Německý nejvyšší správní soud v Lipsku odložil rozhodnutí, jestli je možné kvůli znečištění vzduchu ve Stuttgartu a Düsseldorfu zakázat jízdu dieselovým vozům. Rozsudek, který má vynést v úterý, může ale zabránit jejich vjezdu i do některých dalších německých měst a může vést k dalšímu propadu prodeje naftových aut i přesunu těch starších ze spolkové republiky do východních zemí Evropské unie, tedy i do Česka. Verdikt soudu byl původně očekáván ve čtvrtek.
Spolkový správní soud projednává dva případy, v nichž soudy nižší instance Severnímu Porýní-Vestfálsku a Bádensku-Württembersku nařídily, aby upravily plány čistoty ovzduší pro Düsseldorf a Stuttgart tak, aby tato města co nejrychleji začala dodržovat hraniční hodnoty pro oxid dusičitý (NO2). Soud ve Stuttgartu přitom konstatoval, že zákazy jízdy naftových aut jsou nejefektivnějším opatřením ke zlepšení čistoty ovzduší a je k nim možné přistoupit bez dalších legislativních změn už nyní.
Pokud soudci v Lipsku verdikty nižších instancí potvrdí, mohly by se zákazy jízdy dieselů podle organizace na ochranu životního prostředí Deutsche Umwelthilfe dotknout i dalších německých měst.
„Právní důsledek by byl ten, že města už nebudou moci říkat: ,Je nám to líto, dieselová auta ale nemůžeme omezit,‘“ vysvětlil již dříve právník Deutsche Umwelthilfe Remo Klinger. „Mohla by potom říci: ,Nejvíce znečištěná města jsou pro starší dieselová auta nebo auta bez nového katalyzátoru nepřístupná,‘“ řekl.
Netýkalo by se to ale údajně všech zhruba 70 německých měst, která překračují maximální povolené koncentrace oxidu dusičitého. Ve většině totiž dochází jen k mírnému překročení, a tak by se opatření mohla týkat například zavedení lepších autobusů. „Ale řekl bych, že tak ve 40 městech ostatní opatření nebudou stačit, tam budou skutečně potřeba dopravní omezení pro dieselová auta,“ uvedl Klinger.
Nejhůř je na tom ovzduší v Mnichově, Stuttgartu a Kolíně nad Rýnem
Zákazy by podle Klingera mohly přijít asi půl roku po verdiktu. Během této doby by města musela upravit svůj plán čistoty ovzduší, který by nově zahrnul i zákazy jízdy. Omezení by se ale v takovém případě zřejmě netýkala celých měst, ale jen některých částí nebo dokonce vybraných ulic. Auta řemeslníků či zásobování by navíc mohla dostat výjimku.
V Německu je celkem registrováno asi 15 milionů dieselových osobních aut, která jsou zodpovědná za největší část znečištění oxidem dusičitým ve městech. Stále se tak nedaří dodržovat maximální hodnotu NO2, která je stanovena na 40 mikrogramů na metr krychlový v ročním průměru. Nejhorší situace je v Mnichově (78 mikrogramů), Stuttgartu (73 mikrogramů) a Kolíně nad Rýnem (62 mikrogramů).
Jen zhruba 2,7 milionu dieselových vozů z celkového počtu v Německu splňuje normu Euro 6 a zákazy jízdy by se jich s největší pravděpodobností nedotkly. Všech ostatních majitelů naftových vozů ale nejspíše ano. V tu chvíli by podle odborníků jejich cena šla dramaticky dolů.
- Norma Euro 6 se zaměřuje zejména na emise oxidů dusíku u motorových vozidel. Od 1. září 2014 platí, že diesely nesmějí vykazovat emise oxidů dusíku vyšší než 80 mg na ujetý kilometr. Vozidla se zážehovým motorem pak mají tuto hranici 60 mg na kilometr.
Organizace na ochranu prostředí argumentují zdravím obyvatel, zastánci dieselů zase menšími emisemi
Naftovým motorům na popularitě nepřidává škodlivost oxidu dusičitého. Právě důležitost ochrany zdraví občanů je i hlavním argumentem u čtvrtečního soudu. Podle Spolkového úřadu pro životní prostředí zemře v Německu ročně asi 6000 lidí předčasně na nemoci srdce a krevního oběhu vyvolané oxidem dusičitým. Už v malých koncentracích může mít podle úřadu dlouhodobě těžké následky. Organizace na ochranu životního prostředí Deutsche Umwelthilfe tvrdí, že si znečištění ovzduší NO2 celkem vyžádá zhruba 13 tisíc předčasných úmrtí ročně.
