl to Český statistický úřad (ČSÚ).

Do vývoje cen v průmyslu se promítly hlavně o 8,6 procenta dražší elektřina, plyn, pára a klimatizovaný vzduch. Zdražily ale i potravinářské výrobky, nápoje, tabák a rovněž rafinované ropné produkty a koks.

Odvětví výroby elektrické energie je v poslední době ovlivněno novými regulacemi, které v konečném důsledku vedou ke zdražování elektřiny, upzorňuje hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. „Skokový růst ceny emisních povolenek, uzavírání jaderných elektráren v Německu a tlak na produkci energie z obnovitelných zdrojů zvyšují náklady a tím snižují konkurenceschopnost evropského průmyslu,“ dodává.

V zemědělství se meziročně zvýšily zejména ceny brambor, a to téměř o polovinu. Zelenina zdražila zhruba o čtvrtinu. „Vzrostly rovněž ceny jatečných prasat, mléka a drůbeže. O téměř 46 procent naopak poklesly ceny ovoce a snížily se i ceny vajec a skotu,“ uvedl vedoucí oddělení statistiky cen zemědělství, stavebnictví a služeb ČSÚ Jiří Šulc.

„V tomto ohledu se potvrzuje předpoklad, že prudký růst cen v rostlinné výrobě se bude postupně přelévat i do vyšších cen v živočišné výrobě a v konečném důsledku bude pokračovat tlak směrem k růstu cen potravin pro koncové spotřebitele. Česká národní banka pro celé druhé čtvrtletí čeká růst výrobních cen v zemědělství tempem 10 %. Tento růst byl v průměru již takřka dosažen za duben a květen, červnový výsledek tak může vytáhnout cenový růst v zemědělství mírně nad prognózu ČNB,“ míní hlavní ekonom Generali Investments CEE Rodomír Jáč. 

Ceny stavebních prací podle odhadů zrychlily meziroční růst na 5,5 procenta z předchozích 5,4 procenta. Proti loňskému květnu byly materiály a výrobky dražší o 4,1 procenta.

„Ceny v průmyslu v blízké době nečeká výrazný pokles, ale spíše stabilizace na současných meziročních tempech. Na své rostoucí trajektorii zůstanou ceny ve stavebnictví, které nadále budou trpět nedostatkem kapacity,“ uvedl analytik Komerční banky František Táborský. „Celkově očekáváme, že inflační tlaky v ekonomice zůstanou letos silné. Spolu s kurzem koruny budou jedním z hlavních důvodů, proč ČNB zváží ještě jedno zvýšení úrokových sazeb,“ dodal.

„Cenové indexy ukazují, že tlak na růst spotřebitelských cen zde ještě nějaký čas zůstane. Ceny v průmyslu a ceny v zemědělství s určitým zpožděním ovlivňují ceny spotřebitelské, které zajímají běžné lidi, a proto i centrální banku. Na druhou stranu indexy ukazují, že přehřívání ekonomiky ustupuje, takže i vzedmutí spotřebitelských cen bude jen dočasné,“ konstatuje také hlavní ekonom Next Finance Vladimír Pikora. Podle něho si to řada centrálních bankéřů přebere tak, že je třeba během léta ještě jednou zvýšit úrokové sazby.

„Já bych to tak ale nechápal. Letošní inflaci už ČNB neovlivní a ta v příštím roce se uklidní i bez zvýšení úrokových sazeb,“ dodává.

Mezi službami pro podniky zdražilo poradenství v oblasti řízení o 8,9 procenta, služby v zaměstnání o 7,8 procenta, pojištění a penzijní financování o 7,3 procenta, reklamní služby o 4,2 procenta a bezpečnostní služby o čtyři procenta. Zlevnilo skladování a podpůrné služby v dopravě.

V meziměsíčním srovnání se ceny v průmyslu zvýšily o 0,5 procenta, ceny zemědělských výrobců byly vyšší o 0,1 procenta a stavební práce zdražily proti dubnu o 0,4 procenta. Tržní služby pro podniky stagnovaly. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 21 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
včera v 06:36

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled