Ceny jídel, nealkoholických nápojů a točeného piva v restauracích vzrostly z listopadu na prosinec loňského roku zhruba o tři procenta. Při cenách jídel jde o několikakorunové rozdíly, u půllitru piva o 80 haléřů. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu. Restaurace musely od 1. prosince začít evidovat tržby elektronicky, současně se snížila sazba daně z přidané hodnoty pro stravovací služby z 21 na 15 procent.
Podle ČSÚ loni v prosinci ve srovnání s listopadem zdražila například svíčková na smetaně z průměrných listopadových 70,18 koruny za 100 gramů na 73,64 koruny, mírněji zdražil i guláš či vepřová pečeně. Za denní menu se pak v prosinci platilo 91,49 koruny namísto listopadových 89,30.
Od prosince zdražilo i pivo. Cena za půl litru točeného světlého ležáku stoupla z 32,61 koruny na 33,41 koruny a podobně zdražilo i výčepní pivo. Za dvě deci vína zaplatili hosté v restauracích v průměru asi o korunu a dvacet haléřů více.
Že zdražení se zavedením elektronické evidence tržeb přímo souvisí, je přesvědčen analytik společnosti Deloitte David Marek. Srovnal totiž loňský vývoj s jinými roky. „V prosinci se ceny za jídlo v restauracích obvykle nemění,“ upozornil.
Přesto nezdražily po zavedení EET úplně všechny restaurace. ČSÚ upozornil, že v prodejnách rychlého občerstvení ceny stagnovaly nebo i klesly. Cena hamburgeru zůstala celoročně na 75 korunách, párek v rohlíku zlevnil o 33 haléřů a čtvrtka grilovaného kuřete byla levnější o 23 haléřů.
EET začala loni 1. prosince pro hotely a restaurace, tržby nyní eviduje 46 400 podnikatelů. Řada restaurací, které zdražily, to zdůvodňovala vyššími náklady za pokladny, software a poplatky. Od 1. března by se mělo do EET připojit zhruba čtvrt milionu maloobchodníků a velkoobchodníků.
ČSÚ sleduje ceny jídel a nealkoholických nápojů zhruba u 70 stravovacích zařízení, výstup ze zjištěných dat slouží ministerstvu práce a sociálních věcí ke každoročnímu stanovení sazeb cestovních náhrad. Ceny alkoholických nápojů ČSÚ sleduje v rámci spotřebního koše pro stanovení inflace.
