Německá města mohou zakázat diesely, připustil soud. První omezení ohlásil Hamburk

Nahrávám video

Řidiči musí počítat se zákazy jízdy naftových aut v některých německých městech, rozhodl spolkový správní soud v Lipsku. Uvedl totiž, že tyto zákazy jsou právně přípustné. Zákazy jízdy by se neměly týkat dieselů splňujících normu Euro 6, všech ostatních ano. Města mají přihlédnout k přiměřenosti. Jako první zakáže jízdu dieselů v části města Hamburk, s uzavírkou dvou hlavních ulic počítá od konce dubna.

Podle ochránců životního prostředí z organizace Deutsche Umwelthilfe, která případ iniciovala, by se zákazy dieselů do budoucna mohly týkat až několika desítek měst, omezení budou zřejmě časově i místně omezené.  

V letošním roce by se podle organizace měly zákazy jízdy týkat aut normy Euro 4 a starších. Pro auta normy Euro 5 mají přijít příští rok. 

Limity škodlivin v gramech na ujetý kilometr – naftové motory
Zdroj: Wikipedia.org
  • Norma Euro 6 se zaměřuje zejména na emise oxidů dusíku u motorových vozidel. Od 1. září 2014 platí, že diesely nesmějí vykazovat emise oxidů dusíku vyšší než 80 mg na ujetý kilometr. Vozidla se zážehovým motorem pak mají tuto hranici 60 mg na kilometr.

„My jsme v každém případě šťastní a spokojení,“ řekl novinářům šéf Deutsche Umwelthilfe Jürgen Resch, podle něhož dal soud přednost zdraví občanů před možností pohybovat se ve špinavém autě. „Po tomhle rozsudku bude možné donutit automobilový průmysl, aby část svého zisku využil na to, že dieselové vozy budou vylepšeny, a my relativně rychle získáme čistý vzduch,“ je přesvědčen. Dnešek považuje za velký den pro čisté ovzduší v Německu.

Spolkový správní soud projednával dva případy, v nichž soudy nižší instance nařídily Severnímu Porýní – Vestfálsku a Bádensku-Württembersku, aby upravily plány čistoty ovzduší pro Düsseldorf a Stuttgart tak, aby tato města co nejrychleji začala dodržovat hraniční hodnoty pro oxid dusičitý (NO2). Soud ve Stuttgartu přitom konstatoval, že zákazy jízdy naftových aut jsou nejefektivnějším opatřením ke zlepšení čistoty ovzduší, a je k nim možné přistoupit bez dalších legislativních změn už nyní.

V článku dvě ústavy stojí, že ochrana zdraví musí být zaručena. Limity emisí platí, roky jsou porušovány a s ústavou se nemůžete dohadovat.
Remo Klinger
právník obžaloby

S tím v úterý vyslovil souhlas i německý nejvyšší správní soud, když dovolání týkající se dvojice měst odmítl.

Německá kancléřka Angela Merkelová (CDU) zdůraznila, že se úterní rozsudek Spolkového správního soudu o možných zákazech jízdy dieselových aut týká jednotlivých měst, a ne celé země. S městy i spolkovými zeměmi chce jednat. Z velké části politického spektra ale čelí kritice, že její laxní politika, pokud jde o ochranu ovzduší, umožnila, aby situace došla tak daleko. Tlak roste i na automobilový průmysl.

„Jde o jednotlivá města, v nichž je ještě potřeba udělat více, ale nejde skutečně o celé území a všechny majitele aut v Německu,“ řekla Merkelová. 

 V řadě dalších měst podle ní bude možné maximální limity oxidu dusičitého (NO2) splnit poměrně rychle. „A pak jsou některá města, která mají zvláštní problémy, a tady se podíváme, jak máme jednat,“ poznamenala s tím, že ji verdikt utvrdil v tom, že aktuální opatření německé vlády jsou cestou správným směrem. 

Šéfka strany Levice Katja Kippingová na Twitteru uvedla, že rozsudek dokládá, jak lehkovážně vláda postupovala. Obce a občané podle ní nesmějí nést následky špatné průmyslové politiky. „Automobilový průmysl musí platit,“ uvedla. Technické úpravy starších dieselů na náklady automobilek požaduje také Simone Peterová ze strany Zelených. A stejně to vidí i svobodní demokraté (FDP), podle nichž softwarové i hardwarové úpravy automobilů nesmějí platit jejich majitelé ani daňoví poplatníci.

Německá kancléřka Angela Merkelová
Zdroj: AP/Markus Schreiber

Dopady verdiktu mohou být dramatické a nemusejí se týkat jen většiny ze zhruba 15 milionů dieselových osobních aut v Německu – normu Euro 6 jich splňují necelé tři miliony. Pozorovatelé očekávají, že rozsudek bude mít vliv i na Českou republiku, kam může směřovat řada starších naftových aut z Německa, které nyní zřejmě výrazně ztratí na ceně.

Zákazy jízdy některých dieselových aut v Německu hrozí proto, že ve zhruba 40 německých městech jsou dlouhodobě překračovány hraniční hodnoty oxidů dusíku. Kromě Stuttgartu a Düsseldorfu se o zákazu hovoří i v dalších městech, jako je Mnichov, Berlín nebo Kolín nad Rýnem, které jsou nejvíce znečištěny.