Zastánci dieselů ale argumentují, že naftová auta sice produkují více NO2, zato ale méně oxidu uhličitého. Proto prý přispívají menší měrou ke změnám klimatu než benzinové vozy. Kromě toho upozorňují, že na automobilovém průmyslu v Německu závisí 800 000 až 900 000 pracovních míst, z nichž by část mohla být kvůli zákazům jízdy ohrožena.
V Německu zájem o diesel opadá. V Česku jen u nových vozů
O naftové automobily ale opadá zájem i kvůli manipulacím při měření emisí. Vlnu odporu vůči naftovým motorům odstartoval v roce 2015 emisní skandál Volkswagenu, jenž přiznal, že do zhruba 11 milionů naftových aut po celém světě instaloval software umožňující manipulovat s testy emisí. Při jízdě auta produkují výrazně více emisí než při kontrolních testech.
Zatímco v letech 2015 a 2016 tak podíl dieselů na všech nových osobních autech v Německu činil 48 a 46 procent, loni už klesl na 38,8 procenta. Naopak podíl vozů s benzinovým motorem stoupl z 50 a 52 procent na 57,7 procenta. V posledních měsících je pokles ještě znatelnější – v lednu podíl naftových vozů na celkovém prodeji klesl na 33 procent ze 45 procent ve stejném měsíci před rokem.
Pokles v prodeji dieselů zaznamenaly kromě Německa i další země Evropské unie. Podle Svazu dovozců automobilů i prodejců podíl prodaných nových aut s naftovým motorem v České republice klesl pod 40 procent – zatímco v prvním pololetí roku 2016 se jich v Česku prodalo 43,6 %, loni jich ve stejném období bylo 39,2 %. Podobný trend ale nesledují na trhu s ojetinami. Tam totiž v uplynulém roce převažovaly dieselové motory s podílem 59 procent.
Právě proto, že v Česku regulace pro naftové motory neplatí a o ojeté dieselové vozy je stále zájem, mohly by některé vozy z Německa mířit právě sem. Přestože řidiči mají větší zájem o tuzemské vozy, u kterých je snazší ověřit jejich historii. „Hrozí, že se významně změní poměr individuálně dovezených ojetých vozidel vůči novým, což by mohlo způsobit další stárnutí vozového parku,“ uvedl již dříve mluvčí Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný.
Auta ve městech omezují i další země Evropské unie
Už nyní omezuje Německo vjezd aut do center měst pomocí tzv. nízkoemisních zón a ekologických vinět. Zavedlo je v roce 2008 a mají tři barvy – červenou, žlutou a zelenou. V současnosti mohou do většiny kvůli stále zpřísňujícím se zákazům vozy opatřené zelenou známkou – tedy benzinová auta uvedená do provozu po roce 2001 a dieselová auta uvedená do provozu po roce 2006.
Za vjezd do nízkoemisní zóny bez požadované známky hrozí pokuta 80 eur (2150 Kč). Povinnost opatřit vozidlo známkou zavedly například Berlín, Hannover, Kolín nad Rýnem, Dortmund, Stuttgart, Frankfurt nad Mohanem, Mnichov, Brémy, Düsseldorf, Bonn nebo Lipsko.
Omezení automobilové dopravy zavádí i řada evropských měst. Francie představila v červenci minulého roku ambiciózní cíl přestat do roku 2040 prodávat benzinové i naftové automobily. Už od července 2016 navíc do centra Paříže nesmějí ve všední dny řidiči s vozem vyrobeným před rokem 1997.
Athény plánují zákaz vjezdu vozům na naftu od roku 2025. Cíl mají ale ještě vyšší – zákaz pro všechna auta. Toho chce docílit i Oslo, a to už do roku 2019. Madrid chce od roku 2019 pouštět do centra jen kola, autobusy a taxi. Od roku 2025 pak plánuje zákaz vjezdu všem dieselům. Do téhož roku chce zakázat vjezd všem vozům Kodaň.
Od letošního roku se majitelé naftových aut vyrobených před rokem 1998 nedostanou ani do Bruselu. Londýn chystá zákaz dieselů na rok 2020 a stejně jako Francie by Británie do roku 2040 chtěla zakázat prodej dieselových i benzinových motorů.
