Remoska patří mezi výrazné české vynálezy a v neděli oslaví 55 let existence. Její ochranná známka byla zapsána 21. července 1964. Malá přenosná elektrická pečící mísa či pánev vaří, peče, smaží, dusí i opéká a připravit se v ní dá téměř cokoli. Mezi přednosti remosky patří jednoduchá obsluha i údržba, nízká spotřeba energie a dlouhá životnost.
I když remoska čelila v minulosti svému konci, lidé ji dodnes používají. Výhodou je její jednoduchost. Do pečicí mísy stačí dát příslušné suroviny, přiklopit topné víko a o nic moc se dál nestarat. V troubě se tak dá připravit široká škála jídel: od zeleniny přes maso až například po bábovku.
Model prošel několikrát úpravami, podstata zařízení ale zůstává v podstatě stále stejná – jednoduchost. Nejnovější pečicí mísy se dnes již vyrábějí s teflonem a bez okénka.
Změna názvu
Za vznikem remosky stojí elektrotechnik Oldřich Homuta. V 50. letech navštívil Švédsko, kde si všiml elektrického hrnce, který sice uměl vařit, ale ne péct. Po návratu do Československa proto spolu s dalšími dvěma kolegy vymysleli inovaci tohoto spotřebiče. První prototypy budoucí remosky vznikly v letech 1953 až 1955.
Vynález byl zpočátku nazván počátečními písmeny příjmení „otců konstruktérů“ – HUT (Oldřich Homuta, Jindřich Uher a Antonín Tyburec). Později, v roce 1964, dostala pečicí mísa název podle podniku elektrovýroby Remos (Revize, Elektro, Montáže, Opravy, Servis). Remoska se nejdříve vyráběla ve Zdicích.
Její výroba se od roku 1957 nacházela v Kostelci nad Černými lesy, kde se do roku 1991 vyrobilo zhruba 1,5 milionu kusů. Po roce 1989 však produkce prudce klesla. Na trhu se totiž objevily jiné kuchyňské vychytávky, jako jsou například fritovací hrnce nebo mikrovlnné trouby.
Cesta na britský trh
Obnova slávy se datuje do roku 1994, kdy byla ve Frenštátu pod Radhoštěm založena společnost Remoska. Licenci na výrobu koupil technik Jiří Blažek vlastně náhodou, když se neúspěšně snažil pořídit náhradní díly ke staré remosce. První roky podnikání ale nebyly snadné. Po rozpadu trhu v socialistickém bloku a v době, kdy Češi prahli po západním zboží, bylo potřeba si znovu najít cestu ke spotřebitelům.
V roce 1999 firma začala investovat do nových technologií a získala licenci společnosti DuPont na použití teflonu. Díky tomuto spojení se „kouzelný kastrol z Beskyd“ ocitl i v katalogu světoznámé značky. Dosud bylo vyrobeno přes tři miliony remosek. V současnosti jde přibližně polovina výrobků na export, nejvíce do Británie.
Tam ji zpopularizovala lady Milena Grenfellová-Bainesová, která je jedním z dětí zachráněných sirem Nicholasem Wintonem. Když totiž zjistila, že remosku v Británii nikdo nezná, domluvila přímo s českým výrobcem, že mu pomůže proniknout na tamní trh. Dáma zvaná „Lady remoska“ vydala i příslušné kuchařky. V roce 2001 institut Good Housekeeping, který vydává v Británii stejnojmenný časopis, udělil remosce cenu za nejlepší výrobek roku.
