Rekordním tempem klesá počet lidí, kteří mají potíže se splácením dluhů

Příznivý stav českého hospodářství a nízká nezaměstnanost vedou k tomu, že klesá počet lidí, kteří mají potíže se splácením dluhů. Z údajů, které v pátek zveřejnily Bankovní a Nebankovní registr klientských informací, vyplývá, že příznivý trend pokračuje už 14 čtvrtletí v řadě, nyní ale nabral rekordní tempo.

Počet lidí, kteří mají problém se splácením dluhů na spotřebu, se letos ve třetím čtvrtletí meziročně snížil o 60 tisíc na 211 tisíc. Počet těch, kteří nespláceli úvěry určené na bydlení, dosahoval 17 837, tedy meziroční pokles o 4,4 tisíce. 

Objem ohroženého dluhu tak klesl o 5,3 miliardy na 31,2 miliardy korun. Do tohoto dluhu se počítají úvěry, u kterých nebyly zaplaceny tři po sobě následující řádné splátky nebo byly zesplatněny (poskytovatel půjčky zrušil dlužníkovi výhodu splátek a požadoval dluh v plné výši k určitému datu zpět, včetně veškerých úroků z prodlení a dalších sankcí).

Počet lidí, kteří nezvládají splácet hypotéky a úvěry ze stavebního spoření, klesá už 14 čtvrtletí v řadě. (…) Ve třetím čtvrtletí 2019 se jejich počet snížil meziročně dokonce o pětinu. Za posledních pět let se tak počet lidí, kteří nezvládali splácet úvěry na bydlení, snížil o celou polovinu.
Lenka Novotná
výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací

Klesá také počet těch, kteří nejsou schopní splácet své úvěry na spotřebu. Meziročně se počet těchto klientů snížil o 22 procent, tedy o 60 tisíc. 

„Předpokládáme, že pokles počtu lidí, kteří nesplácí své krátkodobé úvěry, může ještě nějakou dobu pokračovat, ovšem velký prostor pro další snižování není. Zastavení tohoto trendu indikuje objem ohroženého dluhu, který stále klesá, ale pomaleji než dříve,“ řekl výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací Jiří Rajl.  

Nejhůře splácejí své úvěry mladí lidé

Z údajů registrů vyplývá, že nejrizikovějšími klienty jsou pro banky a ostatní finanční instituce obecně mladí lidé do 24 let. Naopak nejlepšími klienty, z pohledu schopnosti splácet své závazky, bývají třicátníci a čtyřicátníci.

Situace se přitom liší podle toho, zda se jedná o úvěry na bydlení, nebo o úvěry na spotřebu. „U úvěrů na spotřebu jsou mladí lidé jednoznačně nejrizikovější skupinou. Jeden nebo více svých úvěrů na spotřebu řádně nesplácí necelých 15 procent klientů do 24 let a celková nesplácená částka dosahuje šest procent celkového dluhu této věkové skupiny,“ uvedl Rajl.

U úvěrů na bydlení je situace o něco komplikovanější. Mladí lidé do 24 let mají sice v rámci věkových skupin nejvyšší míru delikvence – své úvěry nesplácí tři procenta z nich – ale podíl nespláceného dluhu u nich není tak vysoký jako u jiných věkových skupin. Lidé do 24 let nesplácejí 0,67 % objemu dluhu na bydlení, u lidí mezi 45 a 54 lety činí objem nespláceného dluhu 0,69 %. U lidí nad 55 let dosahuje dokonce 1,5 procenta celkového dluhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 14 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 17 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
29. 6. 2026Aktualizováno29. 6. 2026

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
29. 6. 2026

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
29. 6. 2026

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
29. 6. 2026

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled