Pokud nepřispěje stát, není jiná možnost, než Důl Paskov uzavřít

Praha – Generální ředitel OKD a zároveň výkonný ředitel NWR Ján Fabián dal v Otázkách Václava Moravce jasně najevo, že společnost nepočítá s tím, že by těžba v Dole Paskov pokračovala po roce 2014. Společnost není ochotná přistoupit na žádnou jinou variantu, pokud ji nebude spolufinancovat stát. Fabián tak odmítl návrh prezidenta Miloše Zemana a premiéra v demisi Jiřího Rusnoka, kteří se na sobotní schůzce v Lánech dohodli usilovat o prodloužení těžby nejméně do roku 2016, ovšem bez přispění státu.

„Při současných cenách uhlí a při očekávané ekonomice Dolu Paskov musíme přijmout rozhodnutí, že do konce roku 2014 musíme Důl Paskov uzavřít,“ zopakoval Fabián v Otázkách Václava Moravce. To je podle něj jediná varianta, na které se představenstvo společnosti OKD, kterou vlastní NWR, shodlo. 

„Jakákoli varianta nad rámec roku 2014 – fungování dolu ve formě sociální těžby, za podpory státu nebo regionálních institucí nebo odborů - může být uskutečněná jen tehdy, když se někdo bude spolupodílet na těžbě,“ dodal Fabián. 

Jenže to právě vláda v demisi nechce. Na úterní schůzce u prezidenta Zemana chce přinést Rusnok na stůl variantu, že by těžba v Dole Paskov pokračovala až do roku 2016. Stát by ale na provoz nedal peníze, pouze by ho podpořil různými opatřeními, například v otázce politiky zaměstnanosti apod. „Na tuto variantu nemůžeme přistoupit z jednoho důvodu, když máte ztrátové podnikání, nemůžete ho uměle natahovat,“ odmítl ale tuto možnost Fabián.

Důl Paskov v číslech:

4 300 Kč - náklady na vytěžení 1t uhlí v Dole Paskov
2 750 Kč - průměrná cena 1t uhlí (1. pol. 2013)
1,5 miliardy korun - roční ztráta Dolu Paskov
1,2 miliardy korun - náklady na uzavření

V Dole Paskov pracuje zhruba 3 000 lidí, přičemž 2 500 je vlastních zaměstnanců OKD a 500 pracuje pro dodavatelské firmy.

Ján Fabián
Zdroj: ČT24

Až 1 400 lidí bez práce?

Společnost OKD už vypracovává plán, jak bude vypadat útlum a případné propouštění lidí. To by mělo stát přes miliardu korun. Na technické ukončení těžby v dole by podle Fabiána mělo jít 500 milionů korun, 700 milionů pak chce dát společnost na sociální program.

Až 700 lidí by se podle Fabiána mohlo přesunout na jiné doly OKD v regionu. Jiní zase mají odejít do předčasného důchodu a několik stovek zaměstnanců si OKD ponechá i po roce 2014 přímo na Dole Paskov – ti by měli zajištovat technický útlum.

O práci by i tak ale mohlo přijít 1 200 až 1 400 lidí. Ředitel přitom ujistil, že tito lidé mají už teď jistotu, že dostanou 28 následujících měsíčních platů (16 platů za práci do konce roku 2014 + 12 platů jako odstupné).

Jenže Jaromír Pytlík, šéf hornických odborů, tvrdí něco jiného - podle kolektivní smlouvy prý 12násobné odstupné dostanou pouze zaměstnanci, kteří odpracovali pro společnost 15 let. Ostatní dostanou jen odstupné ve výši 7 měsíčních platů.

NWR plánuje prodat koksovny

Majitel OKD, společnost NWR, chce svou finanční situaci řešit také prodejem Ostravsko-karvinských koksoven OKK. Těžební gigant se jich chce podle Fabiána zbavit do konce letošního roku. Jednání se zájemci jsou ve finální fázi. Součástí smlouvy má být taky závazek odebírat určité množství uhlí od OKD.

Už v úterý by měl o situaci v Dole Paskov jednat s manažery OKD a společností NWR prezident Zeman. Schůzky se budou účastnit i premiér v demisi Jiří Rusnok a odstupující ministr průmyslu a obchodu Jiří Cienciala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoSkopeček vyzval ke konsolidaci. Schodky minulé vlády nepřekročíme, řekl Vondráček

Začala jednání o státním rozpočtu na příští rok. „Samozřejmě ministři musí kopat za své resorty, ale musíme plnit programové prohlášení, ve kterém říkáme, že chceme směřovat k vyrovnané bilanci,“ poznamenal předseda Svobodných Libor Vondráček (klub SPD) v Událostech, komentářích. „Schodky minulé vlády ale rozhodně nepřekročíme,“ dodal. Ke konsolidaci veřejných financí vyzval místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). „Nicméně vláda si rozvolnila rozpočtová pravidla,“ upozornil a doplnil, že toto rozhodnutí kritizují i experti. „Už to není jen spor mezi opozicí a vládou,“ řekl. O jednání o rozpočtu hovořili také komentátor Reflexu Viliam Buchert a redaktorka Seznam Zpráv Tereza Povolná. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 39 mminutami

