Praha - Míra nezaměstnanosti v Česku poroste v příštím roce na 12 procent a dopady ekonomické krize se bez zavedení takzvaného kurzarbeitu, tedy plně placeného zkráceného pracovního týdne, a dalších opatření nijak nezmírní. Dnes to uvedlo vedení Českomoravské asociace odborových svazů (ČMKOS). Stát by díky kurzarbeitu mohl při záchraně 100 tisíc pracovních míst ušetřit až 16,7 miliard korun. Ekonomové jsou nicméně skeptičtí, stát podle nich na další výdaje nemá.
Čtyřdenní pracovní týden s plnou mzdou, kterou by dotoval stát, je podle vedoucího právního oddělení ČMKOS Víta Samka řešení, jež pomůže zachovat pracovní místa. „Toto opatření přinese také úsporu státních výdajů, jelikož dotovat pracovní místa je levnější než vyplácet podpory pro nezaměstnané a platit jim sociální a zdravotní pojištění,“ dodal Samek.
Podle výpočtů ČMKOS, které vycházejí z průměrné mzdy 23 600 korun, by stát dotoval jedno takové místo částkou 7 906 korun měsíčně. Při vyplácení podpory a zdravotního pojištění a při započtení ztráty na pojistném a dani u nezaměstnaného stát platí na jednoho takového člověka měsíčně 25 939 korun, tvrdí odboráři.
Podle Samka závisí míra státních úspor pomocí kurzarbeitu na výši mezd zaměstnanců krizí ohrožených podniků, a tedy rovněž na dotacích státu. „Při záchraně 100 tisíc pracovních míst, což je naší prioritou, by se ušetřilo státnímu rozpočtu 16,7 miliard korun za 11 měsíců,“ řekl předseda ČMKOS Milan Štěch.
Kurzarbeit je nesystémové řešení
Ekonomové ale mají k zavedení kurzarbeit výhrady. Považují ji za nesystémové řešení. „Tento způsob řešení nezaměstnanosti je spíše kontraproduktivní, nenutí firmy snižovat náklady a zefektivňovat svou výrobu, naopak zatěžuje státní rozpočet,“ míní šéfredaktor serveru Investujme.cz Petr Zámečník.
„Tím, že dotujete ty firmy, které přišly o zakázky, samozřejmě podporujete ty neúspěšné a trestáte ty úspěšné, které to ze svých daní budou hradit. Vy tím vytváříte nějaký precedens, že stát přijde, když se něco stane, a bude dotovat,“ uvedl ekonom Národohospodářské fakulty VŠE David Lipka. Mnohem lepším řešením by podle něj bylo, kdyby odbory firmám umožnily snižování mezd.
Nejen kurzarbeit, ale i další opatření
Odbory nechtějí po státu pouze zavedení kurzarbeitu, nýbrž navrhují i řadu opatření na aktivní boj proti nedostatku zakázek. „Mezi ně řadíme větší investiční činnost státu, a to i přes kraje a obce, a tím vyburcování i sdružených investic, do kterých by se zapojil i soukromý sektor. Týká se to především dopravní infrastruktury a bytové výstavby. A pak si myslíme, že program vzdělávání, který se osvědčil, by měl pokračovat,“ uvedl Štěch.
Státu ovšem svazuje ruce nutnost udržet deficit veřejných rozpočtů v rozumných intencích. Již nyní se zdá, že schodek bude činit přes 5 procent hrubého domácího produktu, za což Česko sklízí kritiku ze strany Evropské unie.
