Rafaj rezignuje na funkci šéfa antimonopolního úřadu. Skončí počátkem prosince

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Rafaj předal ve středu prezidentu Miloši Zemanovi rezignaci na svou funkci. Z čela úřadu se rozhodl odstoupit k 1. prosinci. Sdělil to prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

Zeman, který Rafaje přijal na zámku v Lánech, mu poděkoval za vykonanou práci a popřál mu úspěch v dalším působení v jiných oblastech. Rafajovo odvolání prezidentovi navrhovala vládní koalice. Šéf ÚOHS v poslední době čelil kritice například kvůli tomu, jak jeho úřad postupoval v tendru na nový mýtný systém.

Rafaj trvá na tom, že se nedopustil žádného jednání, kterým by ohrozil nestrannost a nezávislost rozhodování a znevážil svou funkci. V prohlášení zaslaném ČTK Rafaj dále uvedl, že se on a jeho rodina stali terčem vykonstruovaných a nepravdivých obvinění, která byla následně publikována v různých médiích.

Rafaj hovoří o osobní mstě

„Považuji to za výsledek osobní msty některých zadavatelů, kteří nedokázali přijmout nezávislé rozhodnutí úřadu,“ uvedl. K rezignaci se podle prohlášení rozhodl proto, aby „nadále neposkytoval záminku pro útoky proti úřadu, a nedopustil tak další snižování jeho autority a zcela nespravedlivé znevažování práce desítek kvalitních odborníků na soutěžní právo, veřejné zakázky, veřejnou podporu i významnou tržní sílu“.

Rafaj podle Ovčáčka v rezignaci uvedl, že se rozhodl ke dni 1. prosince 2020 odstoupit z funkce předsedy ÚOHS. Zemanovi v ní zároveň poděkoval za podporu, kterou mu vytrvale projevoval. „Po celých 11 let mého působení v čele úřadu jsem se snažil tuto důvěru nezklamat a svou funkci jsem vykonával nestranně a nezávisle, jak to od předsedy významného ústředního správního úřadu požadují právní předpisy i veřejnost,“ dodal Rafaj.

„Prezident republiky poděkoval Petru Rafajovi za vykonanou práci a popřál mu úspěch v dalším působení v jiných oblastech,“ uvedl Ovčáček.

Rafaj stojí v čele ÚOHS druhé období, šestiletý mandát mu měl vypršet v červenci příštího roku a podle zákona už potřetí být jmenován nemohl. 

K odvolání vyzývali Babiš i Hamáček

K Rafajovu odvolání už dříve prezidenta vyzvali premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). O návrhu na odvolání jednali oba na schůzce s prezidentem počátkem září. Zeman se posléze s Rafajem sešel, výsledek schůzky ale Hrad nekomentoval.

K Rafajovu odvolání vyzvaly neziskové organizace na jednání protikorupční rady vlády a také Ústecký či Liberecký kraj.

Rafaje by mohl z čela úřadu odvolat prezident republiky na návrh vlády, ovšem jen tehdy, pokud nevykonává funkci po dobu delší než šest měsíců, narušuje závažným způsobem důstojnost své funkce či nezávislost a nestrannost úřadu.

Podle médií by mohl být Rafajovým nástupcem dosavadní náměstek ministra vnitra Petr Mlsna. Podle Lidových novin prosazuje Mlsnu do čela antimonopolního úřadu Hrad a shoda na něm je i mezi představiteli vládní koalice.

Rafaj měl podle opozice skončit už dávno

Rafaj měl podle opozičních stran v čele úřadu skončit už dříve vzhledem ke ztrátě důvěryhodnosti. Strany žádají transparentní výběr jeho nástupce.

„K odchodu jsme ho vyzývali už před rokem. Je dobře, že skončil, i když s velkým zpožděním,“ napsal agentuře první místopředseda ODS Zbyněk Stanjura. Také Piráti v prohlášení uvedli, že na skandály kolem Rafaje upozorňovali už od loňského července. „Nástupce předsedy ÚOHS by měl projít veřejným výběrovým řízením, což je náš dlouhodobý požadavek vůči vládě a premiérovi. Vláda se může inspirovat na Slovensku, kde se předseda úřadu jmenuje na základě výběrového řízení, jehož součástí je veřejné slyšení kandidátů,“ uvedla strana.

Šéfa KSČM Vojtěcha Filipa informace o rezignaci nepřekvapily. „Odstoupení se dalo očekávat. Pokud jde o nového předsedu, je to věcí vlády a prezidenta. Myslím, že by to měl být člověk se zkušeností jak se státní správou, tak se soukromým sektorem,“ zmínil Filip. Předseda SPD Tomio Okamura uvedl, že Rafaj ztratil důvěru. „Jeho rezignace je logickým krokem,“ dodal.

Podle předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové měl Rafaj vzhledem k četným kauzám a ztrátě důvěryhodnosti skončit už dávno. „Nástupce by měl být vybrán zejména transparentně, hlavně by ale bylo potřeba změnit pravomoci předsedy úřadu tak, aby v oblasti veřejných zakázek, kde se točí miliardy, nebyla koncentrovaná tak velká moc do rukou jednoho člověka,“ uvedla. Pravomoci by měla vykonávat rada složená z několika lidí, což ale vyžaduje změnu zákona, dodala.

Také podle Pirátů zákon nepřiměřeně koncentruje moc v rukou jediného člověka. „Reforma by kromě dekoncentrace při rozhodování měla zajistit kvalitní metodickou podporu zadavatelům při zadávání zakázek. Metodiky a školení pro zadavatele by konečně připravoval stejný úřad, který kontroluje dodržování pravidel,“ navrhl místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal (Piráti).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

U mimounijních levných zásilek se v Česku za dva týdny vyměřilo clo ve výši 117 milionů

Celní správa České republiky eviduje za první dva týdny od zavedení nového cla téměř 470 tisíc levných zásilek ze zemí mimo Evropskou unii. Vyměřila na ně clo ve výši skoro 117 milionů korun. Nové clo na tyto zásilky nízké hodnoty zavedla EU od 1. července. Chce tak narovnat podmínky trhu, posílit kontrolu dováženého zboží a snížit objem zboží doručovaný do EU v malých zásilkách.
před 8 hhodinami

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
před 13 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
15. 7. 2026

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
15. 7. 2026Aktualizováno15. 7. 2026

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
15. 7. 2026

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
14. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.