Trump pozastavil na tři dny zavedení 50procentních cel na kanadské zboží

Americký prezident Donald Trump v noci na středu pozastavil plán na uvalení padesátiprocentního cla na širokou škálu kanadských produktů. Dočasné odložení cel potrvá tři dny, oznámil prezident na síti Truth Social. Rozhodl se tak po úterním telefonickém jednání s kanadským premiérem Markem Carneym. Informovaly o tom světové agentury. Nová cla měla vejít v platnost ve středu. Carney později řekl, že v jednáních mezi oběma zeměmi zbývá vykonat ještě mnoho práce.
05:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoPiráti by v příštím roce chtěli schodek rozpočtu pod 300 miliard, říká Hřib

„Já bych prosazoval deficit, který by byl menší než předchozí (letošní) rok. To znamená – bavili bychom se o tom, že by to muselo být po třemi sty miliardami,“ sdělil v úterním Interview ČT24 ke státnímu rozpočtu na příští rok předseda Pirátů Zdeněk Hřib. „Pokud bychom se bavili o tom, jakým způsobem deficity začít krotit, tak je nutné mít odvahu dělat nějaké kroky, které bude nutné také vysvětlovat, což je jedna z věcí, co by měl politik dělat,“ doplnil s tím, že prostředky by šlo získat třeba omezením dotací pro velké zemědělské podniky. Ušetřit by dle něj stát mohl také vstupem do mechanismu směnných kurzů ERM II. Zmínil rovněž zdanění tichého vína či legalizaci konopí. Hřib v pořadu moderovaném Danielem Takáčem hovořil také o hospodaření krajů a obcí či o volebních preferencích Pirátské strany.
před 1 hhodinou

Zemědělství dostane o stovky milionů víc, řekl Šebestyán po schůzce se Schillerovou

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) během úterý jednala s ministry o podobě jejich rozpočtových kapitol pro rok 2027. Sérii schůzek zahájil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Následně dorazili ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé), šéf resortu školství Robert Plaga (za ANO), ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO), ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) či ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), který sdělil, že stát i v příštím roce převezme veškeré poplatky za podporované zdroje energie. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by schodek příští rok měl být významně pod 400 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoUbývá lidí spořících ve třetím pilíři, pomoct můžou chystané změny

Na stáří si ve třetím pilíři ke konci letošního prvního pololetí spořily tři miliony a 873 tisíc lidí, což je méně než koncem loňska. Přilákat více účastníků do systému by mohly změny, které chystá vláda. Například pro střadatele do 29 let by se státní příspěvek nově měl navýšit na čtyřicet procent vkladu. Do 36 let by poté také mělo být možné třetinu naspořených peněz jednorázově vybrat. Kabinet dále počítá s nižšími poplatky pro banky, které jim lidé platí za správu. Změny by mohly platit od příštího roku.
před 12 hhodinami

Výbava pro školáky stojí tisíce. Rodičům pomáhají obce, školy i sbírky

Školáci se za dva týdny vrátí do lavic, rodiče proto už postupně pořizují jejich výbavu. Každý pátý očekává, že za začátek školního roku utratí přes pět tisíc korun. Vyplývá to z průzkumu České bankovní asociace. Začátek školního roku patří pro rodiny k finančně náročnějším obdobím. Podle ekonomky Lindy Kunertové mohou rodiny v obtížné situaci využít mimo jiné mimořádnou okamžitou pomoc. Čerpá ji ale výrazně méně domácností, než kolik by ji potřebovalo.
před 20 hhodinami

Do bateriových úložišť míří miliardy. Jejich rozvoj brzdí kapacita sítí

V Česku rychle přibývají bateriová úložiště, do nichž investoři vkládají miliardy korun. Za první pololetí se jich k síti připojilo téměř dvakrát více než loni za stejné období. Přibývá i velkokapacitních úložišť, která mohou pomáhat stabilizovat energetickou soustavu i vyrovnávat ceny elektřiny. Další rozvoj ale naráží na omezenou kapacitu sítí a množství rezervovaných, dosud nerealizovaných projektů.
17. 8. 2026

Nová pravidla EU mohou zdražit čokoládu. Afričtí pěstitelé kakaa se chystají na změny

Nová pravidla Evropské unie proti odlesňování přinesou změny v obchodování s kakaem ze západní Afriky, která zajišťuje zhruba 70 procent světové produkce. Nařízení, které začne platit na konci letošního roku, má zajistit, aby dovozci dokázali dohledat původ kakaa až ke konkrétní farmě a prokázat, že nebylo vypěstováno na půdě odlesněné po stanoveném datu. V Nigérii, která je čtvrtým největším producentem kakaa na světě, se pěstitelé a exportéři na nové požadavky připravují mimo jiné mapováním farem a zaváděním systémů pro sledování původu úrody. Podobný proces probíhá také v Pobřeží slonoviny a Ghaně, kde kakao pěstují statisíce drobných zemědělců často v odlehlých oblastech. Nová pravidla tak přispívají k větší dohledatelnosti kakaa v dodavatelském řetězci, jejich zavedení však pro producenty znamená také potřebu investovat do mapování, ověřování původu a digitálního sledování. To může zvýšit i cenu kakaa a potažmo čokolády.
17. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.