Řečtí poslanci schválili další škrty. Neodradil je ani stotisícový dav

Atény - Navzdory bouřlivým demonstracím prohlasoval řecký parlament jen těsnou většinou úsporný balík škrtů a vyšších daní. Ten má pomoci uvolnit další mezinárodní finanční pomoc a odvrátit tak bankrot řecké ekonomiky těžce postižené krizí. Řecko tím vyhovělo svým věřitelům, kteří zemi nabízí 31,5 miliardy eur jako další část záchranného úvěru. Jedné z nejmohutnějších demonstrací, kterou do centra Atén svolali odpůrci reformy, se zúčastnilo na sto tisíc lidí.

Balík byl schválen jen těsnou většinou poslanců ze socialistické strany PASOK a Nové demokracie (ND) premiéra Antonise Samarase. Po hlasování bylo oznámeno, že PASOK vyloučil ze strany šest svých poslanců a ND jednoho za to, že úsporné opatření při hlasování nepodpořili. Křehká vládní většina má po tomto kroku v parlamentu už jen převahu 169 ze 300 křesel.

Antonis Samaras, řecký premiér:

„Budu bojovat, abychom mohli získat víc než 31 miliard eur na pokrytí našich závazků a splacení části dluhů. Dnes řešíme všechno jedním krokem, a to je, i když to někteří neradi slyší, pravá revoluce.“

Pokud by poslanci neschválili program úspor ve výši 13,5 miliardy eur, porušili by podmínky věřitelů, kteří mají zemi poskytnout další část z dohodnutého záchranného úvěru. Jde o 31,5 miliardy eur (téměř 795 miliard korun), bez nichž se Atény neobejdou. Pokud by tyto peníze Řecko nedostalo, hrozba odchodu z eurozóny by začala nabývat konkrétních obrysů, stejně jako státní bankrot.

Soňa Dorňáková Stamu, spolupracovnice ČT v Řecku:

„Podle premiéra Samarase vzkvétá v Řecku naděje na to, že se začne oživovat ekonomika. Veřejnost nicméně nemá takový pocit, protože ten nový balíček přináší opravdu velice razantní škrty, které negativně dopadnou především na slabé vrstvy společnosti – a to od 1. ledna příštího roku, ale některá opatření budou platit i zpětně. Společnost je velice nespokojená.“

V centru Atén proti novému balíčku úspor demonstrovalo asi 100 tisíc lidí. Původně pokojná demonstrace se zvrhla v násilí, když policie použila slzný plyn a vodní dělo proti demonstrantům, kteří na zaplněném náměstí házeli zápalné bomby a kameny. V zemi ve středu pokračovala dvoudenní generální stávka, která od úterý narušovala dopravu, zdravotnictví, školství a další služby po celé zemi.

Míra nezaměstnanosti opět na rekordu

Jen den po schválení balíčku škrtů a masových demonstracích přinesl řecký statistický úřad nové informace o řecké nezaměstnanosti. Ta stoupla v srpnu na nové maximum 25,4 procenta z červencové revidované úrovně 24,8 procenta. Nezaměstnanost v zemi trpící dluhovou krizí a dlouhým ekonomickým propadem je tak více než dvojnásobná proti průměru zemí eurozóny, kde v září její míra vystoupila na nové maximum 11,6 procenta.

Pavla Smetanová, spolupracovnice ČRo v Řecku k nezaměstnanosti:

„Je to katastrofa. Nejvíc nezaměstnaných je totiž mezi mladými lidmi, kteří úplně ztrácejí optimismus a chuť do života. Vědí, že před sebou nemají žádnou pořádnou budoucnost. Pořád se škrtá, ale není možné nastartovat tu ekonomiku tak, aby lidé mohli opět začít podnikat. Mladí často pracují zdarma, jen proto, aby si to mohli napsat do životopisu.“

Nezaměstnanost v Řecku přitom bude s poklesem ekonomiky pravděpodobně dál narůstat. Institut pro výzkum práce, který je součástí největšího řeckého odborového svazu zaměstnanců v soukromém sektoru GSEE, v srpnu předpověděl, že v příštím roce se vyšplhá na 28 až 29 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Spotřeba energií roste navzdory zdražování na trhu

