Pět milionů aut se dočká kvůli emisím úpravy softwaru. Slíbily to německé automobilky

Nahrávám video

Německé automobilky na své náklady upraví software u více než pěti milionů dieselových aut tak, aby snížily množství škodlivých emisí, které vozy produkují. O dohodě, kterou na takzvaném dieselovém summitu v Berlíně uzavřeli zástupci německé vlády a domácích automobilek, informovali účastníci jednání. V den jednání pak přišel německý deník Bild s výsledky testů, podle nichž velká většina nových dieselových aut ve skutečném provozu nesplňuje emisní normy.

Dohoda, na níž přistoupily automobilky Volkswagen, BMW, Daimler a Opel, se týká velké většiny vozů splňujících emisní normu Euro 5 a části vozů splňujících normu Euro 6. Součástí celkového počtu je i 2,5 milionu aut Volkswagenu, který úpravy beztak provést musí.

Volkswagen celkem pozmění software u 3,8 milionu vozů, Daimler u 900 tisíc a BMW u 300 tisíc. Zbylých zhruba 300 tisíc připadá na Opel a značky z koncernu Volkswagen jako je Škoda nebo Seat.

Cílem úprav je podle Sdružení automobilového průmyslu (VDA) snížení emisí oxidů dusíku v průměru o 25 až 30 procent. Na spotřebu, výkon motoru nebo jeho životnost by změny neměly mít žádný dopad.

Nové dieselové vozy normy Euro 6 mají produkovat maximálně 80 miligramů oxidů dusíku na kilometr. Drtivá většina z nich to ale splňuje jen při laboratorních testech a ve skutečném provozu produkuje mnohonásobně více emisí.

Vedle úprav softwaru se ve středu automobilky Volkswagen, BMW a Daimler zavázaly také k tomu, že budou přispívat do fondu vlády na udržitelnou mobilitu ve městech. 

Výrobci aut mají také přijít s pobídkami, které povedou k tomu, že uživatelé starší diesely vymění za nové. BMW takový krok oznámila už dnes. Svým klientům po celé Evropě do konce roku nabízí odkup aut splňujících normu Euro 4 a starších až za 2000 eur, pokud si zároveň pořídí nový vůz kategorie Euro 6 nebo nové elektroauto.

Organizace na ochranu životního prostředí i největší evropský automotoklub ADAC však vedle softwarových změn požadují také technické úpravy aut, například namontování modernějších katalyzátorů. Jen takové kroky podle nich povedou k dostatečnému snížení emisí, a to až o 90 procent.

Také ministerstvo životního prostředí se nechalo slyšet, že středeční dohoda je jen prvním krokem, který sám o sobě nestačí. Podobně se vyjadřovala i většina zástupců německých spolkových zemí, které si stejně jako automobilky nepřejí jízdní zákazy. Věří, že se jim díky  oznámeným krokům vyhnou.

Vedle zástupců automobilek Volkswagen, Porsche, Audi, Mercedes, BMW, Opel a amerického Fordu se ho účastnili také představitelé řady spolkových zemí. Pozváni na něj naopak nebyli zástupci ochránců spotřebitelů nebo životního prostředí.

Vstřícné kroky automobilových firem, kterým klesá prodej naftových vozů, jsou podle pozorovatelů i důsledkem zvýšeného tlaku veřejnosti a politiků kvůli několika skandálům v poslední době.

„Automobilový průmysl si je vědom toho, že výrazně ztratil na důvěře,“ připustilo VDA. Ministerstva zase hovořila o nutnosti „nové kultury zodpovědnosti“. Vedle problému manipulací s emisemi dieselových motorů ze strany koncernu Volkswagen se nyní do popředí dostala údajná dlouholetá kartelová ujednání německých automobilek Volkswagen, BMW, Daimler, Audi a Porsche.

Testy ukázaly velikost průšvihu automobilek

Velká většina nových dieselových aut ve skutečném provozu nesplňuje emisní normy, uvedl deník Bild. Ze 75 vozů, které nechala testovat nevládní organizace Deutsche Umwelthilfe, je dodržely jen čtyři. 

Nejhůře v testech dopadlo Audi A8 L 4.2 TDI, které produkovalo 1422 miligramů oxidů dusíku na kilometr, a normu Euro 6, která počítá s emisemi maximálně 80 miligramů na kilometr, tak překročilo téměř osmnáctkrát. Mezi největší znečišťovatele patřily i modely Volvo S90 4D, Fiat 500X 2.0, Renault Capture 1.5 dCi, Landrover Discovery Sport HSE TD4 nebo Mercedes B 180 d. „Seznam ukazuje, že hraniční hodnoty dramaticky překračují i nové modely. To není možné přijmout,“ nechal se slyšet Axel Friedrich, který testy vedl.

