Praha - I přes plánované zrušení zákona o významné tržní síle by obchodníci měli mít zakázáno prodávat zboží pod cenou, vracet některé zboží dodavatelům či od nich vybírat různé poplatky například na výrobu reklamních letáků. S těmito body počítají návrhy novel zákona o ochraně hospodářské soutěže a zákona o cenách, které jako náhradu za zákon o významné tržní síle vypracovalo ministerstvo průmyslu a obchodu společně s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Zdeněk Juračka návrh kritizoval, naopak výrobcům potravin se líbí.
Na vypracování zákona o významné tržní síle, který od loňského února reguluje vztahy mezi obchodníky a dodavateli, se podílela skupina poslanců ČSSD a normu podpořila Potravinářská komora. Obchodníci zákon kritizují a tvrdí, že je nekvalitní a poškodil jejich vztahy s dodavateli. Potravináři si naopak pochvalují, že po jeho zavedení se chování řetězců vůči nim zlepšilo.
Nový zákon už využila Potravinářská komora a některé potravinářské firmy, které si na počínání řetězců stěžovaly ÚOHS. Poté zahájil antimonopolní úřad správní řízení s některými obchodními řetězci, kterým hrozí za zneužití tržní síly pokuta až deset milionů korun nebo trest v hodnotě deseti procent z obratu.
Nyní byly připravované legislativní změny zveřejněny na internetových stránkách MPO a antimonopolního úřadu, přičemž veřejnost k nim může dát připomínky. Komentáře k připravovaným úpravám zákonů lze posílat ÚOHS do 7. května. Ihned poté se má rozběhnou běžný legislativní proces, který umožní zákon o významné tržní síle zrušit a nahradit jej úpravami zákona o ochraně hospodářské soutěže a zákona o cenách.
ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek
„Zákon o významné tržní síle byl terčem kritiky řady obchodníků, dodavatelů i odborníků, v některých svých pasážích ale pomáhá narovnávat podmínky na trhu. Do diskuze k připravovaným změnám legislativy proto chceme pozvat širokou veřejnost, abychom společně našli ta nejlepší řešení.“
Dlouhodobý prodej zboží pod cenou zapovězen
Podle navrhovaných změn například obchodníci nebudou dál smět prodávat zboží dlouhodobě pod cenou. „Výjimek je jen několik, a to při zavádění nového zboží do prodeje nebo při prodeji poškozených zásob či při sezónních výprodejích,“ vysvětlil mluvčí MPO Pavel Vlček. Novela také nadále počítá se zákazem vratek, tedy vracením zboží dodavateli těsně před nebo po vypršení data spotřeby. Zakázané jsou i platby, které přímo nesouvisejí s dodávaným zbožím. Obchodní řetězce například při otevírání nových obchodů po dodavatelích požadovaly finanční příspěvky na letáky. „Naopak zůstává povinnost platit faktury do 30 dnů,“ dodal mluvčí ministerstva.
„Potravinářská komora hodnotí tyto návrhy novel zákona o hospodářské soutěži i zákona o cenách pozitivně, protože jsou v nich skutečně zachovány zásadní části zákona o významné tržní síle,“ uvedla mluvčí Potravinářské komory Dana Večeřová. „Samozřejmě bychom byli raději, kdyby byl zachován zákon o významné tržní síle jako takový s případnou novelizací,“ dodala.
Obchodníci jsou opět zklamáni
Naopak Juračka dnes legislativní návrh kritizoval. „Jsem návrhem hluboce zklamán,“ uvedl Juračka, podle kterého se povinnosti převedené do zákonů o ochraně hospodářské soutěže a o cenách mají vztahovat takřka výhradně na obchodníky. Podmínkou pro uplatnění těchto paragrafů je totiž roční obrat nejméně pět miliard korun. Juračka upozornil, že takový obrat vykazuje jen velmi málo potravinářských firem. „Vypadá to, že potravinářská lobby, která je velmi silná, se bojí toho, aby se i na ně tento zákon vztahoval. Potírání nešvarů by ale mělo platit pro všechny účastníky trhu,“ podotkl.
Za doporučeními ke zrušení zákona o významné tržní síle a zapracování některých jeho částí do zákona o ochraně hospodářské soutěže stála podnikatelská rada, meziresortní komise tvořená zástupci ministerstev financí, průmyslu a obchodu a zemědělství a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Pro tuto variantu řešení se vyslovila také Národní ekonomická rada vlády a nezávislí odborníci.
V minulosti farmáři i výrobci potravin kritizovali zejména cenový nátlak obchodních řetězců, kdy jsou prý nuceni dodávat zboží na hranici výrobních nákladů. Nelíbilo se jim ani vybírání poplatků ze strany řetězců. Dodavatelé platili třeba za to, že vůbec mohou řetězci dodávat, za umístění zboží na lukrativní místo v obchodě či na reklamních letácích.