Kvůli válce s Íránem v prvním pololetí vzrostly velkoobchodní ceny na energetickém trhu – u plynu o více než polovinu, u ropy o pětinu. Ve stejném období stoupla také spotřeba plynu i elektřiny asi o tři procenta. Více energií odebíraly domácnosti i podnikatelé, analytici v tom vidí důkaz ekonomického oživení. Zároveň upozorňují na pomalejší plnění zásobníků plynu než v minulých letech, a to po celé Evropě. V těch tuzemských je momentálně 64 procent. Podle resortu průmyslu by ale v zimě mělo být suroviny dost.
před 10 hhodinami

Na opravy silnic kraje příspěvek od státu nedostanou, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) potvrdil, že kraje příští rok nedostanou ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) peníze na opravy silnic nižších tříd. Regiony podle něj mají na účtech na opravy peněz dost z rozpočtového určení daní. Pravidelnou podporu dostávaly kraje od roku 2015, to bylo ale podle premiéra jen něco navíc. O postoji vlády v uplynulém týdnu informoval liberecký hejtman a předseda komise Rady Asociace krajů ČR pro dopravu Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Systém penzí letos zřejmě skončí s nižším přebytkem, než se očekávalo

Ministerstvo práce a sociálních věcí zpřesnilo odhady a očekává, že systém penzí letos nakonec skončí zhruba s desetimiliardovým přebytkem. Původní predikce resortu přitom počítala s výrazně vyšší částkou – kolem dvaceti miliard korun. Konečnou bilanci ale může ještě ovlivnit třeba to, jak se promítne schválené snížení záloh pro živnostníky. To platí od července.
15. 8. 2026

Kvůli suchu bude ovoce menší a poškozené, hlásí pěstitelé

Některé ovocné plody budou kvůli suchu menší, mohou mít také popálené slupky, týká se to hlavně jablek a hrušek, uvedl předseda Ovocnářské unie České republiky Martin Ludvík. Podle unie poškození snižuje kvalitu ovoce a nejvíce trpí sady na jižní Moravě. Úrodě škodí i hmyz, který v normálních podmínkách ovocnářům naopak pomáhá.
15. 8. 2026

VideoFarmářům chybí voda i krmivo pro dobytek, někteří snižují stavy

Někteří farmáři se kvůli suchu potýkají s nedostatkem vody a krmení pro dobytek. Podobné problémy řeší velká část Evropy – krmiva je proto na trhu méně a jeho cena roste. Hospodářům, jako je Jiří Kunc, hrozí, že budou muset stavy dobytka postupně snižovat. Už dnes má ve stáji o dvacet kusů méně, aby zvířata uživil. Krávy navíc nemají co spásat a zimní zásoby krmení jim teď hospodář dát nemůže.
14. 8. 2026

Trump zavedl až stoprocentní cla na drony

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal výnos, který zavádí až stoprocentní cla na dovoz bezpilotních letounů a jejich součástí. Na drony dovážené z Evropské unie a některých dalších zemí se bude vztahovat 15procentní clo. Bílý dům krok zdůvodňuje národní bezpečností a snahou snížit závislost Spojených států na zahraničních dodavatelích.
14. 8. 2026

„Je to neopravitelné“. Novela stavebního zákona v Senátu zřejmě narazí

Rozsáhlé změny v povolování staveb nespíš neprojdou Senátem. Čtyři desítky členů horní komory se totiž kloní k zamítnutí novely stavebního zákona, řada dalších pak k jejím úpravám, vyplývá ze zjištění ČT. Zamítnutí doporučuje i trojice výborů, která se předlohou ve středu zabývala. Návrh, který zavádí jeden centrální úřad, cílí na zrychlení a zefektivnění stavebního řízení. Podle opozičních senátorů má ale zákon řadu nedostatků. Vadí jim i to, že jde o poslanecký návrh.
13. 8. 2026

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
12. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.