Lepší ceny dieslových ojetin kvůli zákazu vjezdu do center měst můžou lákat kupce. Ne každá koupě se však vyplatí

Nahrávám video
Lepší ceny dieslových ojetin kvůli zákazu vjezdu do center měst můžou lákat kupce
Zdroj: ČT24

Auta s dieslovým motorem mají před sebou v Evropě nejistou budoucnost. V Německu hned několik velkých měst plánuje opatření, podle kterého nebudou smět auta s naftovými motorem vjíždět do centra. Omezení chystá také Francie a v obou zemích tak klesají ceny dieslových aut. To může být lákadlem pro české řidiče. Podle českých autobazarů ale příliv takových aut zatím nehrozí. Kupovat ojetinu se navíc nemusí ani vyplatit.

V jednom autobazaru v německém Heidenau, zhruba třicet kilometrů od českých hranic, prodávají něco přes 60 vozů, z toho asi polovina je s dieslovým motorem. Těch se tady ale brzy může objevit víc. A protože v Česku regulace pro naftové motory neplatí, mohly by některé vozy zamířit právě sem.

„Hrozí, že se významně změní poměr individuálně dovezených ojetých vozidel vůči novým, což by mohlo způsobit další stárnutí vozového parku,“ varuje mluvčí Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný.

Vývoj registrace ojetých aut v Česku
Zdroj: ČT24

Podle mluvčího Auto ESA Pavla Foltýna, loni poprvé autobazar zaznamenal, že stoupá zájem o benzínové motory. „Neznamená to ale, že by zájem o naftové motory klesal, ony rostou počty prodejů celkem,“ konstatuje Foltýn.

Auta vozí i ze zahraničí, i když jde jen o pár procent jejich nabídky. Lidé se zajímají spíš o domácí vozy, u kterých lze lépe ověřit historii. Ani tady neočekávají, že by se počet dovezených aut po zahraničních zákazech souvisejícími s naftovými motory, výrazně zvýšil.

„Je potřeba si uvědomit, jak často potřebujete jet do centra autem. Kdyby byl majitelům vjezd znemožněn, tak asi spíš zvolí jinou formu dopravy, než aby hned prodával auto,“ vysvětluje Foltýn.

V Česku se ročně prodá asi šest set tisíc ojetých vozů. V nabídkách jsou už i ty ekologické.

Průměrné stáří aut v Česku je 14,26 let. V národním registru jich je teď 5 milionů a 600 tisíc, což je o téměř čtvrt milionu více než v roce 2016. Podle informací společnosti Cebia, která sleduje trh s auty, se ojetých aut loni prodalo třikrát víc, než těch nových. S koupí ojetého vozu jsou ale stále spojená i rizika. Na trhu se objevují pořád auta se stočenými najetými kilometry nebo upravená po nehodách.

Přestože řada autobazarů nabízí nejrůznější novinky v oblasti ověření historie vozů a dalšího servisu, jednotný registr se zaručenými informacemi, který mají například na Slovensku, v Česku stále chybí.

I autobazary si ověřují historii kupovaného vozu

V případě běžného rodinného auta k prodeji by inzerát zněl asi takto: stáří 15 let, přes 200 tisíc ujetých kilometrů a cena 45 tisíc korun. Auto, které na první pohled vypadá dobře, může ale mít skryté vady. Proto některé autobazary dřív než vůz vykoupí, auto prohlédnou a ověřují jeho historii. V zásadě jde o malou obdobu STK.

„Probíhá také kontrola technického stavu. Ta zahrnuje nejen zkušební jízdu, ale zvedneme auto na zvedák, podíváme se na stav podvozku jako celku, na stav pružin, brzd a samozřejmě výfuku,“ vysvětluje Foltýn.