Také Porsche spadlo do emisního skandálu. Na archivním snímku vůz Cayenne u emisního testu
Zdroj: Reuters

K podobným výsledkům došly dříve i testy německých úřadů, které ukázaly, že dieselové vozy splňující nejvyšší normu Euro 6 vyprodukují ve skutečném provozu v průměru 507 miligramů oxidů dusíku na kilometr. Podle současných právních předpisů však auta nemusí normy dodržovat ve skutečném provozu, ale jen při měření v laboratoři.

V provozu při aktuálním testu dokázaly požadované hodnoty dodržet jen modely Audi A5 2.0 TDI, Mercedes E 200d s novým motorem OM-654, Audi Q3 2.0 TDI quattro a VW Sharan 2.0 TDI. 

Jak dění v Německu může pocítit Česko

Šéfredaktor Autoweek.cz Vladimír Rybecký naznačil, že pokud se budou diesely v Německu omezovat, Česko se může stát odkladištěm těchto vozů. „Pokud se nezmění současný benevolentní přístup, že se k nám může dovážet takřka cokoliv a uvést do provozu.“

Pokud by se tedy Němci nemohli zbavit „hodně škodlivých aut“ doma, tak by je přesouvali k nám a do okolních zemí. Rybecký však dodal, že tato auta by byla ještě mnohem čistější než velké množství těch, která jsou už v Česku v provozu.

Nahrávám video

K budoucnosti dieselů řekl šéfredaktor, že jednoznačně nebudou na ústupu. Bude se s nimi dál pracovat, protože jsou oblasti, kde budou ještě mnoho let nezastupitelné. Zmínil kamionovou dopravu (byť zde připustil určitá omezení), lodní dopravu (zde by to bez nich nešlo vůbec) či zemědělské stroje. Vznětové motory tak zřejmě budou ustupovat u osobních aut (u některých kategorií tak podle něho asi vymizí v dohledné době úplně).

„Současná technika však není připravena na úplnou náhradu vznětových motorů, pokud si chceme udržet současnou životní úroveň,“ dodal Rybecký.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

MMF zhoršil výhled české ekonomiky, letošní růst odhaduje na 1,8 procenta

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled české ekonomiky na letošní i příští rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se letos podle nové prognózy zvýší o 1,8 procenta, napřesrok by pak měl jeho růst mírně zrychlit na 1,9 procenta. V jarní prognóze přitom MMF předpokládal, že tempo hospodářského růstu bude v obou letech činit 2,2 procenta. Loni dosáhl růst české ekonomiky 2,6 procenta. U světové ekonomiky pak MMF výhled zlepšil na 3,1 procenta.
04:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Poslanci by měli zahájit jednání o zavedení mimořádné daně na rafinerie

Poslanci by během úterní schůze měli projednat v úvodním kole zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu 5,5 miliardy až 9 miliard korun.
před 4 hhodinami

Lucemburský soud zablokoval podíly ČEZ v tamních firmách, přiznala společnost

Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. Firma ČEZ to oznámila na svém webu. Na informaci upozornil server Ekonomický deník. Informaci již v únoru přinesl pořad Reportéři ČT, ČEZ ji nyní potvrdil.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Trumpova dohoda o ruské naftě podle Havlíčka ceny nesníží

Dohoda amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským diktátorem Vladimirem Putinem o dodávkách ruské nafty na americký a světový trh nebude mít podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) vliv na ceny. Havlíček se v pořadu Partie na CNN Prima News shodl s předsedou ODS Martinem Kupkou a místopředsedou STAN Lukášem Vlčkem na tom, že do budoucna je nutné pracovat na soběstačnosti Evropy tak, aby nebyla závislá na jednom zdroji fosilních paliv.
11. 10. 2026‌‌

Irsko chce snížit rozpočet EU na 1,62 bilionu eur, dotknout se to má i bezpečnosti

Irské předsednictví navrhuje snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (asi 39,5 bilionu korun). Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur (asi 42,9 bilionu korun), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh Komise. Největší snížení se týká kapitoly určené na konkurenceschopnost, prosperitu a bezpečnost. Podle irského ministra pro evropské záležitosti Thomase Byrna jde o vyvážený návrh.
10. 10. 2026Aktualizováno10. 10. 2026‌‌

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
9. 10. 2026Aktualizováno9. 10. 2026‌‌

Méně čínských aut v EU může přinést nová dohoda Bruselu a Pekingu

Čína a Evropská unie dospěly k dohodě, která by mohla vést k poklesu vývozu čínských hybridních automobilů do EU o více než polovinu. Uvedl to v pátek evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič na tiskové konferenci po rozhovorech s čínským ministrem obchodu Wangem Wen-tchaem v Pekingu. Čínské ministerstvo obchodu již předtím oznámilo, že obě strany dosáhly „porozumění“ ohledně obchodu s hybridními vozy.
9. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.