Zakázat naftové motory chtějí i další evropská města. Například Paříž, Madrid nebo Atény. 

Diskuse o omezování či zákazu naftových motorů vypukla naplno po emisním skandálu německé automobilky Volkswagen, který vypukl v září 2015. Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) tehdy obvinila Volkswagen, že do svých vozidel s naftovými motory instaloval software, který umožňuje skrýt skutečnou hladinu vypouštěných emisí, a tím se snažil obejít zákony na ochranu ovzduší. Celkově se problém dotkl 11 milionů aut a vedl k řadě žalob a k obřím pokutám.

Ke konci loňského roku bylo podle údajů Svazu dovozců automobilů (SDA) v České republice registrováno celkem 5,59 milionu osobních automobilů. Z toho připadalo 62,5 procenta na benzinové motory, 36,9 procenta na naftové. Počet vozidel s dieselovým motorem se oproti roku 1994 zvýšil více než desetkrát.

V Německu je tento podíl podle údajů Evropského sdružení výrobců automobilů (ACEA) 66,2 procenta automobilů s benzinovými motory a 32,3 procenta pro diesely. V zemích Evropské unie připadá na naftové motory 41,2 procenta automobilů, s benzinovými motory jezdí 55,6 procenta automobilů.

Limity škodlivin v gramech na ujetý kilometr – benzinové motory
Zdroj: Wikipedia.org

ACEA ve svých analýzách upozorňuje, že přesun od naftových k benzinovým autům zvyšuje emise oxidu uhličitého (CO2) a ohrožuje plány na snížení těchto emisí. Naftové vozy vypouštějí méně CO2 než ty benzinové, jsou ale zodpovědné za největší část znečištění oxidem dusičitým (NO2) ve městech.

Češi a úprava softwaru

Přibližně polovina českých řidičů automobilů Škoda si po aféře dieselgate nechala přeinstalovat software ve svých vozech. Takových aut je v České republice okolo 94 tisíc. Podle mluvčího Škody pro ČR Vítězslava Pelce ale lidé budou do servisů teprve dojíždět. Po celém světě se přehrání softwaru týká více než milionu škodovek.

Škoda s přeinstalací softwarů začala už v létě 2016. Přesto zatím automobilka v tuzemských servisech upravila jen polovinu vozů. „Není to tím, že by řidiči neměli zájem. Nám se ale až v srpnu loňského roku uvolnila ta největší vlna těch softwarů na motory 1.6 TDI, kterých je nejvíc,“ řekl Pelc. Celosvětově se změna softwaru dotkla zatím 65 procent vozů.

obrázek
Zdroj: ČT24

Hlavní vlna tak automobilku teprve čeká. „Od začátku jsme deklarovali, že není nutné s tím jezdit ad hoc. Je možné to spojit s nějakou servisní prohlídkou nebo třeba výměnou pneumatik. My sami se to snažíme spojovat s plánovanými prohlídkami,“ uvedl Pelc. Řidiči mohou po celé České republice využít zhruba 280 autorizovaných servisů.

Škodovka také nepředpokládá, že by vyšší zájem měl způsobit problémy. Samotné přeinstalování softwaru trvá většinou okolo třiceti minut a u všech typů vozidel probíhá stejně. U motorů 1.6 TDI by nahrání softwaru nemělo trvat více než hodinu.

Změna softwaru by se také neměla projevit na jízdních vlastnostech. „Ta opatření byla vyvíjena s tím cílem, aby se žádným způsobem nezměnil jízdní projev. Kdyby tomu tak nebylo, těžko bychom dostali oprávnění, že to skutečně dělat můžeme,“ dodal Pelc.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNepřijetí eura má Niedermayer za „jedno z nejhorších rozhodnutí“. Podle Staňka není vhodná situace

Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil pro přijetí eura – zejména, pokud by koruna bránila rozvoji. Na konferenci Revize Česka doplnil, že díky společné měně by se tuzemsko přiblížilo k rozhodování v Evropské unii. Podle europoslance Antonína Staňka (nestr.) není aktuální situace tou, v níž „bychom euro měli přijímat“. Souhlasí však s tím, že pokud má být vedena debata o tom, jestli euro přijmout, nebo ne, tak by měla být o tom, kdy by to mělo být. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) považuje za „strašně smutné“, že diskuse o této věci trvá v Česku desítky let, a nikam se nedobrala. Nepřijetí eura považuje za „jedno z nejzbytečnějších, nejhorších rozhodnutí, které vlády přijaly“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 7 hhodinami

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
před 21 hhodinami

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.
včera v 08:00

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
včera v 07:30

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
31. 5. 2026

Češi na dovolenou častěji létají, letos si za cestu připlatí

Obliba letecké dopravy u tuzemských turistů roste. Letadlo se už předloni stalo nejčastějším dopravním prostředkem, kterým se Češi vydávají na zahraniční dovolenou, a podle analytiků by se to letos měnit nemělo. Cesty se ale kvůli rostoucím cenám paliv prodraží – a to u letecké i automobilové dopravy.
31. 5. 2026
Načítání...