Pražská burza si po rychlém startu udržela slabý růst

Praha - Po dvou dnech propadu, který způsobilo prohloubení světové finanční krize po pádu americké investiční banky Lehman Brothers, dnes pražská burza zažila prudký start. Oživení trhu mělo na svědomí rozhodnutí amerického Fedu podpořit největší americkou pojišťovnu American International Group (AIG), která se ocitla ve vážných problémech. Hlavní index PX zahájil obchodování růstem 5,79 procenta. Optimismus investorů však během dne postupně opadal a obchodování uzavřela na růstu 1,71 procenta. Podobný scénář je k vidění na většině akciových trhů ve vyspělém světě.

Zatímco ráno posilovaly všechny tituly hlavního pražského trhu, odpolední situace už byla zcela odlišná. Největší propad zaznamenaly akcie developera ORCO, obchodování bylo ukončenove ztrátě víc než 17 procent. Růst neudržel ani jeden z největších „propadáků“ úterního obchodování - těžařská společnost NWR.

Trhy posilovaly díky pomoci Fedu pojišťovně AIG 

Příčinou dnešního ranního optimismu na trhu bylo oznámení americké centrální banky (Fed), která se rozhodla hodit záchranný kruh největší americké pojišťovně American International Group (AIG). Americká vláda v rámci plánu záchrany poskytne problémové pojišťovně úvěr ve výši 85 miliard dolarů. Výměnou v ní převezme 79,9 procenta akcií a bude mít vliv na řízení podniku.

Moskva předčasně ukončila obchodování 

Podobný scénář jako v Praze byl dnes k vidění na většině trhů. Výjimku tvořil například ruský trh, který se dnes z červených čísel vůbec nedostal. Kvůli silnému propadu dnes raději moskevské burzy před polednem ukončily obchodování. Situaci zhoršují problémy bank, které začínají pociťovat nedostatek likvidity. Ruské ministerstvo financí se však rozhodlo podpořit bankovní systém.

Analytik Jan Langmajer vidí za problémy ruského trhu dva specifické faktory. Jedním z nich je výrazný propad cen komodit. „Většina akcií, které se v Rusku obchodují, je navázána na komodity. Jsou to těžební, ropné nebo plynařské společnosti,“ vysvětlil. Druhou příčinou je podle něj narůstající politická izolace Ruska v souvislosti s jeho postupem v Gruzii. „Institucionální prostředí se v Rusku zhoršilo a investoři ho přestávají vnímat jako standardní rozvinutý finanční trh,“ míní Langmajer.

Ceny ropy zastavily pokles

Klesat dnes přestaly komoditní trhy. Cena ropy dnes přestala po dvou dnech padat a barel referenčního typu West Texas Intermediate se vrátil k 95 dolarům. Severomořská ropa Brent zdražila na téměř 93 dolarů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...