Praha – Obce blízko Prahy začínají praškat ve švech, stávají se totiž stále častějším útočištěm Pražanů. Metropolitní zázemí podle Atlasu sociálně prostorové diferenciace České republiky přijalo v letech 1996 až 2007 kolem 50 až 70 procent pražských občanů z celkového počtu přistěhovalých. Oblíbenost blízkosti Prahy dokládá i fakt, že se nejvíce bytů na jednoho obyvatele postavilo v období 1996 až 2007 v Květnici, nacházející se v okrese Praha-východ.
Statistiky dokládají trend posledních let, kdy lidé dávají přednost spíše okolí velkých měst než jejich centru. K největší průměrné roční migraci dochází v okresech Praha-západ, Praha-východ, Beroun a Brno-venkov. Zajímavý vývoj však nabírá stěhování mladých mezi 20 až 34 lety, kteří se chovají jinak než ostatní věkové skupiny lidí. Jejich záběr je totiž širší a často si vybírají destinace dále od metropole, než tak činí starší lidé.
Většina obyvatel stěhujících se do obcí v zázemí města si uchovává velkou část aktivit v Praze, což vede ke zvyšující se dojížďce za prací, službami či přáteli a příbuznými. To však doprovází zvýšená automobilová doprava mezi městskými centry a jednotlivými obcemi. Typickým příkladem je jihovýchodní část Prahy, jejíž silnice pravidelně postihují v ranní a večerní špičce dopravní kolony. Jen pro porovnání – oproti roku 1990 narostl v roce 2005 na úseku silnice Jesenice-Sulice počet aut dokonce o 350 procent.
Stále oblíbenější je okolí Českých Budějovic
Mezi dynamicky rostoucími regiony je třeba vyzdvihnout nejen okolí Prahy, ale i třeba České Budějovice. Jiná situace se odehrává kolem Brna nebo Ostravy, do jejichž okolí se lidé stěhují čím dál míň, doplňuje jeden z autorů atlasu Martin Ouředníček.
Češi mění své návyky v dojíždění do zaměstnání také v rámci republiky, což souvisí se zásadními proměnami v centrech práce a zaměstnaností v regionu. Například v městech s vysokou mírou nezaměstnanosti, jako je Děčín, Ústí, Most nebo Krnov, lidé stále častěji vyjíždí za prací mimo město. Naopak místy nových pracovních příležitostí se staly průmyslové zóny, mezi které patří Čestlice, Modletice nebo Rudná. Zvyšuje se také počet lidí dojíždějích do příhraničních oblastí s tržnicemi – Potůčků, Hory sv. Šebestiána či Cínovce.
Atlas sociálně prostorové diferenciace České republiky
Nový Atlas sociálně prostorové diferenciace obsahuje 37 tematických map, které seznamují s charakterem českých obcí, mnohdy i do těch největších detailů. Mapy zobrazují tradiční témata, jako například míru nezaměstnanosti, věkovou strukturu obyvatelstva nebo dojížďku za prací, ale také informace o rozpočtech obcí, sociálních dávkách a vybavenosti lékařskými službami.
Na zrodu atlasu se podílely výzkumný tým Urbánní a regionální laboratoře a Geografická knihovna Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Autoři využili hlavně data Českého statistického úřadu a ministerstva práce a sociálních věcí.
