ODS navrhuje jednotný úřad pro výběr daní, cel a pojistného

Praha – Úsporu času, ušetření peněz a celkové zjednodušení - to si Občanská demokratická strana slibuje od navrhovaného sloučení zdravotních pojišťoven, finančních úřadů, celních úřadů a správ sociálního zabezpečení. Vše by měla zaštiťovat jediná instituce. Pokud návrh projde Parlamentem, mohly by nové úřady fungovat od roku 2014.

„Lidé ušetří čas, peníze a nervy. Omezí se administrativa,“ vysvětlil místopředseda ODS Petr Nečas s tím, že zamýšlené opatření není pro stát, nýbrž pro občany. Plán předpokládá sjednocení jak institucí, tak formulářů a placení daní, cel a pojistného na jeden účet. Nečas odhadl úspory díky sjednocení výběru a zrušení několika tisíc pracovních míst v řádu miliard korun. „Náklady budou v řádu stovek milionů korun,“ doplnil náměstek ministra financí Ivan Fuksa.

Podle návrhu ODS by ze stávajících zhruba dvou stovek finančních úřadů a 54 celních úřadů vznikla necelá stovka poboček krajských finančních úřadů. Ta část, která je nyní spravována OSSZ z hlediska výběru pojistného, by přešla na tyto pobočky. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) by podle návrhu nadále spravovala systém starobních, invalidních důchodů a pozůstalostních penzí. Současně by agenda zdravotních pojišťoven ve výběru pojistného přešla na tuto zhruba stovku krajských poboček finančních úřadů.

Petr Nečas

„Chceme, aby míra vymahatelnosti odvodů přesáhla 95 procent. Zároveň by to neměla být buzerující kontrola. Nová instituce přinese i změnu firemní kultury.“

Existoval by také jednotný formulář, který by se dal vyplňovat elektronicky. Odpadla by tak povinnost docházení na úřad v místě trvalého bydliště. Podobný systém již funguje v Irsku, Slovinsku či Nizozemí. Koncept byl rozpracovaný již za vlády Mirka Topolánka v roce 2006. „Na zelené louce vznikne ze stávajících čtyř nová instituce a měla by přinést i novou kulturu – vstřícnou, důsledně vymáhající, ale nikoli buzerující,“ zakončil Petr Nečas.

Podnikatelé návrh vítají

ČSSD v reakci pro agenturu ČTK obvinila ODS, že opsala koncept sociálních demokratů. „Integrace je součást oranžové knihy a našeho volebního programu zveřejněného před několika měsíci. ODS to pouze opsala,“ reagoval na návrh ODS místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Podnikatelé po jednotném inkasním místu pro platbu daní, cel a zdravotního i sociálního pojištění dlouho volají a plně jej podporují. „Integrace výběru daní přinese další vítané snížení časové a administrativní zátěže podnikatelů, kteří budou moci uskutečnit své platby na jednom místě. Podobný dopad by toto opatření mělo i na případné kontroly ve firmách, které by u nich prováděla již pouze jedna instituce a nikoliv celá řada různých úřadů,“ řekl prezident komory Petr Kužel.

ODS chce připravit 18měsíční rozpočet

Petr Nečas nadále uvedl, že Občanská demokratická strana navrhuje po letošních parlamentních volbách schválit státní rozpočet na rok 2010 s deficitem převyšujícím 200 miliard korun. Zároveň však hodlá během prvního pololetí příštího roku připravit 18měsíční rozpočet na druhé pololetí roku 2010 a celý rok 2011. Tento rozpočet bude reagovat na aktuální stav ekonomiky.

Některé návrhy ministra financí Eduarda Janoty, které předpokládají například škrty ve výdajích a zvýšení některých daní, by podle Nečase mohly být obsaženy v uvedeném 18měsíčním rozpočtu. Rozpočtové provizorium na rok 2010, které by mohlo nastat v případě neschválení rozpočtu, Nečas považuje za velmi nebezpečné zejména kvůli zastavení spolufinancování evropských projektů a komplikacím při vyplácení sociálních dávek.

  • Petr Nečas autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/848/84732.jpg
  • Daňové přiznání autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/744/74360.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
před 17 hhodinami

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
před 19 hhodinami

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
včera v 06:59

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
včera v 06:00

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
včera v 05:01

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Vláda bude denně určovat maximální cenu paliv

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projednala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Rozhodla o regulaci marží na 2,50 koruny u nafty i benzinu a snížení spotřební daně. Ta u nafty klesne o 2,35 koruny. U benzinu se daň měnit nebude. Kabinet také denně určí maximální cenu paliv, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření začnou platit od středy 8. dubna.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Rusko bude muset snížit těžbu ropy kvůli ukrajinským útokům, píše Reuters

Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část kapacit pro export této suroviny, řekly agentuře Reuters zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle nich zhruba pětina ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně. Peníze z prodeje ropy a plynu pomáhají Moskvě vést válku proti Ukrajině.
2. 4. 2026
Načítání...