Praha – Košer potraviny se v dnešní době zařadily mezi sortiment, který už má na českém trhu své místo. Produkt od produktu se ale stále liší v dostupnosti. V současné době žije v České republice asi 7 tisíc Židů. Ryzí košer způsob stravování jich ale dodržuje menšina. Počet zájemců o košer produkty se tak odhaduje na několik desítek až několik stovek – od členů židovské komunity až po běžné spotřebitele, kteří vnímají košer jako symbol zdravé a vysoce kvalitní stravy, třeba i vegetariáni.
„Situace na trhu s košer potravinami je lepší, než bývala před 10 či 20 lety,“ potvrdil rabín Radomír Kučera. Slovo košer znamená vhodný nebo čistý a označují se jím potraviny vyrobené z přesně určených surovin zpracovaných daným způsobem. Zásady pocházejí z bible. Ta definuje základní kategorie potravin, které nejsou košer. „Můžeme nakupovat v normálních obchodech s tím, že máme seznam výrobků, které jsou schválené jako košer,“ dodal rabín.
Většina českých košer potravin jde na export
Seznam schválených potravin každoročně obnovuje rabinát židovské obce v Praze a je volně dostupný na internetu. Rozhodnutí o udělení košer certifikátu pak náleží jednotlivým rabínům nebo jejich zástupcům. V České republice se košer produkty vyrábějí jen omezeně, většina z nich jde navíc na export, zejména do Ameriky a do Izraele. „Výrobcům se vyplatí produkovat košer výrobky tam, kde to pro ně nepředstavuje nějaké velké náklady, protože řada výrobků je prakticky košer, jenom se o tom neví,“ podotkl Kučera. Stačí tak, když do továrny přijde rabín a potraviny zkontroluje, aby mohly být zapsány na seznam košer potravin.
Problém není sehnat například košer alkohol. Výhradní postavení na trhu s ovocnými destiláty má u nás vizovická likérka, která si udržuje tradici košer výroby už od roku 1934. Dnes vyprodukuje asi 100 tisíc lahví ročně. „Rodina Jelínků, majitelů a zakladatelů, byla židovská, oni už v té době košer slivovici dělali a my jsme se rozhodli pokračovat v této tradici jako tradici firemní,“ podotkl marketingový ředitel R. Jelínek, a. s., Zdeněk Chromý. Zároveň dodává, že každoročně 7 procent obratu dosahují právě košer výrobky. „Je to z našeho pohledu velice zajímavé číslo, přes 50 procent košer produkce se exportuje, největší odbyt je v USA a v Izraeli,“ dodal Chromý.
Výrobě košer vína musí být přítomen ortodoxní Žid
Jiná situace je například s výrobou českého košer vína. Na běžném trhu šlo dlouho o prakticky nedostatkové zboží. Židovská obec se musela spoléhat na dovoz. Dnes se u nás produkcí košer vína zabývají dvě vinařství, v severočeských Chrámcích a jihomoravských Mikulčicích. „Speciálně víno má i poměrně důležité postavení v rituálech v liturgiích,“ upřesnil Kučera. Na rozdíl od ovocných destilátů nebo piva se proto smí v průběhu výroby dotknout vína i nádob, ve kterých se uchovává, pouze ortodoxní Žid. Protože pravidla košer výroby nepřipouštějí žádné přídavky, jedná se o stoprocentní přírodní vína.
„Nejsme schopni vyrobit víc jak 2 800 litrů košer vína roční produkce, naprostou většinu si odebírají židovské obce na Moravě – v Brně a Olomouci,“ podotkl vinař Lubomír Dvořáček. Zbylou část produkce si vinařství nechává pro reklamní a soutěžní účely a pro drobný prodej. Košer v České republice stále nemá takovou podpůrnou kampaň jako například produkty bio. Čeští zákazníci si na nákup potravin vysoké kvality teprve zvykají, jejich zájem ale postupně roste.