Ilustrační foto
Zdroj: Thinkstock

Neodborné zásahy do konstrukce, stočené najeté kilometry a exekuce jsou hlavními důvody, proč autobazary ročně odmítají vykoupit až dvě stě tisíc aut. U těch, která pak prodávají, garantují i jejich technický stav, historii, pojištění na skryté vady a certifikát legálního původu auta. Přesto některé případy, kdy zákazník reklamuje ojetý vůz, končí neúspěchem.

„Tady si myslím, že už se to trochu zlepšilo, než jako ze začátku, protože moje dcera, prodali jí tady auto – totální bouračka. Ve smlouvě měla, že bourané není. Jakmile odtud vyjedete, tak nemáte šanci,“ říká zákazník autobazaru. „Tam je potom problematické, jestli to je nebo není skrytá vada. I ten zákon to definuje dost vágně. Takže je nutné to řešit vždy konkrétně,“ vysvětluje výkonný ředitel Aureslab AAA-Auto Stanislav Gálik.

Problémové jsou koupě „z ruky“

Podobný servis při výkupu ale i prodeji aut nabízí i menší bazary. Každý kupující dostane smlouvu, servisní knížku, ale i historii najetých kilometrů. To vše v ceně. Za problémové však odborníci považují prodeje aut „z ruky“. Tam se každý kupující musí spolehnout na své schopnosti a možnosti.

Může volit například Cebii a ministerstvo dopravy. Obě jsou veřejně dostupné. U Cebie jde ale o placenou službu. V loni ji přesto vyžilo přes milion tři sta tisíc lidí. „Zhruba 35 až 40 procent vozidel, která my prověřujeme, vykazuje poměrně výrazné závady. Je to nejčastěji stočený stav tachometru,“ vysvětluje ředitel společnosti Cebia Martin Pajer.

Registrace ojetých vozů v roce 2017 podle jejich stáří
Zdroj: ČT24

Cebia má informace od servisů, prodejců aut, pojišťoven a bazarů. Ministerstvo dopravy čerpá z dat STK. Po zadání VIN kódu a data poslední kontroly ale zákazník zjistí jen počet ujetých kilometrů. „Aktuálně se to ještě nevztahuje na čerstvě dovezená auta ze zahraniční, nicméně plánujeme rozšíření,“ říká mluvčí ministerstva dopravy Zdeněk Neusar.

Tedy došlo by k otevření národních registrů aut. V takovém případě by v tom českém šlo dohledat širší informace o vozu dovezeném například z Německa.

Auto na STK
Zdroj: ČT24

Slovensko zavedlo kontroly originality

Proti podvodným praktikám při prodeji ojetých vozů se snaží bojovat i sousední Slovensko. To zavedlo v roce 2005 kontroly originality, které jim mají zabránit. Kontrola zároveň posuzuje, jestli auto smí vyjet na zdejší silnice.

Kontroly provádí servisy s licencí, kterou dostávají od firmy pověřené státem. Ověřit rodokmen auta si pak může každý na internetu, když zadá identifikační číslo vozidla, tedy VIN kód. Loni takové prohlídky zjistily desítky nesrovnalostí. Vedle zasahování do identifikace motoru nebo dokladů kontroloři přišli na to, že po víc než třech stovkách aut, která se jim dostala pod ruce, se pátrá.

Cena kontroly se pohybuje v přepočtu kolem osmnácti set korun. Musí na ni všechna auta dovezená ze zahraničí, ta, která se na delší čas ocitla mimo evidenci, nebo když se třeba měnila barva karoserie.

To ale zároveň znamená, že v systému nejsou zdaleka všechny vozy, které je možné koupit třeba v autobazaru. Kontrola taky negarantuje, že dokáže odhalit všechny nezákonné zásahy. Pokud kupující přijde na nějakou nesrovnalost až zpětně, s reklamací se nemá kam obrátit. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
před 10 hhodinami

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
před 12 hhodinami

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
včera v 12:53

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
včera v 07:00

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
včera v 01:56

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizovánovčera v 01:43

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
11. 2. 2026

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026
Načítání...